Plzeň 14. května (ČTK) - Jedinečný areál pro lesní pedagogiku vznikl v plzeňském arboretu Sofronka na okraji města. Projekt za 2,5 milionu korun využívá horní plochu více než dvacetihektarové dendrologické zahrady i okolí dvou nevelkých rybníků. Jeho součástí je také tříhektarová obora pro daňky, přírodní učebny i různé trasy s informačními panely. Novinářům to dnes při slavnostním otevření řekl Richard Havelka ze Správy veřejného statku města Plzně, která se o arboretum stará.
"Určeno je to především pro děti ze základních škol, ale mohou se tu pocvičit i středoškoláci, hlavně z lesnických škol nebo environmentálních. Je to otevřeno i pro různé organizované skupiny, např. skauty a podobně. Volně přístupné veřejnosti to ale nebude," uvedl Havelka.
Zájemci mohou při návštěvě areálu využít přímo služby průvodce arboreta, město se ale bude snažit prosadit víc druhý model, tedy zapojit pedagogy a vedoucí skupin, aby byli sami schopni si pro daný prostor připravit program. V horní části arboreta tak mají děti k dispozici lesní učebnu, v rámci projektu vznikla také obora, v níž žijí čtyři daňci, molo nad rybníkem, udělal se dřevěný chodník v mokřadu. Na podzim se v areálu uskuteční seminář pro pedagogy, aby se "naučili učit v daném prostoru".
Horní část arboreta volně navazuje na spodní plochu, kde je naučná stezka s ojedinělou sbírkou 37 druhů borovic z celého světa a expozice věnovaná včelařství včetně cvičného úlu. "Vše by to mělo být interaktivní, je to řešeno tak, aby to nebyla jen prohlídková trasa, jako je to třeba v zoo, ale aby tu děti mohly samy něco tvořit, poznávat," uvedl Havelka.
"Tady je například listnatý kotlík vysázený kdysi profesorem Josefem Sigmondem, ředitelem městských lesů. V těchto chudých borových lesích jej vysázel, aby zlepšil půdu. Jehličí ji dělá kyselou a nepříliš výživnou, listí má naopak tu výhodu, že vyrábí rozkladem kvalitní půdu, v níž rostou stromy lépe," řekl dnes prvním školákům u jednoho z míst na trase vedoucí arboreta Jan Kaňák. Jeho otec Karel arboretum v roce 1956 založil jako pracoviště Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Podle Havelky se do budoucna počítá s dalším rozšířením nabídky areálu, a sice vybudováním geologické stezky, umístěním expozice věnované rozkladu dřevní hmoty, vybudováním hmyzího přístřešku.
Areál pro lesní pedagogiku stál 2,5 milionu korun, z toho milion dala radnice prvního městského obvodu, zbytek město. Veřejnost se bude moci do areálu podívat například během Dne lesa.
