Hned několik pil v kraji je na pokraji existence. Jejich případný zánik může být o to bolestnější, že často působí v oblastech s vysokou nezaměstnaností a lidé, které by musely propustit, by pravděpodobně skončili na úřadech práce.

OSTRAVA Ve špatném čase na špatném místě jsou už několik let majitelé pil v kraji. K útlumu stavebnictví, z něhož se rekrutovala velká část odběratelů, a vyšším cenám energií se přidaly rostoucí ceny dřeva.

„Té krize, co tady byla, jsme si ani nevšimli,” říká majitelka jedné z pil v kraji. „My jsme totiž v krizi pořád,” dodává se smíchem, ale s nepříliš vysokou nadsázkou. „Nejvíce si škodíme sami, jednotlivé pily si hážou klacky pod nohy, podlézají cenami, někdy i pod náklady, a to následně drtí celý sektor. Navíc my malí musíme platit za dřevo hned, zatímco velké firmy mají i šedesátidenní splatnost. A prodáváme vlastně jen na faktury. Ale platit musíme hned, stejně tak musíme dávat lidem mzdy včas,” přibližuje situaci na trhu.

Potvrzuje to i René Kolder, spolumajitel Pily Kaňovice. „Současné ceny dřeva jsou nesmyslné, my menší a střední výrobci nejsme schopni konkurovat. Když u nás nakupujeme dřevo za dva a půl tisíce a Slováci o pět set korun levněji, kdo spíše uspěje na trhu,” pokládá otázku, na kterou je jasná odpověď. Některé pily už na problematickou situaci v dřevařství doplatily. Před několika lety ukončila provoz pila na Ostravici, v současnosti jsou v insolvenčním rejstříku uvedeny minimálně tři pily z kraje, kterým hrozí krach.

Konec výroby tento týden ohlásila i opavská Pila Hrabství, patřící opavskému magistrátu.

Ten k ráznému kroku donutila špatná ekonomická situace pily. „V době vzniku pily byla velká poptávka po řezivu jak na tuzemském trhu, tak i v zahraničí, zájem vysoce převyšoval nabídku. V letech 2007-2008 došlo k poklesu zahraničních odběratelů, kteří byli nahrazeni zákazníky z tuzemska. Od roku 2009, kdy se ekonomická krize projevovala ve všech odvětvích, došlo postupně k celkovému rapidnímu poklesu poptávky po řezivu,” přiblížila důvody uzavření pily opavská tisková mluvčí Lada Dobrovolná.

„Za deset let svého fungování vytvořila pila kumulovaný zisk ve výši pouhého jednoho milionu korun, přičemž počáteční investice města do této společnosti byla téměř 40 milionů,” dodala náměstkyně opavského primátora Pavla Brady s tím, že jen v loňském roce dosáhla pila ztráty okolo tří milionů korun.

Dřevaři se dostali do začarovaného kruhu. „Musíme šetřit, kde se dá,” vysvětluje René Kolder. „Na mzdy zaměstnanců sahat nechceme a tak jdou náklady na úkor našeho zisku a museli jsme také omezit investice do modernizace. A to se nám může za čas vymstít, protože se zastaralými stroji nebudeme konkurenční,” dodává.

Náladu majitelům pil nedodává ani fakt, že se v poslední době začíná rozrůstat dovoz hrubě opracovaného dřeva z Ukrajiny za ceny, kterým nemohou při tamních nízkých nákladech na zaměstnance konkurovat.

FAKTA Co vadí dřevařům?

Hlavním zdrojem problémů je dlouhotrvající krize ve stavebnictví, které je v normální situaci velkým odběratelem výrobků z místních pil. K ní se přidaly i rostoucí ceny dřeva, na kterých má podle dřevařů hlavní podíl státní podnik Lesy ČR. Je ale otázka, nakolik je jejich podezření oprávněné. V aukcích na těžbu dřeva se totiž dřevařské firmy předháněly tak, že v současnosti příliš levněji prodávat nemohou.