David KRATOCHVÍL
V areálu zámku v Brtnici opět v exhibici představil v rámci dřevorubeckých závodů své umění několikanásobný mistr Evropy, vicemistr světa a nejlepší český závodník v dřevorubeckém sportu Martin Komárek.
* Naposledy jsme spolu hovořili v roce 2010. Co je od té doby u vás nového?
Je to tak. Jsem tu po čtyřech letech, protože před dvěma roky jsem se závodů v Brtnici neúčastnil. Letí to. Ale jinak za tu dobu je u mě docela dost změn. Už se nepřipravuji výhradně v lese, ale spíše se věnuji organizování timbersportu.
Také se dá říci, že jsem z lesa přešel na vyřezávání soch motorovou pilou. Jezdím stále i po takovýchto exhibicích. Právě těmito věcmi totiž získáte největší fyzičku.
* Sledoval jsem v televizi přenos z Ameriky, kde probíhalo mistrovství světa dřevorubců. Jak moc si vážíte třetího místa ve Sprinboardu (přesekávání kmene z prkna ve výšce OE pozn. aut.)?
Vrátil jsem se teprve v úterý. Vážím si ho, a to i proto, že v Americe byly stejné disciplíny jako v timbersportu, ale jejich vyhodnocení probíhá zvlášť. Navíc se řežou i sekají větší průměry.
* Před časem jste absolvoval operaci ramene, je dosažené třetí místo za oceánem signálem, že je ruka definitivně v pořádku?
Musím to zaklepat, zatím je to na dobré cestě, necítím žádné problémy. Na druhé straně věk člověk nezastaví a rok co rok je pro mě čím dál obtížnější se dostat do stejné formy jako v tom předchozím, a to vůbec nemluvím o tom, že se chci každý rok zlepšovat.
* Jestli dobře počítám, tak v 38 letech začínáte kroutit 15. sezonu
Přesně tak, ty roky už začínám cítit a na těle jsou znát. Kdy ale půjdu do dřevorubeckého sportovního důchodu, to se dá těžko odhadovat, protože je to hodně o podmínkách, v jakých máte možnost se připravovat. Pokud je máte dobré i z finančního hlediska a můžete se účastnit velkých závodů v zahraničí, a drží zdraví, tak není problém se udržet třeba až do šedesáti, ale je to hodně individuální. Stejně jako u mě. Sám na sobě cítím, že mám ještě několik let šanci držet se na špičce. Jak dlouho to ale bude, nedokážu říct. Dokud mě to bude bavit, bude to mít smysl, tak závodit chci.
* To, že máte speciální pojistku na své ruce, už jsme rozebírali, ale jak moc je tento sport nebezpečný pro běžného dřevorubce?
Tenhle sport děláte se speciálním náčiním, které je extrémně ostré a tím pádem i nebezpečné. Takže si nemůžete říct, koupím si sekeru a pojedu na závody něco přesekávat. To by bylo nebezpečné jak pro vás, tak i pro lidi okolo. Pokud chcete dělat timbersport, tak musíte absolvovat tréninkový kemp, který vedou vždy zkušení trenéři. Když naznají, že v tréninku už nářadí ovládáte, zlepšujete se, tak pak přichází možnost přihlásit se do kvalifikačních závodů.