Křivoklátsko - Vládě České republiky je adresována petice vyjadřující nesouhlas se zřízením Národního parku Křivoklátsko. Nejen obyvatelé Křivoklátska, ale i řada těch, kteří tuto krajinu milují a obdivují, v ní žádají, aby vláda návrh na zřízení národního parku zamítla. Petice samotná pak obsahuje řadu závažných důvodů, proč by tak vláda měla učinit.

Předsedou petičního výboru je Karel Breník z Křivoklátu.

Co vás osobně vedlo k vytvoření petice?

Na Křivoklátsku žiji třiašedesát let. Jsem zdejší rodák a zdá se mi, že nemohu jen tak nečinně přihlížet tomu všemu, co se dnes kolem Křivoklátska, kolem krajiny, kterou miluji, děje. Moji snahu podpořila i má nedávná návštěva Šumavy. To, co se tam odehrává, je dle mého názoru šílený přírodovědný experiment, který by se už nikdy neměl nikde jinde opakovat. Je to naprosté selhání celého systému a přístupu k tamní, kdysi překrásné přírodě. A nikdo mi nevyvrátí, že se něco podobného nemůže stát i na Křivoklátsku.

Vaši oponenti například tvrdí, že největším problémem je prý na Křivoklátsku současné lesní hospodářství, stav lesa se prý zhoršuje...

Naopak. Když to vezmeme už od středověku, tak tehdy byl jejich stav opravdu žalostný. Porosty devastované neřízenou těžbou, obnova lesa byla pouze přirozená, bylo zde obrovské množství holin, v druhové skladbě převládaly plevelné dřeviny. Cílená péče o les začala až od roku 1780. Začalo se s jeho umělou obnovou a úpravou druhové skladby. Současný stav křivoklátských lesů je výsledkem obrovských vynaložených nákladů vlastníků lesů od FĂĽrstenbergů až po stát. Vždyť zachovalost křivoklátských lesů byla hlavním důvodem k zařazení Křivoklátska do sítě biosférických rezervací v roce 1977 a ke vzniku samotného CHKO Křivoklátsko v roce 1978

Dále vedlo k vyhlášení celé řady přírodních rezervací, Ptačí oblasti a dalších lokalit soustavy Natura 2000! Stav křivoklátských lesů se tedy jasně v posledních dvaceti letech trvale zlepšuje. V druhové skladbě se zvyšuje procento listnáčů na úkor jehličnatých dřevin a vzniklo tak přes tisíc hektarů nových listnatých a smíšených porostů. Podíl přirozené obnovy se zvýšil z jednoho procenta z roku 1990 na sedmnáct až třiadvacet procent v roce 2010!

* Zapomínáme, že křivoklátské lesy jsou lesy hospodářskými.

Ano. A vypadají tak dobře, stejně jako zdejší krajina, jen díky usilovné péči a práci lesníků, ale i obyčejných rolníků a dalších místních obyvatel, kteří se o to vše starali po celé generace. Jakmile by se ale tato krajina začala přetvářet, byla by to dle mého názoru katastrofa, která by navíc nás daňové poplatníky stála nemalé další peníze. František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, prohlásil letos po květnové návštěvě Křivoklátska: „Pan ministr životního prostředí Chalupa byl velmi mile překvapen zdejším unikátním prostředím.” A já na to říkám: Je to pochopitelné, viděl výsledek více než dvousetleté práce, umu i citu celé řady generací křivoklátských lesníků. Ovšem zcela jiné emoce prožíval stejný ministr při své první návštěvě Šumavského národního parku. Je to pochopitelné. Viděl výsledek „dvacetileté práce pracovníků” svého resortu. Nabízí se tedy zcela logicky otázka: Kdo a proč o vyhlášení Národního parku Křivoklátsko vlastně tolik usiluje. A zda ho skutečně Křivoklátsko potřebuje. Pro mě osobně je odpověď jasná: Nepotřebuje.

* Ještě zpět k tolik kritizovanému současnému lesnímu hospodářství..

Lesní hospodářství je tak propracovaný systém se zákonem o lesích, který by nedovolil jakékoli nepřístojnosti. Jak již bylo řečeno, křivoklátské lesy jsou lesy hospodářskými a ty musí procházet přirozenými procesy. Zasadí se strom, více než sto let se o něj pečuje a poté se musí „sklidit” a založit les nový. Kdyby tomu tak nebylo, tak se nabízí přirovnání k zemědělcům - je to jako kdyby na poli zaseli pšenici a pak se celé měsíce kochali, jaká je to krása, a nesklidili ho. Člověk musí přírodu obnovovat. Lidé se rozčilují, že vidí na skládce poražené, úplně zdravé stromy a neuvědomují si, že to tak v hospodářském lese musí fungovat. Dřevo je naše jediná obnovitelná surovina. Kde bychom pak brali dřevo na stavbu obydlí, výrobu nábytku nebo palivo do kamen? Obnovy porostů probíhají dle schváleného Lesního hospodářského plánu, který je rozpracován pro každý revír včetně závazných ustanovení a plánů péče zpracovaných Správou chráněné krajinné oblasti (SCHO). Těžební projekty jsou každoročně projednávány, upravovány a odsouhlasovány SCHO. Jsou o tom pořizovány záznamy. Veškeré těžební plány a pěstební plány probíhají rovnoměrně ve všech revírech.

* Ministerstvo životního prostředí slíbilo místním, že po vyhlášení Národního parku Křivoklátsko by se našly peníze na vodovod a kanalizaci..

To mi ani nepřipomínejte. Ministerstvo životního prostředí drží pod palcem místní samosprávy tím, že jim za souhlas s vyhlášením národního parku poskytne dotace na vybudování kanalizací a vodovodů! To dle mého názoru hraničí až s trestní odpovědností! Nebudu jmenovat konkrétní starosty, ale jsou takoví, kteří řeknou: Já ti věřím, já jsem také proti národnímu parku, ale nechci mít s peticí nic společného, neboť máme na ministerstvu životního prostředí podanou žádost o dotace. Buď budeme souhlasit s parkem a dostaneme dotace, nebo nedostaneme nic, protože s ním nebudeme souhlasit. Pokud by toto měla být pravda, tak je to korupce s penězi daňových poplatníků. Obec Křivoklát nemá kanalizaci a tři čtvrtiny obce nejsou připojeny k vodovodní síti, protože obec nemá finanční prostředky na vybudování toho základního standardu současné doby. Nejinak jsou na tom i okolní obce v regionu, i když jsou již třicet let v CHKO a měly na to nárok. Tohle by se lidé také měli dozvědět. Vyhlášení národního parku by stálo náš stát nějaké peníze. Tvrdí se, že národní park nezatíží státní rozpočet. Podle odhadů, které jsou k dispozici z více zdrojů, by vyhlášení NP Křivoklátsko stálo částku pohybující se v řádech několika stovek milionů korun a samotný jeho roční rozpočet by se pohyboval kolem sta milionů korun.

* A odhadovaná ztráta z produkce dřeva přechodem na bezzásahový režim by dělala dle vašich odhadů kolik?

Ročně zhruba v desítkách milionů. Ke ztrátám, které lze vyčíslit, by ještě přibyly následkem útlumu hospodářské činnosti například ztráty pracovních míst v sociálně citlivém regionu, vyloučení samozásobování obyvatel přilehlých obcí palivem, snížení rekreačního potenciálu krajiny tím, že by došlo k uzavření velkých částí národního parku. Dále by hrozilo omezení rybářského práva na řece Berounce, omezení vodáckého a dalších sportů. Ekonomické zatížení státního rozpočtu i přímé ztráty z útlumu hospodářské činnosti by se tak mohly pohybovat v řádech stamiliónů ročně a byly by neúměrné přínosům, které protagonisté národního parku slibují.

* Čeho se nejvíce obáváte?

Aby se Křivoklátsko nestalo další obětí šíleného přírodovědeckého experimentu. My jsme tu vyrostli a chceme tu žít normálním životem, tak jak jsme žili doposud. Řada místních občanů si hrozící nebezpečí snad ani neuvědomuje. Jsou doslova nakrmeni jejich ideologií a propagandou. Doporučil bych všem starostům obcí, které jsou v plánovaném národním parku a jeho okolí, aby udělali referendum nebo důvěryhodnou anketu, aby poznali skutečné názory občanů. To by, doufám, odhalilo mnoho věcí. A ještě bych je vzal na setkání se starosty šumavských obcí, aby jim řekli, co jim bylo před vyhlášením Šumavského národního parku naslibováno a jaká je skutečnost dnes.

* Jaká je odezva na petici?

V současné době ji podepsaly již téměř čtyři tisíce občanů a stále přicházejí další podepsané archy. Petice nejen že začíná mít odezvu, ale přináší i řadu zajímavých poznatků. Přijde třeba paní z Branova a říká: Konečně se mě někdo ptá, zda souhlasím s národním parkem. To víte, že nesouhlasím! Podobných případů by šla uvést celá řada. Zjistilo se, že lidé jsou hodně zmateni. Myslí si, že už je vše rozhodnuto, že národní park bude vyhlášen. To je součástí jejich ideologie. Vyvolat dojem, že už se s tím nedá nic dělat. Ne! Nic není rozhodnuto!

* Jak to tedy je?

Za velmi neseriozní považuji krok Ministerstva životního prostředí, kdy v listopadu 2009 předložilo vládě ke schválení materiál s názvem Aktualizace programu státní ochrany přírody a krajiny, který obsahoval „Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko, Jeseníky a Chráněné krajinné oblasti Soutok”. Vláda tehdy na svém zasedání 30. listopadu téhož roku předložený materiál schválila, ale znění příslušného odstavce změnila na: „Vyhodnocení současné účinnosti ochrany území CHKO Křivoklátsko a prověřit možnost vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Termín: do roku 2014.” Ministerstvo životního prostředí toto usnesení nerespektovalo a místo prověřování účinnosti ochrany území zahájilo klidně proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko.

* Co říkáte na jimi uváděné důvody pro vyhlášení Národního parku Křivoklátsko?

Mezi nejčastěji uváděné důvody Ministerstva životního prostředí pro vyhlášení Národního parku Křivoklátsko patří i ten, že dosavadní ochrana území prý není dostatečně účinná a dochází zde k úpadku přírodních a krajinných hodnot. Ve skutečnosti si myslím, že současná ochrana území je dostatečně zajištěna stávající legislativou. CHKO spravuje celkem 80 procent tohoto území zařazeného do 1. a 2. zóny odstupňované ochrany, jsou tu lokality soustavy NATURA 2000, kategorie lesů ochranných a státní přírodní rezervace. Na oslavě 30. výročí založení CHKO v roce 2007 byla vysoce hodnocena práce CHKO Křivoklátsko včetně dobré spolupráce s vlastníky a správci lesů. Například náměstek ministra životního prostředí RNDr. František Pojer a mnoho dalších odborníků vysoce hodnotili současný stav lesů jako výsledek práce mnoha generací lesníků za posledních více než 200 let. A najednou je všechno jinak? Ministerstvo životního prostředí poskytuje veřejnosti a tisku velmi často nepravdivé či zkreslené informace. K dispozici přitom není žádná studie, která by na základě seriózního výzkumu podloženého fakty tvrzení o neúčinnosti ochrany potvrdila.

* Co se bude dít dál?

Ministr životního prostředí má za úkol připravit návrh zákona o Národním parku Křivoklátsko. Jistě víme, že každý park se vyhlašuje samostatným zákonem. Dotčení ministři dostali za úkol se k němuvyjádřit a vláda by měla na podzim návrh zákona projednávat. Vláda rozhodne, zda ho zadá parlamentu k projednání, nebo ho stáhne.

* Co vám osobně Křivoklátsko a jeho lesy přineslo?

Jsou pro mě vším. Jsem tady na Křivoklátsku, kde jsem se narodil, šťasten.

* Nebojíte se odvetných opatření ze strany osob, které podporují vznik národního parku?

Nebojím se. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Petice je v demokratické společnosti legální způsob, jak mohou občané svobodně vyjádřit svůj názor. Očekáváme, že se najdou jedinci nebo různá hnutí, kteří mohou hledat cesty, jak obsah a myšlenku petice zpochybnit. Na závěr našeho rozhovoru bych si dovolil ocitovat některé pasáže ze studie Jitky Markové - „Ochrana přírody v podmínkách národního parku Šumava”, která se nechá aplikovat jak pro Šumavu, tak na Křivoklátsku i kdekoliv jinde v České republice:

***

„Byli jsme zvyklí na hegemonii proletariátu. Nejsme na tom o mnoho lépe. Zvykáme si na hegemonii lídrů Evropské unie, diktát některých přírodovědců a nevládních ekologických organizací. Dobrovolně se stáváme novodobou kolonií bývalých koloniálních velmocí a jejich přírodovědnou laboratoří. Exhibicionismus a nepovedená divadelní představení Hnutí Duha /příkladem budiž blokáda Na Ztraceném a Ptačím potoce/ zpracovávají zcela nekritická a neinformovaná česká média. Vzniklou frašku pak vydávají za realitu, v níž se český občan už není schopen orientovat. Zažíváme pokus o nadvládu přírodovědných oborů na úkor všeobecné vzdělanosti. Někteří přírodovědci, Strana zelených, případně další ekologická hnutí, ovlivňují naši politiku. Žijí z grantů a dotací, a to více nežli z vlastní práce. Diktují podmínky všem: politikům, podnikatelům, řadovým občanům. I Národní park Šumava má skákat podle taktovky této hordy žoldáků Evropské unie. Nekritičtí novináři a reportéři jen papouškují nesmysly produkované některými vědci a mluvčími ekologických organizací. Jejich „vyšší” zájmy se mají stát zájmy národními a řadový občan má být poslušnou ovečkou tak, jak známe z dob minulých. Kam až dospěje nadvláda přírodních věd, ekologických nevládních organizací a jimi ovlivňovaných médií? O tom v tuto chvíli rozhodují čeští politici.”

Řada obcí Křivoklátska už desítky let potřebuje kanalizaci a vodovod. Odhad na výstavbu činí 60 miliónů korun. Lidé zatím marně žádali stát o finanční pomoc na stavbu. Ale nemalé peníze na vyhlášení národního parku by se, jak se zdá, ve státním rozpočtu našly.