Ani ten nejlepší hospodář nezabrání nenadálým pohromám, jako jsou krupobití, požáry, záplavy nebo jarní mrazy. Dopady živelních událostí zmírňuje pojištění plodin, které chrání zemědělské provozy před finančními problémy. Jeho cenu prozatím snižuje za daných podmínek státní podpora poskytovaná prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Také majitelé lesů se nemusí vyhnout nepředpokládané zkáze. V krátkém okamžiku mohou přijít o hodnotu, která se vytvářela celá desetiletí. Důsledky takové katastrofy lze však též omezit pojištěním.

Letos je podpora jistá, ale co dál?

Řízení rizik v zemědělství je již několik let předmětem diskusí českých odborníků. Jejich jednání ještě zesílila s přípravami nového Programu rozvoje venkova na období let 2014 až 2020. Nástroje k řízení rizik, navrhované Evropskou komisí, přináší zatím spíše zklamání. Stanovené omezení pro kompenzaci škod například nepomůže velkým zemědělským podnikům. V českých podmínkách bude zřejmě lepší zachovat především dosavadní praxi v zemědělském pojištění s podporou z prostředků Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. I když ani na domácí scéně není jisté, zda úsporná ekonomická opatření ještě víc nesníží vyčleněné prostředky na podporu zemědělského pojištění.

Přestože rok 2014 a s ním již schválené legislativní návrhy Evropské unie o řízení rizik v zemědělství nejsou tak vzdálené, stále není v současnosti jasné, jak budou pravidla podpory při pojištění plodin a hospodářských zvířat, respektive nástroje k řízení rizik, zvolena a nastavena jejich realizace. Zatím jde o obecná vymezení, kdy se hovoří o podpoře ochrany a obnovení zemědělského potenciálu v případě katastrof, o finančních příspěvcích do vzájemných fondů, z nichž by se hradily ztráty způsobené nemocemi zvířat nebo chorobami rostlin, o nástroji ke stabilizaci příjmů.

Tyto nástroje však podle státních úředníků i výzkumné organizace pozbývají na významu v České republice, pokud bude schváleno v návrhu nyní stanovené omezení. Jde o podmínku výpadku produkce vyšší než třicet procent nebo zničení více než třiceti procent zemědělského potenciálu. A splnění tohoto limitu je pro velké podniky převážně nemožné. Navíc, zájem o takové podpůrné nástroje dané evropskou politikou zřejmě neocení ani zemědělské podniky, ani pojišťovny.

Během let se v českých podmínkách bezpochyby osvědčil model podpory zemědělského pojištění vyplácené Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem. Formou podpory je pro zemědělské podniky každoročně stanovené procento ze zaplaceného pojistného komerčním pojišťovnám. Na podporách se za rok 2012 vyplatí žadatelům o poskytnutí podpory 290 milionů korun. Tato částka se má ale v letošním roce snížit zhruba o třetinu. A zda bude klesat i v dalších letech? O dalším vývoji se dá jen spekulovat. V současné hospodářské situaci se ale můžeme jen těžko domnívat, že by se částka na pojištění zase zvyšovala. Otázkou dokonce může být, zda bude vyplácena na všechny plodiny, zejména na takzvané ostatní plodiny, nebo zda vůbec nějaká ...

Na několik aktuálních otázek odpovídá v následujícím rozhovoru vrchní ředitel ekonomické sekce Ministerstva zemědělství Ing. Jiří Havlíček.

Rozhovor s

Ing. Jiřím Havlíčkem, vrchním ředitelem ekonomické sekce Ministerstva zemědělství

* Zemědělské pojištění, které představuje pojištění plodin a pojištění zvířat, se vyvíjí na dobrovolném základě v České republice od roku 1991. Můžete zhodnotit pojištění plodin se státní podporou v minulém roce?

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s., (PGRLF) poskytuje zemědělcům podporu pojištění už od roku 2004. V současné době odcházejí na účty žadatelů finance přidělené za loňský rok. Výše podpory, tedy úhrada části zaplaceného pojistného, byla stanovena na 50 % u speciálních plodin, 17 % u ostatních plodin a 40 % u hospodářských zvířat. V roce 2012 bylo podáno 6207 žádostí o podporu s uhrazeným pojistným přesahujícím jednu miliardu korun. Fond vyplatí zájemcům přes 290 milionů korun.

* Kolik bude z kapitoly rozpočtu Ministerstva zemědělství vyčleněno na podporu pojištění v roce 2013? Kdy mohou zemědělci podávat nové žádosti o podporu v rámci programu Zemědělské pojištění na PGRLF?

Příspěvky na zemědělské pojištění bude PGRLF poskytovat i v roce 2013. I v rámci tohoto programu jsou ale nutná určitá úsporná opatření. V letošním roce je v tomto programu 200 milionů korun. Žádosti je možné podávat od března do října, podpora bude vyplácena od prosince 2013 na základě smluv uzavřených s PGRLF.

* Pojištění plodin se státní dotací nepochybně působí jako stabilizační prvek v řízení rizik zemědělství a propojištěnost by se měla blížit k šedesáti procentům. Proč nejsou pojištěny zbývající plochy plodin, když státní dotace je v některých případech polovina zaplacených nákladů na pojistné? Měl by stát dostatek prostředků na úhradu až poloviny zaplaceného pojistného, kdyby se odpovědnost zemědělců v pojištění přiblížila k ideálu, tedy až ke sto procentům pojištěných subjektů?

Pojištění plodin mělo v loňském roce sjednáno zhruba čtyři a půl tisíce zemědělských podniků. Propojištěnost dosahuje podle údajů z registru půdy LPIS zhruba 60 % ploch polí, sadů, vinic a chmelnic. Před začátkem vyplácení podpory pojistného v roce 2000 byla propojištěnost v rostlinné výrobě přibližně 30 %. Zvýšení zájmu o tento druh subvencí podnítila právě podpora z veřejných zdrojů. Důvody, proč nejsou pojištěny zbývající plochy plodin, jsou různé. Například poloha podniku významně ovlivňuje, do jaké míry je úroda na polích ohrožena nepříznivým počasím. Stejně tak jsou různé druhy plodin náchylnější, nebo naopak odolnější proti teplotním nebo srážkovým výchylkám. Proto by pojištění všech pěstovaných plodin nebylo pro mnohé zemědělce smysluplně vynaloženým nákladem. Míru dopadu rizika na hospodářské výsledky také ovlivňuje velikost podniku. Některé projevy počasí, jako například krupobití, mohou mít závažné důsledky zejména pro produkci malých farem, zatímco větší hospodářství může zasáhnout jen zčásti. Snahou resortu je, aby podnikatelé neřešili svá rizika pouze tím, že budou spoléhat na pojištění. Důležité jsou i jiné nástroje, především diverzifikace aktivit zemědělských podniků, tedy zaměření na více oblastí, kdy výpadek příjmů z jedné činnosti může být nahrazen příjmy z činnosti jiné.

* Ke komerčně nepojistitelným rizikům patří cenová rizika nebo projevy počasí, jako jsou rizika sucha a dešťů v období sklizně. Podle výzkumné studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací bylo vynaloženo na kompenzace škod v letech 1995 až 2011 celkem 11,47 miliardy korun. Peníze šly na odstranění škod povodní, dlouhotrvajícího sucha a silných jarních mrazů a škod způsobených hraboši. Věnuje stát, respektive ministerstvo zemědělství, tomuto problému pozornost? Plánuje vytvořit nějaký finanční nástroj, fond, ke kompenzaci takových škod?

Pracovní skupina složená ze zástupců ministerstva zemědělství (MZe), ministerstva financí, Agrární komory ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR a Zemědělského svazu ČR projednávala všechny aspekty spojené s vytvořením systému řízení rizik a krizí v zemědělství způsobených klimatickými jevy nebo přírodními pohromami. Členové skupiny se shodli, že nejvýznamnější jsou rizika spojená se suchem a případně i trvalým deštěm, jež znemožňují sklizeň, a která jsou nyní komerčně nepojistitelná.

Pracovní skupina stanovila základní předpoklady pro vytvoření finančního nástroje – fondu, ze kterého by mohly být kompenzovány škody. Vytvoření tohoto fondu musí ale podpořit také zemědělští podnikatelé, kteří by do něj sami přispívali. Vznik tohoto fondu považujeme za žádoucí, proto budeme i v roce 2013 pracovat na jeho vytvoření.

* Zabýváte se návrhem Evropské komise o budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2014, jejíž součástí je i řízení rizik v zemědělství, a možností využití evropských zdrojů v České republice?

Společně se zahájením příprav nového Programu rozvoje venkova (PRV) na období 2014–2020 vznikla na ministerstvu zemědělství pracovní skupina pro prioritu řízení rizik. Její členové jsou zástupci Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, ministerstvo zemědělství, Česká asociace pojišťoven, Agra pojišťovna a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Skupina se zabývá návrhy Evropské komise o budoucí podobě společné zemědělské politiky po roce 2014 a možností jejich uplatněním v podmínkách České repulbiky. Návrhy nabízí k využití opatření v oblasti ochrany a obnovení zemědělského potenciálu v případě katastrof a v oblasti finančních nástrojů ke zmírňování dopadů škod v zemědělství, včetně nástroje ke stabilizaci příjmů. Navrhované nástroje ke zmírňování dopadů škod zahrnují finanční příspěvky vyplacené přímo zemědělcům na pojistné k pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin proti hospodářským ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a nákazami zvířat nebo chorobami rostlin či napadením škůdci. Dalším nástrojem jsou finanční příspěvky do vzájemných fondů k vyplacení finančních kompenzací, zemědělcům za hospodářské ztráty způsobené vypuknutím nemoci zvířat nebo choroby rostlin nebo ekologickou katastrofou. A konečně jde o nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům, u nichž došlo k výraznému poklesu jejich příjmů. V současné době se vedou jednání a navrhují připomínky k materiálům vytvořeným pracovní skupinou. Evropská komise však stanovila relativně striktní omezující podmínky pro využití finančních příspěvků, proti kterým má Česká republika řadu výhrad, protože tyto podmínky možnost využití v ČR velmi omezují. Zároveň je nezbytné vzít v úvahu i značnou finanční a administrativní náročnost těchto opatření.

* Které nástroje v podpoře řízení rizik v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie bude reálně možné uplatnit od roku 2014 v České republice?

V nové společné zemědělské politice po roce 2014 by měly být nástroje k řízení rizik začleněny do druhého pilíře, do rozvoje venkova. Tento návrh by měl umožnit přesnější nasměrování podpor, zvětšit variabilitu rozpočtu v průběhu jednotlivých let a umožnit větší volnost při výběru optimálního podpůrného nástroje pro omezení dopadů rizik. Ve druhém pilíři je podpora financována jak z národního a evropského rozpočtu, tak z vlastních zdrojů zemědělců, proto by měla zemědělce motivovat k samostatnému řízení rizik a zefektivnit účinek podpor. Z pohledu České republiky je ke zvážení využít podporu investic do preventivních opatření, jejichž cílem je snížit následky možných přírodních katastrof a katastrofických událostí. Na našem území ohrožuje značnou část zemědělské půdy vodní a větrná eroze. Její riziko zvyšuje velká průměrná rozloha půdních bloků (asi 20 ha) a nedostatek polních cest s vodohospodářskou a protierozní funkcí. Program rozvoje venkova po roce 2014 by měl cíleně podporovat ochranná preventivní opatření, například meze, poldry, cestní příkopy, malé retenční nádrže a jiné. Další významnou cestou bude podpora diverzifikace činností s cílem stabilizovat příjmy a eliminovat výpadky příjmů ze zemědělské produkce.

* Jak jste již zmínil, v návrhu Evropské komise se u některých nástrojů v podpoře řízení rizik objevuje nevýhodné omezení pro Českou republiku, například u subvence nákladů pojistného při pojištění plodin a hospodářských zvířat. Podpora by se měla poskytovat jen na pojistné smlouvy, které zahrnují ztráty způsobené nepříznivým klimatickým jevem, chorobou rostlin či nemocí zvířat, napadením škůdci, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce. Je toto omezení pro české zemědělské podniky přijatelné?

Návrh podpory pojištění úrody, hospodářských zvířat a plodin by byl pro Českou republiku přijatelný pouze za předpokladu, pokud by byla odstraněna podmínka minimálně 30 % škody na průměrné roční produkci zemědělce. Výpadek produkce vyšší než 30 % nebo zničení více než 30 % zemědělského potenciálu je u velkých podniků značně nepravděpodobné na rozdíl od malých farem, kde k takovému výpadku dochází častěji. Podmínka Evropské komise, podle které by byla minimální hranice 30 % škod na průměrné roční produkci zemědělce, je proto pro země s velkými zemědělskými podniky, jakou je Česká republika, nevhodná. Podle návrhu Evropské komise by se navíc musela vzniklá škoda porovnávat s produkcí podniku dosaženou v posledních třech letech, což by výrazně zvyšovalo administrativní náklady. Zásadní otázkou je, jestli by měly zemědělské podniky a také soukromé pojišťovny zájem o tak výrazně limitovanou pojistnou ochranu.

* Limit třicet procent se objevuje také u podpory obnovy zemědělského potenciálu po katastrofách, kde je podmínkou zničení minimálně třiceti procent potenciálu zemědělského podniku. Bude tento nástroj řízení rizik Evropské komise využitelný s ohledem na velikost českých zemědělských podniků?

Prostor pro kompenzace při zničení více než třiceti procent potenciálu zemědělského podniku při přírodní nebo jiné katastrofě je vzhledem ke specifické velikostní struktuře zemědělských podniků v České republice relativně malý. Tento rozdíl se projeví zejména ve srovnání s malými podniky v jihoevropských státech.

* Na závěr – kolik hektarů s plodinami bylo pojištěno v letech 2011 a 2012?

Výměra pojištěných ploch v České republice se od roku 2006 každoročně zvyšuje a v roce 2011 přesáhla 1,5 milionu hektarů. Tento údaj zahrnuje plodiny pěstované na orné půdě, vinicích, chmelnicích a v ovocných sadech. Netýká se trvalých travních porostů, kde je zájem o pojištění v souvislosti s jejich nízkou mírou ohrožení pojistitelnými riziky zpravidla malý. Průměrná plocha pojištěných plodin připadající na jeden pojištěný zemědělský podnik činí 340 hektarů. Z celkové výměry pojištěných plodin tvoří 99 procent plodiny na orné půdě. Zbytek zaujímají přibližně ve stejném poměru vinice, chmelnice a ovocné sady. Ze zatím předběžných údajů lze předpokládat, že se trend propojištěnosti plodin ani v roce 2012 nezměnil. Znamená to, že plodiny jsou pojištěny zhruba na 60 procent jejich celkové výměry.