Sociální demokracie s velkou slávou vyhlašovala před volbami plán: Severočeští

nezaměstnaní znovu zalesní Krušné hory, které ničí parazitující houba. Jenže od března do července přijaly úřady práce a Lesy ČR na tato místa jen pár lidí.

KRUŠNÉ HORY Ambiciózní plán ČSSD na obnovu lesů Krušných hor zdaleka nevychází na sto procent. Sázet nové stromky, které by nahradily asi 13 tisíc hektarů umírajících smrků od Klínovce po Telnici, jež zabíjí houba kloubnatka smrková, měli podle předvolebních záměrů sociálních demokratů nezaměstnaní. Za čtyři měsíce náborů ale do hor vyrazilo pouhých sedm lidí.

S plánem přišel před loňskými parlamentními volbami někdejší ministr práce František Koníček. K němu se přidal i současný premiér Bohuslav Sobotka, v kraji plán podporují například poslanec Jaroslav Foldyna nebo krajský radní Arno Fišera. Projekt, který vztáhli na Krušné hory, ale i na část pískovcových skal v Tisé, rozjela a loni v listopadu podepsala ministerstva zemědělství a práce a sociálních věcí spolu s úřady práce a Lesy ČR. Počítá s náborem 40 nezaměstnaných v rámci veřejně prospěšných prací, a to od letošního května do 30. dubna příštího roku.

Případní uchazeči mají mít práci na dobu určitou do konce letošního října. Znovu se pak mohou přihlásit na jaře, práce začnou v dubnu. Zatím ovšem Lesy ČR od letošního březnového spuštění výběrových řízení na úřadech práce k 15. červenci přijaly pouhých sedm nezaměstnaných. Nejprve úřady práce ve své databázi vhodné zaměstnance vytipovávají, pak je seznamují s podmínkami. „K vlastnímu rozhodnutí, zda skutečně nastoupí, uchazeč přistupuje až v průběhu několika dalších dnů, když je kontaktován naším pracovníkem,” popsal průběh mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík, podle kterého firma těmto zaměstnancům na pozici „pomocný pracovník v lesnictví” nabízí naprosto stejné podmínky jako svým kmenovým zaměstnancům. Tedy například vybavení ochrannými oděvy a pomůckami, při vedrech také dostatek nápojů a repelentů.

Zájem o fyzicky náročnou práci přesto není veliký. „Prvních šesti kol výběrových řízení se zúčastnilo 81 uchazečů, Lesy přijaly sedm pracovníků,” přiblížil Jaroslav Kunc, vedoucí oddělení zaměstnanosti úřadu práce.

Jedním z důvodů malého zájmu (a minimálního výběru pracovníků) může být fyzicky náročná práce. Nezaměstnaní mají mezi Klínovcem na Chomutovsku a Telnicí na Ústecku sázet stromky, čistit lesní školky od trávy nebo stavět ploty, které zabraňují zvěři mladé stromky okusovat. „Podle nás může být další problém v tom, že Lesy platí cestu na pracovní místo do hor pouze ze seřadišť. Na ně se už každý musí dopravit sám,” popisuje Kunc.

Lesy v tom potíž naopak nevidí. „Takzvaná sběrná místa jsou vybírána ve shodě s většinou pracovníků tak, aby byla pokud možno co nejlépe dostupná prostředky veřejné dopravy. Z rozhovorů s potenciálními adepty jednoznačně vyplývá, že doprava na sběrná místa pro většinu nepředstavuje problém,” oponuje Boublík.

Sedm přijatých nezaměstnaných, kteří letos o stromky budou pečovat už jen tři měsíce, lesy Krušných hor nezachrání. A rozhodně se jejich uplatněním nijak nesníží počty nezaměstnaných v kraji, čímž politici argumentovali. Nezabírá ani to, že Lesy platí příplatky. Pro příklad: hodinová mzda je od 52,80 do 67,80 korun, v případě splnění výkonnostní normy je vyplacena i odměna ve výši 29 procent mzdy. „Čistá květnová mzda prvních tří pracovníků tak byla 13 200 korun, přičemž příspěvek úřadu práce na jednoho je 11 tisíc,” přiblížil Kunc s tím, že nyní se příspěvek úřadu zvýšil na 14 tisíc. Nový impulz projektu má dát i to, že nábor zaměstnanců se z Chomutovska rozšíří do okresů Most, Teplice a Ústí nad Labem.