Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Situace je katastrofická, tak ministr životního prostředí Richard Brabec komentoval aktuální sucho v Česku. Už teď v dubnu některé obce omezují na svém území odběr vody. Silné nebo mimořádné sucho postihlo 80 % podzemních zdrojů.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
První pohled může klamat, voda chybí i na Šumavě. Vydra plná kamení teď vypadá jako uprostřed suchého léta. Pořádně nepršelo a chybí jarní tání i Prášilskému potoku.
Lukáš LINHART, manažer projektu Life, Správa NP Šumava
Letošní zima nám dala velmi malou sněhovou nadílku, takže už odtávají opravdu poslední zbytky sněhu.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Vysychá taky Olomoucko. Poslední větší déšť zkropil Lukovou víc než před měsícem. 21. března tu naměřili 8 mm.
Michal SLOUKA, pozorovatel, Český hydrometeorologický ústav
Ale i předtím celkový úhrn za březen byl vlastně 33 mm srážek, což zase není žádná velká hodnota vzhledem k tomu, že vlastně jsme měli velmi slabou zimu na sníh a potažmo tedy na srážky.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Ten letošní rok, tak jak do něj vstupujeme do té jarní sezóny, vegetační sezóny, tak je bezprecedentně suchý.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Meteorologové to dokazují srážkovým úhrny, průtoky v řekách i stavem podzemních vod. U Všeně v Českém ráji se zatím voda drží, ve třech nových tůních asi 150 kubíků.
Jiří KLÁPŠTĚ, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj
V průběhu roku ta voda samozřejmě klesne, ale zase, jestli přijdou nějaké srážky a doufáme, že nějaké ještě přijdou, tak se znovu naplní. Ten cíl je zadržet tady maxim vody, pozdržet ten nástup sucha a vlastně i ty tůně zčásti dotují podzemní vody.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Podobné místo vzniklo přes zimu i uprostřed polí u Sobotky. Odvodněná jsou historicky. Tůně jsou ale plné a stahují se k němu obojživelníci i ptáci. Stát na ně dal celkem asi 130 000. Slatinice na Střední Moravě potřebovaly na přípravy proti suchu 3 000 000. Teď mají 2 nové vrty a vodojem by mohly napojit do konce roku.
Stanislav HAVLÍČEK, místostarosta Slatinic /nestr./
Ukončily se zkoušky vydatnosti vrtů. Vypadá to teda dobře, nechci to zakřiknout, takže by voda měla být.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Aspoň slabý déšť dnes svlažil většinu míst. Sucho ale trvá a tak například na Šumavě zůstávají v terénu protipožární hlídky. Milan Brunclík a redakce, Česká televize.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Naším posledním hostem je Michal Marek z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Dobrý večer.
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Dobrý večer z Brna.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Marku, vaše 5 let stará předpověď o vysychání lesů a úrodě na jihu Moravy takzvaně na nic se vyplnila, co předpovídáte pro další léta?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Já se obávám, že tu předpověď, kterou vám bych tady měl dát, asi moc nezměním, že stále se prostě pohybujeme ve velmi problematickém období, kdy se ukazuje, že sucho přerůstá rozměry, které jsme možná ani my neočekávali a tudíž se přiznám, že vlastně ten výhled do budoucna do těch příštích let z naší strany moc optimistický opravdu není.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Takže byste souhlasil s tím, co dnes řekl ministr životního prostředí Richard Brabec, že situace, pokud jde o sucho, je katastrofální v Česku?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Já si myslím, že toto slovo opravdu můžeme použít.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Je něco, co nás z téhle katastrofální situace ještě může vyvést nebo už se musíme soustředit jen to, abychom zmírnili škody, které prostě budou?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
No vyvést, jako samozřejmě je pravda, že sucho může jít ruku v ruce i s povodněmi, to znamená, že se může teoreticky stát, že budeme svědky třeba velkých povodní. Ale pravda je, že zas ty povodně z hlediska vlastně toho vodního režimu krajiny nám už teď moc tak nepomůžou, poněvadž půda je natolik vyprahlá, natolik vlastně nenaplněná, že ta povodeň takzvaně po ní sklouzne a moc toho, moc toho nemáme, to znamená, že nám by opravdu pomohlo takovéto krásné zahradnické pršení několik dní, několik ..., pomalinku, ta voda se bude zasakovat, ale to je, ta vyhlídka na to bohužel není, protože je jedním i vlastně výsledků těch našich studií, že se i mění vlastně proudění nad Evropou, to znamená, že ta období, kdy prostě nám přicházela ta voda ze Západu, z oceánu jsou slabší a slabší a tudíž opravdu ten vodní deficit nabývá těch katastrofických rozměrů, jakých nabyl.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Co tak velké sucho způsobuje? Kde je ta úplně první příčina? Může za to my lidi, to, co se děje kolem nás a můžeme i za to sucho?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Já si myslím, že si dovolím tvrdit, že ano, protože, myslím si, že už v současné době by bylo až skoro komické pochybovat o tom, že jsme svědky globální změny klimatu, i když to třeba někteří politici říkají a říkají dokonce, že jsou vděčný za virus, protože se aspoň nemluví o globálním oteplování, což mi přijde tak absurdní, takže ta prapříčina toho, že se opravdu klimatický systém mění, vzduch se otepluje, jestliže se otepluje vzduch, tak přijímá do sebe i víc vody, to znamená, že ta voda je tam, kde nemá být, jestliže vlastně nastupuje mnohem dříve ta vegetační sezóna, než jsme byli zvyklí nebo než náš systém krajinný byl zvyklý, tak rostliny samozřejmě spotřebovávají víc vody, poněvadž co je vlastně růst nových listů, to je jejich naplňování vodou, to znamená, že opravdu jaksi se to násobí ty efekty a my jenom jsme svědky toho, že konstatujeme, konstatujeme, jak se sucho šíří a jak je čím dál tím intenzivnější.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy jste před pěti lety taky predikoval, že během 10, 20 let nebude možné v Evropě pěstovat pšenici i tahle vaše předpověď ještě pořád platí?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Já se musím přiznat, že určitě jsem to nebyl já, jako jenom já, kdo by tohle predikoval, ale určitě moji kolegové, kteří se touto problematikou zabývají a ta pravděpodobnost toho, že stávající systém pšenice nebo stávající odrůdy pšenice nebudou schopné zvládnout takovéto klimatické podmínky, je velmi pravděpodobná. Na straně druhé ale chci být trošku optimista, vím, že prostě existují velmi úspěšné šlechtitelské programy, včetně i genetických manipulací, které by mohly v tomto způsobem vlastně tu pšenici jaksi lépe připravit na podmínky vyšších teplot a sucha. Takže určitá naděje tady je, ovšem samozřejmě ...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Jsme na to připraveni? Vnímáte tady modifikované potraviny jako něco, co by nás mohlo zachránit?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
No to jste mě trošku předběhla, protože jsem chtěl říct, ale na straně druhé právě tady stále je takový ten určitý ten strašák toho, co modifikované rostliny a my. Na druhou stranu, že jo, i strašák toho, jestli jsme schopni prostě přijmout třeba i změny výživové jako prostě používat plodiny, na které jsme zvyklí, zvyklí nebyli, ale chci říct jednu věc, že jedno z těch největších problémů, které jsou spojeny se suchem, je, že ta naše krajina je opravdu mdlá, že je prostě nepestrá, že tím pádem je nedynamická i na to, aby se vyrovnávala s některými těmi věcmi a tyto nápravy té krajiny, to bude velmi složitá věc a já tvrdím, že rozhodně to není jenom vina zemědělců, to určitě ne, tudíž ten systém těch náprav ...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Je něco, co, promiňte, je něco, co můžeme udělat každý z nás, něco levného, co může alespoň trochu tu situaci zmírnit?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Já to vždycky říkám svým studentům takovým lakonickým rčením. Jednej lokálně, mysli globálně, to znamená, že ať jsou to ty, jak učíme své děti, když si čistí zuby, aby vypnuly kohoutek s vodou a podobně, to jsou všecko věci, které jako na první pohled se zdají být nicotné, že jo, taky úsměvné, ale ony jsou obrovsky významné, protože co musíme změnit, a to myslím naprosto vážně, musíme změnit svoji mentalitu. Musíme si připustit to, že vlastně péče o životní prostředí nebo chcete-li o atmosféru, globální změny prostě se musí stát součástí naší morálky. My jsme za to zodpovědní. Nové generace speciálně, protože v jakém stavu tu planetu Zemi předáme těm dalším generacím?
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pokud se týká měst, jak by se měla změnit města, protože zelené střechy se nedají postavit úplně všude. Velké betonové plochy, po nich stéká voda do kanálu, jak by měla města zareagovat na tu situaci, která teď je, tedy katastrofální, pokud se týká sucha?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
No ono se to nazývá takovým tím velmi možná moudrým slovem smart cities, jako chytrá města, ale pravda je, že zřejmě, že určitě je nasnadě prostě změnit určité vlastně vodní hospodaření v městech, jak jste říkala, to stékání těch vod, to znamená vytváření těch zasakovacích ploch. Skutečně zvýšená retence srážek a podobně. Jsou už určitá případové studie, dokonce město, ve kterém žiju, se této problematice dost závazně věnuje, to znamená, že ty programy toho vlastně určitého chytrého hospodaření s vodou tu jsou, ale já chci jenom připomenout jednu věc, to není nic nového, toto už všecko vlastně ve zkušenostech našich předků tady bylo, takže je potřeba se trošku vrátit někam, začít opravu přemýšlet, uvědomovat si to, že ten blahobyt vody, ve kterém jsme doteďka žili, že prostě nebude, prostě nebude a my se na to musíme připravit a chovat se i trošku jinak. Já nevelím zpátky na stromy, rozhodně ne, ale rozumné chování, rozumná míra zodpovědnosti, ta je, myslím, naprosto na místě.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
V Česku poslední dobou přibývají obce, které jsou úplně bez vody a musí tam vodu dovážet cisterny. Umíte si představit dobu, kdy třeba do takových obcí bude vodu dopravovat potrubí tak, jako třeba teď dopravuje potrubí ropu?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
No tak teoreticky k tomu dojít může, že jo, protože jsou určité projekty, které počítají i s tím, že by se vlastně přiváděla voda z jedněch oblasti do druhých. Jak jsem koukal, přede mnou hovořil izraelský velvyslanec, v Izraeli v tomto zkušenosti mají, čili je to docela dost možné, že budeme vytvářet i určitý makro systém, který bude vlastně upravovat zásobenost vody jednotlivých oblastí v republice. Dovedu si to představit.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Marku, díky za váš čas. Přeji vám hezký večer a na shledanou.
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Hezký večer. Na shledanou.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
My se samozřejmě budeme loučit, protože nazrál čas k tomuto kroku. Je 23 hodin, zítra ale úderem dvaadvacáté se na vás opět budeme těšit, tak se mějte hezky. Na shledanou.
Situace je katastrofická, tak ministr životního prostředí Richard Brabec komentoval aktuální sucho v Česku. Už teď v dubnu některé obce omezují na svém území odběr vody. Silné nebo mimořádné sucho postihlo 80 % podzemních zdrojů.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
První pohled může klamat, voda chybí i na Šumavě. Vydra plná kamení teď vypadá jako uprostřed suchého léta. Pořádně nepršelo a chybí jarní tání i Prášilskému potoku.
Lukáš LINHART, manažer projektu Life, Správa NP Šumava
Letošní zima nám dala velmi malou sněhovou nadílku, takže už odtávají opravdu poslední zbytky sněhu.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Vysychá taky Olomoucko. Poslední větší déšť zkropil Lukovou víc než před měsícem. 21. března tu naměřili 8 mm.
Michal SLOUKA, pozorovatel, Český hydrometeorologický ústav
Ale i předtím celkový úhrn za březen byl vlastně 33 mm srážek, což zase není žádná velká hodnota vzhledem k tomu, že vlastně jsme měli velmi slabou zimu na sníh a potažmo tedy na srážky.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Ten letošní rok, tak jak do něj vstupujeme do té jarní sezóny, vegetační sezóny, tak je bezprecedentně suchý.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Meteorologové to dokazují srážkovým úhrny, průtoky v řekách i stavem podzemních vod. U Všeně v Českém ráji se zatím voda drží, ve třech nových tůních asi 150 kubíků.
Jiří KLÁPŠTĚ, vedoucí správy Chráněné krajinné oblasti Český ráj
V průběhu roku ta voda samozřejmě klesne, ale zase, jestli přijdou nějaké srážky a doufáme, že nějaké ještě přijdou, tak se znovu naplní. Ten cíl je zadržet tady maxim vody, pozdržet ten nástup sucha a vlastně i ty tůně zčásti dotují podzemní vody.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Podobné místo vzniklo přes zimu i uprostřed polí u Sobotky. Odvodněná jsou historicky. Tůně jsou ale plné a stahují se k němu obojživelníci i ptáci. Stát na ně dal celkem asi 130 000. Slatinice na Střední Moravě potřebovaly na přípravy proti suchu 3 000 000. Teď mají 2 nové vrty a vodojem by mohly napojit do konce roku.
Stanislav HAVLÍČEK, místostarosta Slatinic /nestr./
Ukončily se zkoušky vydatnosti vrtů. Vypadá to teda dobře, nechci to zakřiknout, takže by voda měla být.
Milan BRUNCLÍK, redaktor
Aspoň slabý déšť dnes svlažil většinu míst. Sucho ale trvá a tak například na Šumavě zůstávají v terénu protipožární hlídky. Milan Brunclík a redakce, Česká televize.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Naším posledním hostem je Michal Marek z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Dobrý večer.
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Dobrý večer z Brna.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Marku, vaše 5 let stará předpověď o vysychání lesů a úrodě na jihu Moravy takzvaně na nic se vyplnila, co předpovídáte pro další léta?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Já se obávám, že tu předpověď, kterou vám bych tady měl dát, asi moc nezměním, že stále se prostě pohybujeme ve velmi problematickém období, kdy se ukazuje, že sucho přerůstá rozměry, které jsme možná ani my neočekávali a tudíž se přiznám, že vlastně ten výhled do budoucna do těch příštích let z naší strany moc optimistický opravdu není.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Takže byste souhlasil s tím, co dnes řekl ministr životního prostředí Richard Brabec, že situace, pokud jde o sucho, je katastrofální v Česku?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Já si myslím, že toto slovo opravdu můžeme použít.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Je něco, co nás z téhle katastrofální situace ještě může vyvést nebo už se musíme soustředit jen to, abychom zmírnili škody, které prostě budou?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
No vyvést, jako samozřejmě je pravda, že sucho může jít ruku v ruce i s povodněmi, to znamená, že se může teoreticky stát, že budeme svědky třeba velkých povodní. Ale pravda je, že zas ty povodně z hlediska vlastně toho vodního režimu krajiny nám už teď moc tak nepomůžou, poněvadž půda je natolik vyprahlá, natolik vlastně nenaplněná, že ta povodeň takzvaně po ní sklouzne a moc toho, moc toho nemáme, to znamená, že nám by opravdu pomohlo takovéto krásné zahradnické pršení několik dní, několik ..., pomalinku, ta voda se bude zasakovat, ale to je, ta vyhlídka na to bohužel není, protože je jedním i vlastně výsledků těch našich studií, že se i mění vlastně proudění nad Evropou, to znamená, že ta období, kdy prostě nám přicházela ta voda ze Západu, z oceánu jsou slabší a slabší a tudíž opravdu ten vodní deficit nabývá těch katastrofických rozměrů, jakých nabyl.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Co tak velké sucho způsobuje? Kde je ta úplně první příčina? Může za to my lidi, to, co se děje kolem nás a můžeme i za to sucho?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Já si myslím, že si dovolím tvrdit, že ano, protože, myslím si, že už v současné době by bylo až skoro komické pochybovat o tom, že jsme svědky globální změny klimatu, i když to třeba někteří politici říkají a říkají dokonce, že jsou vděčný za virus, protože se aspoň nemluví o globálním oteplování, což mi přijde tak absurdní, takže ta prapříčina toho, že se opravdu klimatický systém mění, vzduch se otepluje, jestliže se otepluje vzduch, tak přijímá do sebe i víc vody, to znamená, že ta voda je tam, kde nemá být, jestliže vlastně nastupuje mnohem dříve ta vegetační sezóna, než jsme byli zvyklí nebo než náš systém krajinný byl zvyklý, tak rostliny samozřejmě spotřebovávají víc vody, poněvadž co je vlastně růst nových listů, to je jejich naplňování vodou, to znamená, že opravdu jaksi se to násobí ty efekty a my jenom jsme svědky toho, že konstatujeme, konstatujeme, jak se sucho šíří a jak je čím dál tím intenzivnější.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Vy jste před pěti lety taky predikoval, že během 10, 20 let nebude možné v Evropě pěstovat pšenici i tahle vaše předpověď ještě pořád platí?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Já se musím přiznat, že určitě jsem to nebyl já, jako jenom já, kdo by tohle predikoval, ale určitě moji kolegové, kteří se touto problematikou zabývají a ta pravděpodobnost toho, že stávající systém pšenice nebo stávající odrůdy pšenice nebudou schopné zvládnout takovéto klimatické podmínky, je velmi pravděpodobná. Na straně druhé ale chci být trošku optimista, vím, že prostě existují velmi úspěšné šlechtitelské programy, včetně i genetických manipulací, které by mohly v tomto způsobem vlastně tu pšenici jaksi lépe připravit na podmínky vyšších teplot a sucha. Takže určitá naděje tady je, ovšem samozřejmě ...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Jsme na to připraveni? Vnímáte tady modifikované potraviny jako něco, co by nás mohlo zachránit?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
No to jste mě trošku předběhla, protože jsem chtěl říct, ale na straně druhé právě tady stále je takový ten určitý ten strašák toho, co modifikované rostliny a my. Na druhou stranu, že jo, i strašák toho, jestli jsme schopni prostě přijmout třeba i změny výživové jako prostě používat plodiny, na které jsme zvyklí, zvyklí nebyli, ale chci říct jednu věc, že jedno z těch největších problémů, které jsou spojeny se suchem, je, že ta naše krajina je opravdu mdlá, že je prostě nepestrá, že tím pádem je nedynamická i na to, aby se vyrovnávala s některými těmi věcmi a tyto nápravy té krajiny, to bude velmi složitá věc a já tvrdím, že rozhodně to není jenom vina zemědělců, to určitě ne, tudíž ten systém těch náprav ...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Je něco, co, promiňte, je něco, co můžeme udělat každý z nás, něco levného, co může alespoň trochu tu situaci zmírnit?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Já to vždycky říkám svým studentům takovým lakonickým rčením. Jednej lokálně, mysli globálně, to znamená, že ať jsou to ty, jak učíme své děti, když si čistí zuby, aby vypnuly kohoutek s vodou a podobně, to jsou všecko věci, které jako na první pohled se zdají být nicotné, že jo, taky úsměvné, ale ony jsou obrovsky významné, protože co musíme změnit, a to myslím naprosto vážně, musíme změnit svoji mentalitu. Musíme si připustit to, že vlastně péče o životní prostředí nebo chcete-li o atmosféru, globální změny prostě se musí stát součástí naší morálky. My jsme za to zodpovědní. Nové generace speciálně, protože v jakém stavu tu planetu Zemi předáme těm dalším generacím?
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pokud se týká měst, jak by se měla změnit města, protože zelené střechy se nedají postavit úplně všude. Velké betonové plochy, po nich stéká voda do kanálu, jak by měla města zareagovat na tu situaci, která teď je, tedy katastrofální, pokud se týká sucha?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
No ono se to nazývá takovým tím velmi možná moudrým slovem smart cities, jako chytrá města, ale pravda je, že zřejmě, že určitě je nasnadě prostě změnit určité vlastně vodní hospodaření v městech, jak jste říkala, to stékání těch vod, to znamená vytváření těch zasakovacích ploch. Skutečně zvýšená retence srážek a podobně. Jsou už určitá případové studie, dokonce město, ve kterém žiju, se této problematice dost závazně věnuje, to znamená, že ty programy toho vlastně určitého chytrého hospodaření s vodou tu jsou, ale já chci jenom připomenout jednu věc, to není nic nového, toto už všecko vlastně ve zkušenostech našich předků tady bylo, takže je potřeba se trošku vrátit někam, začít opravu přemýšlet, uvědomovat si to, že ten blahobyt vody, ve kterém jsme doteďka žili, že prostě nebude, prostě nebude a my se na to musíme připravit a chovat se i trošku jinak. Já nevelím zpátky na stromy, rozhodně ne, ale rozumné chování, rozumná míra zodpovědnosti, ta je, myslím, naprosto na místě.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
V Česku poslední dobou přibývají obce, které jsou úplně bez vody a musí tam vodu dovážet cisterny. Umíte si představit dobu, kdy třeba do takových obcí bude vodu dopravovat potrubí tak, jako třeba teď dopravuje potrubí ropu?
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
No tak teoreticky k tomu dojít může, že jo, protože jsou určité projekty, které počítají i s tím, že by se vlastně přiváděla voda z jedněch oblasti do druhých. Jak jsem koukal, přede mnou hovořil izraelský velvyslanec, v Izraeli v tomto zkušenosti mají, čili je to docela dost možné, že budeme vytvářet i určitý makro systém, který bude vlastně upravovat zásobenost vody jednotlivých oblastí v republice. Dovedu si to představit.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka
Pane Marku, díky za váš čas. Přeji vám hezký večer a na shledanou.
Michal V. MAREK, ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR
Hezký večer. Na shledanou.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
My se samozřejmě budeme loučit, protože nazrál čas k tomuto kroku. Je 23 hodin, zítra ale úderem dvaadvacáté se na vás opět budeme těšit, tak se mějte hezky. Na shledanou.
Komentáře
Současný eko-alarmismus, který mluví o klimaticky nebezpečném smrku je jenom vějička a alibismus k současné kalamitě, kterou je nutné vysvětlit jinak, než jako plezír soudobého vedení státních podniků (LČR, NP).
Dominantní vliv zvěře na redukci jiných dřevin kromě tzv. boreálních SM+BO je také evidentní, stejně jako je evidentní relativní vitalita SM sazenic a nárostů v porovnání s ostatními. Okousané, suchem přešlé, přesto obrážející sazenice smrku všude včetně nížin, jsou doličným předmětem.
Vaše ideologické přesmyčky a jednostranná zaslepenost skvěle vyhovují současnému nicnedělajícímu (bezzásahovému) režimovému mainstreamu, který pod rouškou příklonu k divočině dovoluje bordel ve všem a všude, ale především v kompetenční odpovědnosti, grantovém Zlatém teleti a nekonečně krásných penězovodech, kterými se stáčí vybrané daně k naprostým nýmandům. Nebo se pletu??
Moudří výzkumníci, jejichž zde diskutovaným představitelem jest pan Nožička, vybavení pouze chlebníkem, zápisníkem, vůlí a geniální intuicí, realizátoři historických pylových analýz a další osvícení lidé, toto pak skutečně potvrdili! Bezpečně přitom pominuli, že původními byly u nás v době mezi či před ledy dokonce i dřeviny typu jírovce, magnólií, liliovníku, vavřínu, stromových přesliček, plavuní či kapradin, a dokonce palem.
Vybaveni nezdolným duchem, ne nepodobným obráncům Berlína před židobolševismem, jejichž 75 let starou oběť jsme si v minulých dnech připomněli, našli pak skutečný unikát - v hlubokých zařízlých kaňonech Labe, v nadmořské výšce hluboko pod 200 metrů, český chlumní smrk!
Na základě tohoto nálezu začalo být nas Slunce jasnější, že se smrk musí stát hlavní lesní dřevinou i v nížinách. Jako snílkovské byly odmítnuty názory, že by se jí měla stát stromová přeslička (byly totiž problémy se sháněním výtrusů), a bylo přikročeno ke smrku. Už tehdy bylo moudře mávnuto rukou nad banalitou přenosu reprodukčního materiálu, a řady téměř vyhynulého českého chlumního smrku tak posílil smrk tyrolský, štýrský, korutanský, no říkejme mu pro jednoduchost rakousko-uherský. Někde se přece ten unikátní český smrk, který přežil možná i jadernou katastrofu, najít musel!
Začalo horečnaté zalesňování a byl vypracován skutečný Systém. Bylo zjištěno, že smrk lze pěstovat úplně všude a to nesmíšeně, a velmi brzo bylo i dokázáno, že případný pěstitelský nezdar lze bez pochybností dát na vrub špatně či jinak nedostatečně prováděným pěstitelským zásahům. Nastaly zlaté časy českého lesnictví. Smrk v Beskydech, smrk v Chřibech, smrk v lužním lese dolní Moravy, smrk v Polabí, hned vedle kukuřičných a řepných lánů, a dokonce i poněkud pomaleji myslící slovenští lesníci si uvědomili svou zpozdilost a začali smrkem nahrazovat bezcenné lesy dubu ceru na jihovýchodním Slovensku.
Smrk v rovinách Tisy, smrk nahrazující křoviny macchie ve Středozemí, smrk vytlačující datlovník ze saharských oáz, to vše doplňováno co tři sta metrů krmelcem pro zvěř a co několik kilometrů bodrým zeleným vousáčem, mávajícím přátelsky na rodinku čistící nožíkem hříbky smrkové - našlápnuto bylo skvěle!
No, je to taková nostalgie - nebo Nož-talgie. Stárnu a šišlám.
Od: knap.josef@post.cz
Komu: magdalena.davis@mnisek.cz
Datum: 2. 5. 2020 12:21:24
Předmět: Pozvání na exkursi
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/magdalena-davis-prakticky-navod-jak-se-nejen-v-dobe-koronavirove-pripravit-na-sucho
- cituji: "Máte další návrhy a rady, jak můžeme jako jednotlivci bojovat s nastupujícím suchem? Napište je do komentářů! Ráda se nechám inspirovat."
Vážená paní starostko!
Měli jsem před pár lety v Čelákovicích osvícenou starostku PhDr. Zdeňku Tichou a ta otočila ekopolitiku Města ve vztahu ke mně o 180° a najednou jsem přestal být úhlavní nepřítel Města za to, že propaguji pěstování a sám úspěšně pěstuji cedry - takto viz zde na mém Rajčeti snímky z mého arboreta: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,,,
Paní starostka spolu se šéfkou OŽP Mě. Ú. Čelákovice mne v r. 2013 požádaly o to, abych převzal patronaci nad ozeleněním prostoru mezi bytovkami ul. Prokopa Holého a slévárnou firmy TOSMET v Čelákovicích a využil k tomu max. cedry případně jiné suchu a vedruvzdorné dřeviny. Doporučil jsem tedy Cedrus libani a Cedrus atlantica, výsadba se realizovala a dnes vypadají cedry v tom prostoru tak, jak najdete jejich fota v příloze a i zde na následujících odkazech, kam jsem je právě pro Vás a laickou i odbornou veřejnost umístil:
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240105
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240196
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240499
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240656
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240701
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240732
Budu moc rád, vážená paní starostko, když přijmete mé pozvání k inspiraci jak má v éře globální klimatické změny a sucha vypadat nově veřejná městská zeleň a nejen ta - i nové české lesy nižších poloh. Vyšší polohy nechávám jiným neb s nimi nemám zkušenosti.
V úctě,
Ing. Josef Knap - mobil: 603 84 54 17
Kdepak udělali soudruzi chybu? Copak dělali posledních 30 let a copak dělali posledních 6 let, co to sucho máme a rok od roku se zhoršuje?? Co na to odborný názor pana Nožičky? Nevěřím, že při správně zvolené technologii výroby dřeva nelze úspěšně monokulturně zavést smrk ztepilý, borovici lesní a modřín opadavý i na saharských oázách!
Možná si koledujete o pokutu od Inspekce.
No přece sem nebudeme tahat nějaký cedr, že ano? Copak se na něm dá nějak vydělat? Kolik školek ho nabízí? Kolik pil je na něho uzpůsobeno? Kolik našich "odborníků" ví, jak ho pěstovat?
Nene, cedr nezpůvodníme, je to příliš nebezpečné. Ještě horší než rozsazovat bukové nálety a přenášet je o 200 metrů dále. Taková nezodpovědnost!
Každá partaj má své vyžírky, hajzlíky a karieristy. Touha po moci je imunní vůči ideologii, kdysi jsem četl v jedné knize o Hitlerovi (tuším "Hovořil jsem s Hitlerem, autor Francouz, jméno nevzpomenu). Takoví lidé dřív lezli do KSČ, po listopadu do OF a ODS či ČSSD, dnes do ANO. Takový hajzlík může být v jistém čase starostou, třeba i ministerským předsedou. Těch případů je spousta. Oproti době před plyšákem se o jejich „drobných charakterových vadách“ může mluvit, mohou se na ně podávat trestní oznámení, mohou být dokonce zavřeni a lze jim vystavit „stopku“ v příštích volbách. Bohudíky.
Ale zpět k cedrům. Vůbec jste nepochopil ironii mého příspěvku. Vůbec Vám je nezávidím, dokonce Vám je přeju! Na svém si pěstujte, co chcete – jako člen ODS a pravičák duší ochranu soukromého vlastnictví uznávám, respektuji a prosazuji. Kéž bych mohl stejně tak, jako Vy ve svém arboretu, činit i já ve svém lese!
TAK MI TO PROSÍM NEZÁVIĎTE A RADĚJI SE TO POKUSTE PRO OBEC LESÁCKOU MÝCH ZNALOSTÍ DOVEDNOSTÍ A PRAKTICKÝCH ZKUŠENOSTÍ Z MÉHO ARBORETA VYUŽÍT: s pozdravem, Paynadeh Maní to Jovedan, Váš Josef Knap - P.S.: Ta slova jsou do angliny přeložena zde: https://www.youtube.com/watch?v=pGp3OED4gtU