Praha 20. listopadu (ČTK) - Za první listopadový týden podaly církve a náboženské společnosti dalších šest desítek žádostí o vydání majetku. Výzvy se týkají 1952 pozemků a tří staveb. Údaje uveřejnilo na své stránce ministerstvo kultury a doplnilo tak seznam všech výzev, které církve podaly od začátku roku, kdy příslušný zákon začal platit. Čas na podávání žádostí mají do konce roku. Do 7. listopadu evidovaly úřady celkem 2212 výzev o vydání 51.593 pozemků a 243 staveb, uvádí web ministerstva.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle schváleného zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. Při současných jednáních o nové vládě se ale vede debata o změně rozsahu restitucí.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka dnes uvedl, že církve požádá, aby redukovaly rozsah finančních náhrad. Opakovaně také požaduje od církví slib, že peníze použijí na veřejně prospěšné účely. Potenciální koaliční partner, hnutí ANO, se těmto debatám nebrání, lidovci však trvají na zachování zákonem schválené podoby restitucí. Na Sobotkovu žádost se zástupci církví s ČSSD sejdou ve čtvrtek.

Nejvíce z celkového počtu výzev, 1178, eviduje Státní pozemkový úřad, který musí posoudit žádosti o více než 26.000 pozemků a 203 stavby. Lesy České republiky dostaly 923 žádosti o vydání více než 24.000 pozemků a šesti staveb.

Národní památkový ústav dostal pět výzev týkajících se 17 pozemků a osmi staveb; patří k nim třeba na seznamu UNESCO zapsaný kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, o nějž žádá brněnské biskupství. Minulý týden požádal o vydání hradu Bouzova, jež je také ve správě NPÚ, Německý řád, který se považuje za nástupnickou organizaci Řádu německých rytířů. Chce zpět i hrad Sovinec, lázně Karlova Studánka a zhruba 13.500 hektarů pozemků, požádat chce také o vydání movitých věcí.

Podle některých historiků i dle prvního náměstka ministra kultury Františka Mikeše řád ale na majetek dle zákona, podle kterého o vydání žádá, nárok nemá; byl totiž zabaven podle tzv. Benešových dekretů. Řád argumentuje tím, že konfiskaci majetku ještě před 25. únorem 1948 zrušil soud.