Důmyslné stavby ze dřeva, ale i škody způsobené pokácenými a ohryzanými stromy, zátopy kvůli hrázím na potocích a říčkách. Stopy po bobrovi lze snadno nalézt po celém Hodonínsku a Břeclavsku, ovšem i na Znojemsku.
"Snížením negativních dopadů činnosti bobra se nyní zabývá tým z Mendelovy univerzity v Brně. Pro svůj výzkum zvolili právě oblast Břeclavska a Hodonínska. „Cílem je zjistit vliv bobra na lesnické hospodaření a případně navrhnout úpravy. V současnosti vznikají konfliktní situace mezi bory a lesníky, hlavně na jižní Moravě. Tam je hustota bobří populace největší," přiblížil doktorand Ondřej Mikulka lesnické dřevařské fakulty Mendelovy univerzity, který výzkum navrhl.
Náklady na bobří činnost v lesích jsou vysoké. Břeclavskou část Poštorná od loňského roku chrání nově zpevněná hráze odlehčovacího ramene řeky Dyje. Práce trvaly téměř rok a výsledná částka se vyšplhala na přibližně 39 milionů korun. Důvodem bylo zvýšení protipovodňové ochrany, kterou bobři narušovali vyhrabáváním nor. „Výskyt i množení bobrů zaznamenáváme na Břeclavsku jak na Dyji, tak na prakticky všech přítocích. Dá se ale říci, že množství škod je podobné jako v předešlých letech," sdělil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Lesy České republiky uplatnily v roce 2015 škody způsobené bobrem ve výši přes dva miliony sto tisíc korun, téměř celá částka šla na jižní Moravu. Podobné rozložení škod bylo i v roce 2013, kdy výše škod přesáhla tři miliony sedm set tisíc. Čísla za rok 2016 budou dostupná až letos v březnu.
Na Znojemsku se bobr vyskytuje jak na Dyji, tak na všech přítocích a odvodňovacích kanálech. Popadané stromy odstraňují pravidelně pracovníci Povodí Moravy. „Škody, které bobr způsobuje, vznikají především vlivem bobřích zátaras, které vzdouvají vodu a vedou k zaplavování okolních pozemků či zaplavování výustí například z kanalizací," doplnil Chmelař.
Na pomoc porostům přikládají ruku k dílu také ekologové. Mezi ty nejaktivnější patří na Břeclavsku a Hodonínsku Filip Šálek ze sdružení Lužánek. Se školáky například osázel pletivem kmeny stromů rostoucích u Dyje v Břeclavi. „Chceme ukázat, že u nás bobr má své místo a že s ním lze žít. Jsme si ale vědomi, že má i negativní vliv," sdělil Šálek, jenž se snaží o co největší informovanost obyvatel žijících v blízkosti řek.
Výzkum týmu z Mendelovy univerzity je teprve na začátku. V současnosti je potřeba určit početnost bobří populace. Časem se výzkumníci budou zabývat různými typy ochrany porostů. Ty jsou v základu tři – mechanická, chemická a biologická. Mechanická spočívají v pružných obalech kolem stromů. Chemická testují repelentní přípravky na odhánění bobrů, ať již uměle vyrobené či přírodní, jako například trus šelem. Biologická opatření by bobrovi nabídla jiné dřeviny k okusu, například umístěním větví zbylých po těžbě dřeva poblíž bobřích příbytků."
