Poslanci Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR projednali dne 9. října 2014 petici „NE-35 procent prvních zón v NP Šumava“ s více než 14 000 podpisy. Tito občané, pocházejí z celé republiky a žádají zákonodárce, aby se trvale nezvyšovaly 1. zóny (tj. rozloha suchých lesů) nad současných 23 % území NP Šumava. Petice požaduje zákon, který zamezí dalšímu usychání lesů.
Zástupce a iniciátor petice P. Martan řekl na schůzi poslancům, že petenti tímto nevystupují proti předloženému senátnímu návrhu zákona o NP Šumava jako celku. S tím souhlasí, ale požadují, aby v něm byly stanoveny 1. zóny na rozloze 23 % území a ne 26 %, jak je v návrhu. Jedná se o cca 2 200 ha lesů, které by v důsledku přeřazení uschly. Petenti napadají jakékoliv zvyšování bezzásahových zón. Jsou proti navržené změně zákona č. 114/1992 Sb., kterou předložilo MŽP do mezirezortního připomínkového řízení. Návrh by totiž umožnil umožňoval zvyšovat 1. zóny pouhým správním řízením a to je nebezpečné.
Zájem Mimisterstva životního prostředí na zvyšování rozlohy 1. zón obhajoval před poslanci náměstek ministra Vladimír Mana, který se kdysi (jako asistent poslankyně Konečné) aktivně podílel na přípravě návrhu zákona, proti kterému nyní vystupoval. To mu vytkl P. Martan a odpověděl na jeho projev: „Zájmem MŽP není zvyšování rozlohy suchých lesů, to ano, ale zároveň nejste schopni zabezpečit, aby zbývajících 49 % vzrostlých a zelených lesů v NP Šumava zůstalo. Odmítl tvrzení náměstka Many, že suché lesy mají schopnost zadržovat vodu stejně, jako ty zelené a vzrostlé. Jmenoval české vědce (doc. Švihlu, Prof. Čermáka a další), kteří dokazují opak.
Text petice požaduje zákon, který by zamezil dalšímu usychání lesů. Přirozeně, bez vlivu člověka by za 23 let v NP Šumava uschlo asi 3 500 ha lesů, v přírodě neovlivněné člověkem. Ve skutečnosti uschlo 16 000 ha lesů a dalších 9 000 ha lesů bylo nuceně a předčasně vykáceno v důsledku existence bezzásahových území a polomů. Proto je nesmyslem zvyšovat území suchých lesů na Šumavě.
Poslanci Výboru pro životní prostředí k petici nepřijali žádné usnesení. Zachovali se stejně, jako na předchozí schůzi, kdy projednávali petici Hnutí Duha, požadující vyhlásit 50 % prvních zón. Právě takovou rozlohu MŽP nadirigovalo do Plánu péče. Co se tedy potom stane: uschne a bude nuceně vykáceno dalších 14 000 ha. K tomu stačí vichřice, polom a následné rozmnožení kůrovců.
