Olomouc – Řev motorových pil se o víkendu rozléhal korunní pevnůstkou v olomoucké městské části Radíkov. Po oba dny tam probíhala akce Jesenický dřevorubec. Na její zdárný průběh dohlížel dvojnásobný mistr České republiky v práci s motorovou pilou Jiří Vorlíček.

Na osm dřevorubců čekaly v areálu radíkovského fortu čtyři soutěžní disciplíny. Nejdříve chlapi museli vyměnit řetěz na motorové pile a pak s její pomocí odřezat kotouč z volně stojícího polene. Poté uřezali další kotouč klasickou ruční pilou „břichatkou” a nakonec museli rozštípnout poleno na dva kusy. Do soutěže se přihlásili většinou amatérští dřevorubci, byli mezi nimi ale také zaměstnanci olomouckých technických služeb či droždínský dobrovolný hasič Pavel Zdražil. Dvojnásobný mistr České republiky Jiří Vorlíček všechny účastníky při práci bedlivě kontroloval a dohlížel na to, aby disciplíny probíhaly přesně tak, jak to určují pravidla. „Všechny dřevorubecké soutěže se vyhrávají takzvaně hlavou. Není to jenom o síle a svalech, jak si mnozí lidé pořád myslí. Rozhodující je dobře zvládnutá technika práce s nářadím a správná koncentrace na jednotlivé úkoly,” vysvětlil Vorlíček.

S objížděním podobných akcí a mezinárodních klání už ale v roli soutěžícího skončil. Dnes se jich účastní jako pořadatel a odborný dozor, založil také dřevorubecké muzeum v Ratajích nad Sázavou. „Závodění jsem si užil dost. Je to velmi náročné, patří k tomu samozřejmě poctivý celoroční trénink. Ten obnáší obrovské množství pořezaného a naštípaného dřeva, ale také až dvanáct tisíc hodů sekyrou na cíl nebo pokácení více než stovky statných stromů ročně,” popsal náročnou přípravu špičkových dřevorubců Vorlíček.

Zanedbatelná podle něj rozhodně není ani finanční náročnost této soutěžní disciplíny. Zatímco startovné na tuzemských soutěžích se pohybuje okolo dvou tisíc korun, za účast v zahraničních dřevorubeckých kláních se každé dva roky musí uhradit poplatek tři a půl tisíce eur.