Václav Prokš
Plzeň 27. června (ČTK) - Plzeňský kraj se nebude snažit prosazovat ve Sněmovně svůj návrh zákona o Národním parku Šumava (NPŠ). Kraj se o to snažil minulých osm let. Na dnešním kulatém stolu k problematice šumavského národního parku to řekl krajský radní pro životní prostředí Václav Štekl (KSČM).
"Zatím nechceme pokračovat v protlačování normy. Pouze jsme deklarovali své postoje k tomu, jak by měla Šumava vypadat. Vyčkáváme na postoj ministerstva životního prostředí (MŽP) a sledujeme cestu senátního návrhu zákona, který se shoduje, i když ne většinově, s naším," uvedl. Senát nedávno poslal svůj návrh do Sněmovny.
Podle Štekla postupuje kraj v souladu s Jihočeským krajem a respektuje názory obcí. "Šumava se týká 22 obcí, jejichž obyvatelé mají právo tam bydlet a pracovat," uvedl. Podle Štekla by zákon jasně definoval pravidla a zajistil by stabilitu oblasti.
MŽP se podle Štekla zatím snaží jít cestou novelizace zákona a ochraně přírody a zákona o všech parcích. "Šumava je ale specifická těmi 22 obcemi v parku. Řada z nich například nemůže nakládat se svým majetkem," uvedl. Podle něj to určitým způsobem kompenzují dotace, které ale nejsou v plné výši a nejsou jisté do budoucna.
"Zákon je důležitý, aby si každý ministr a ředitel parku nevydával svá nařízení," uvedl bývalý předseda Svazu obcí NPŠ a znalec Šumavy František Nykles. Kloní se k senátnímu návrhu, kde je navrženo 26 procent plochy parku v I. bezzásahové zóně.
"Co ministr, to jiná koncepce. Není možné, aby si každý ředitel parku ukázal, kde chce mít bezzásahovost," řekl bývalý krajský radní pro životní prostředí Petr Smutný (ČSSD). České obce v NPŠ nesmějí podle něj do rozhodování správy parku mluvit, na rozdíl od obcí sousedního Bavorského lesa, kde mají právo veta, i když v parku nejsou.
Podle Štekla se počet obyvatel 22 obcí v parku stále snižuje. Například v Srní za dobu existence národního parku klesl o 40 procent. "Obcím by se mělo nechat více svobody k tomu, co mohou dělat v intravilánu," uvedl. Lidé podle Štekla nemají možnost uplatnění, narážejí na řadu restrikcí ze strany správy parku a utíkají pryč. Stejné je to s podnikateli, kteří chtějí do oblasti přivést zážitkovou turistiku na podporu cestovního ruchu. "Vybudování velmi navštěvované Cesty v korunách stromů v Neuschönau v Bavorském lese trvalo od záměru k otevření 300 dnů. Za tu dobu by tento záměr v NPŠ nedostal ani razítko," uvedl Jan Kroupar, vedoucí oddělení ochrany přírody Plzeňského kraje.
Minulá Sněmovna se začala zákonem navrženým Plzeňským krajem zabývat. Kraj se snažil úpravami návrh připravit tak, aby prošel. Parlament ale nestačil zákon projednat do voleb.
NPŠ o rozloze 69.000 hektarů, z nichž je 54.000 hektarů lesů, dosud nemá vlastní zákon. Je zřízen nařízením vlády z roku 1991.
