Správa národního parku Šumava zveřejnila minulý týden posudek dopadů zásahů proti kůrovci na území Natura. Podle něj boj s kůrovcovou kalamitou probíhá správně a v souladu s ochranou přírody. Naopak nečinnost by zanechala nenávratné škody na unikátním šumavském lese. Proti posudku se ohradili ochránci přírody i stínová vědecká rada parku. Podle ní si správa připravuje pozice pro další kácení.

Podle posudku jsou zásahy proti kůrovci v souladu s evropskou legislativou a ochranou přírody podle evropského práva. Kdyby se prý proti kůrovci nezasahovalo, znamenalo by to významně negativní vliv na šumavskou přírodu. „Povinností České republiky je zabezpečit příznivý stav předmětů ochrany přírody Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality Šumava. Tuto povinnost je potřebné splnit i za cenu zásahů proti kůrovci. Zásahy je potřeba uskutečnit i kdyby dočasný vliv na předměty ochrany přírody by mohl být mírně negativní,” říká posudek.

Podle zadání měl posudek zhodnotit zásahy proti kůrovci, které proběhly v roce 2011, i posouzení zásahů, které Správa Národního parku Šumava plánuje provést v roce 2012 a 2013. Samostatnou kapitolu bylo posouzení protikůrovcových opatření v lokalitě Na Ztraceném.

Podle posudku, který má redakce Ekolistu.cz k dispozici, by přemnožení kůrovce vedlo v období pěti až deseti let k úplnému vymizení lesa z původně zalesněné horské Šumavy. Z ní by se stala lesostep s trvalými travními porosty, jen místy s maloplošnými lesíky, skupinami stromů a jednotlivými smrky s „velmi nejistou prognózou opětovného zalesnění přirozenou cestou”. Podle posudku se totiž zmlazení lesa po velkoplošném rozpadu mateřských porostů již nevytváří. Nulový zásah proti kůrovci by měl dlouhodobě negativní dopad na posuzovanou lokalitu Natura, zatímco aktivní zásah má sice krátkodobý negativní vliv, dlouhodobě je ale dopad nemá žádný významný negativní vliv, říká posudek.

Ten vypracovala jako hlavní autorka Olga Pospiechová, která je autorizovaná u slovenského ministerstva životního prostředí jako posuzovatelka v oborech geologie, environmentalistiky a vodních staveb. Správa za posudek zaplatila 620 000 korun. Posudek je součástí odpovědí na dotazy z Bruselu. Podle ministra životního prostředí byly jiné nabídky ceny posudku ještě vyšší, více než milión korun, takže cenu považuje za rozumnou. Nicméně výběr posuzovatele je věcí národního parku. Posudek vznikl v rámci odpovědi Evropské komisi ve věci opatření proti kůrovcové kalamitě v lokalitách Natura 2000 na Šumavě.

„Posudek ukazuje na paradoxní situaci. Když na části území Národního parku Šumava ponecháváme přírodu bez lidských zásahů, tak z pohledu ochrany soustavy Natura 2000 to není dobře. Podle evropských směrnic je zapotřebí přírodu uchovat v takovém stavu, aby druhy ani biotopy nedoznaly podstatných negativních změn,” říká Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy NP Šumava.

Proti posudku se postavili vědci ze stínové vědecké rady parku Šumava. Podle nich je posudek nekompetentní, nesplňuje formální požadavky, ani nebere do úvahy některá legislativní opatření. To se týká například ponechání částí pokácených stromů po orkánu Kyrill. Hlavně jim ale vadí, že jde o posouzení celého parku, nikoli jednotlivých lokalit. Pak také posouzení bezzásahovosti postrádá smysl, protože je na celém území parku nikdo nenavrhoval.

„Závěr posudku vlastně říká, že horské smrčiny ponechané samovolnému vývoji poškozují samy sebe a negativně ovlivňují chráněné živočichy a rostliny, které v nich žijí,” říká Jakub Hruška, předseda stínové vědecké rady. Podle něj autorka mohla „toto z odborného hlediska absurdní tvrzení” napsat snad jen proto, že neměla čas situaci Šumavu opravdu poznat. Podle Hrušky obdržela 6. března 2012 výjimku od MŽP pro práci v ČR a koncem března 2012 již posudek odevzdala. Podle Hrušky je přitom v ČR nejméně 20 autorizovaných posuzovatelů a tři jejich skupiny se o zakázku na zpracování tohoto posudku v lednu tohoto roku ucházely.

Podle tiskové zprávy správy parku ale Olga Pospiechová strávila na Šumavě část léta minulého roku. „Problematiku Šumavy znám dobře z předchozích let. Jezdím sem pravidelně. Zajímali jsme se o důsledky kůrovcové kalamity na Šumavě a srovnávali je s kalamitou ve Vysokých Tatrách. To jsme ještě nevěděli, že nás Správa Národního parku Šumava požádá o předložení nabídky pro zpracování naturového posouzení,” říká Pospiechová.

Ta při zpracování posudku vycházela z údajů, které jí poskytla správa parku. „Na posudku jsme pracovali několik měsíců během zimy a skončili jsme na konci března,” uzavírá Pospiechová .

Podle Hnutí Duha je hlavní autorka textu na Slovensku odborníky i nevládními organizacemi ostře kritizovaná za řadu posudků, ve kterých vyhověla investorům na úkor chráněné přírody. Navíc kvůli tomu, že posudek prý neodpovídá jak formálně, tak procesně platné české ani evropské legislativě, není použitelný a správa tak de facto vyhodila peníze

„Autoři údajně zjistili, že kůrovec neohrozí vzácnou rostlinu hořeček český, který roste na loukách, zato je podle nich kůrovec vážně nebezpečný pro ryby v potocích,” říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Podle něj ministr Chalupa už stihl vystavit Česko další mezinárodní ostudě, když poslal posudek do Bruselu. Největší problém ale vidí v tom, že prý správa parku chce posudek použít k obhajobě letos plánované těžby v oblastech divoké přírody. „Takový postup považuji za cílené obcházení zákona,” říká Bláha.