Marek Bílek
Vimperk (Prachaticko)/Praha 20. května (ČTK) - Objem vytěženého dřeva v šumavském národním parku za posledních pět let klesl o dvě třetiny. Zatímco v roce 2009 lesníci porazili 310.000 metrů krychlových stromů napadených kůrovcem, loni byl celkový objem 110.000 krychlových metrů, z čehož byla necelá polovina kůrovcového dřeva. V roce 2010 padlo dokonce rekordních 353.000 krychlových metrů. Cena dřeva přitom za pět let výrazně stoupla. Vyplývá to z informací bývalého vedení Správy Národního parku Šumava. Pro potlačení kůrovce byly navíc dobré klimatické podmínky.
Ekologové upozorňují, že bývalé vedení NP v čele s odvolaným ředitelem Jiřím Mánkem trvale oslabovalo hospodaření nepotřebnými a předraženými zakázkami. Nejen kvůli závažným chybám při vedení parku jej na konci dubna odvolal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Mánek s tím ale nesouhlasí a své hospodaření obhajuje. Skutečné hospodaření správy parku za Mánkova působení by měl podle ekologů rozkrýt až nezávislý audit. Upozorňují mimo jiné na to, že zisky z prodaného dřeva nevznikly jeho zásluhou, ale zvýšením ceny dřeva na trhu.
V roce 2009 stál v průměru krychlový metr 999 korun, loni už jej zájemci kupovali za 1586 korun. Nárůst ceny způsobilo několik faktorů. V roce 2009 byl po kůrovcové kalamitě na trhu přetlak dřeva a jeho cena klesla. Postupně však poptávka rostla a naopak nabídka šla s ústupem kůrovcové kalamity dolů. "Také je zapotřebí prodávat dřevo za nejvyšší možnou cenu v čase a místě obvyklou. Tam jsme udělali velký skok. Využili jsme i aukcí, v nichž jsme prodávali přes 20 procent dřeva," řekl ČTK bývalý ředitel NP Šumava Jiří Mánek.
"Sebechvála bývalého ředitele Mánka o tom, jak dobře hospodařil, ve skutečnosti moc nevoní. Prodej dřeva v aukcích, což je skutečně výhodnější, zavedli už jeho předchůdci. Ačkoliv se to osvědčilo, Jiří Mánek podíl takto prodaného dřeva nezvýšil, stále ponechával naprostou většinu nasmlouvaným odběratelům," komentoval ekolog z Hnutí Duha Jaromír Bláha. Podle Mánka se ale dřevo prodávalo za cenu odpovídající kvalitě. Povedlo se prý snížit náklady při zpracování poraženého dřeva.
V roce 2009 proto dělal zisk na krychlovém metru dřeva 354 korun, loni to bylo 1062 korun. Připomněl, že také díky tomu park dokázal v roce 2013 v hospodářských výsledcích vykázat zisk 30 milionů korun. Přitom například v roce 2010 šlo o necelé tři miliony korun.
V převážně smrkových lesích kůrovcová kalamita většinou následuje každou větrnou kalamitu, což odborníci popisují od 19. století. Kůrovcová kalamita má tak tendenci po sedmi až deseti letech samovolně odeznít.
V roce 2007 orkán Kyrill způsobil na Šumavě jednu z největších větrných kalamit v posledních desetiletích a po ní následovala gradace kůrovce, která vrcholila v letech 2009 až 2010. To je podle nového šéfa parku Pavla Hubeného naprosto běžný jev. "Od roku 2011 až do roku 2013 byly velmi dobré klimatické podmínky pro potlačení šíření kůrovce, zejména chladná a deštivá léta. V létě roku 2012 byla zdokumentována vysoká přirozená úmrtnost kůrovců ve všech lesních porostech Šumavy," řekl ČTK. K poklesu kůrovce tak pomohly jak lesnické zásahy, tak dobré klimatické podmínky.
