Aleš Erber se pro práci v lese nadchl především díky trilogii Tomáše Holého Pod jezevčí skálou. Pouštěl si ji pořád dokola a věděl, že až bude velký, chce pracovat v lese jako hajný. Dnes je mediálně jedním z nejvýraznějších propagátorů přírodě blízkého hospodaření v lesích u nás. Jako jeden z mála lesníků si vzal za své nejen práci v lese, ale i propagaci nového pohledu na les mezi politiky a novináři. Nás provedl převážně borovými lesy okolo Chocně, kde aplikoval různé způsoby hospodaření a snažil se o adaptaci porostů na klimatickou změnu v době, kdy se o problémech lesů téměř nehovořilo.
Celý článek najdete zde
Komentáře
Jak sleduji vývoj směsí s břízou i čistě březové přípravné porosty (nikoliv náhradní porosty v horách po imisní kalamitě, kde to je jiný problém), rozhodně nemohu potvrdit, že by bříza "odcházela" v 5-40 letech. Ani suchem, ani škůdci a už vůbec ne větrem, jak to vidíme i u smrkových tyčkovin. Občas v létě místy shodí listí, když je opravdu dlouho sucho a horko, ale zatím vždy zregenerovala. Starších porostů s břízou (30 let a více) mnoho není, ale kde zůstaly, tam je viditelná větší vitalita přimíšeného nebo vtroušeného smrku, který tam přežívá i v prostředí plném kůrovců.
Tak zkuste ještě další úvahu a dejte si do zlomku počet uměle založených porostů/procento nahodilých těžeb.
Klidně za posledních 100 let.
Výsledek Vaše myšlení možná nasměruje...
Takže pokud nevrátím myšlení o 20 - 30 let zpět a malinko je přizpůsobím změně klimatu, jsem na svém ..
Ale jedno bez druhého není možné a věřte, počítače, drony a další to nedotáhnou.
Zvládnout to musí lesníci a těm nikdo nepřeje, což je podstatné.
Bez těch pár nadšenců, kteří ještě stále řádně pracují a zkoumají to nepůjde.
Jednoduché...
Dnes se nově sází na přírodní procesy, což budou super přehoustlé porosty břízy a dalších plevelných dřevin.
Hýbeme se ode zdi ke zdi.
Podívejte se na zemědělské dotace, jen obrovské a pokud možno, ještě větší lány - bloky, aby s tím nebyla práce ...a políčka u vodních toků, malé loučky a pod, vše nechat ladem, však se tam ani traktor neotočí a ty náklady...to by musel někdo i vylézt z traktoru a dělat i ručně a pod ..a kam to vede...nebude voda, ale za to drobné plochy kopřiv.
Podobně to navádí na situaci v lesích, podporované velké celky a plochy.
Tak je to stěmi podporami a plány na h..vno.
To jsou čechy. Jinde jsou dál.
https://www.wald-und-holz.nrw.de/fileadmin/Presse/Dokumente/Zum_gemischten_Wald._Gruende__Wissen__Perspektiven.pdf
https://www.lwf.bayern.de/waldbau-bergwald/waldbau/160784/index.php
zkrácené česky :
Míchání přináší až o 30% větší růst
Za účelem odhadu růstu smíšených porostů se v současné době v lesnické praxi pro smíšené porosty často používají tabulky čistého porostu. Podíly jednotlivých druhů stromů jsou obvykle váženy a odsazeny podle metody proporce Laerovy oblasti (popsané v Kramer a Akca 2008). Zde se však předpokládá, že směs má čistě aditivní účinek na růst a nepřímo na úrovně zásob.
Novější výsledky výzkumu však poukazují na multiplikativní účinky, a proto mohou být přírůstky a hustoty porostů ve smíšených porostech významně vyšší než vážený průměr čistých porostů (na stejných místech). Pretzsch vysvětluje, že směsi druhů mohou zvýšit růst o 11 až 30% ve srovnání s plošně váženým průměrem odpovídajících čistých porostů.
Na obrázku 3 horní a dolní rámečky symbolizují příslušné limity. To, zda je úroveň růstu ve smíšeném porostu stejného věku více na horní nebo dolní hranici rámce, závisí na komplementaritě výklenku dřevin smíšených v porostech.
Pokud jsou stromy s relativně podobnými ekologickými výklenky vysazovány společně (např. Smrk a buk), přírůstky růstu mají tendenci být v dolním rozsahu příslušného rozsahu. Pokud jsou naopak smíšeny druhy stromů s různými ekologickými výklenky (např. Borovice a buk), lze dosáhnout výrazně vyššího nárůstu růstu.
Dnes se nově sází na přírodní procesy, což budou super přehoustlé porosty břízy a dalších plevelných dřevin.
Hýbeme se ode zdi ke zdi.
Jak starý by asi byl ten přehoustlý porost plevelné břízy či dalších plevelných dřevin o kterém píšete?
Plevelné dřeviny ...
O to vám jde??
Podívejte se na moderní výchovu porostů.
Příkladem pěstební zásahy u LČR /odborníků/, prořezávky a výchova do 40 let.
Pročpak se tyto moderně a jinak pěstované porosty již ve věku 15-40 let rozpadají a vznikají, nejen kůrovcové holiny, ale i kalamitní po větru, sněhu a tp…
Nemluvím o množení lýk. lesklého, menšího, obecného, kterým toto vyhovuje a většinou ne hned, ale do 2-5 let nám ještě ukáží :-(
To je realita a bříza, ta dnes oproti před 20 lety odchází ve věku 5-40 let. Pro vás od 5 let na škody zvěří, když už nic jiného není... a dále na sucho, kdy potřebuje výrazně více vody....
Mám pokračovat?
Sám bych ještě ke smrku doplnil, ikdyž postřeh je z optima, ač kalamitního, že bez problému také přežívají staré, uvolněné stromy, tedy zase kořeny až dvojnásobku koruny. A koruna je přes 15m2 plochy. Z toho by měl vycházet spon při prořezávkách a probírkách. Logicky při několikanásobně překročeném zakmenění končí při prvním suchu. Problémem je prostě špatná taxace.
A k těm novým metodám pěstování SM - kupříkladu výborně roste ve směsi s DBZ, o čemž jsem nikdy neslyšel, a skvěle působí na DB jako kmenozástinná dřevina. Kam se hrabe HB či LP:
SM a BK si principálně nesedí, přesto se směsi sází.
Dostat ty zastaralé postupy z hlavy není jednoduché.
Jo, to je zajímavá otázka. Podle mých pozorování - Křivoklátsko, Kleť, Jizerské bučiny,Muráň, a něco málo starých bučin u nás v Pošumaví, a každý na to může mít svůj názor, to nikomu neberu, může buk dobře fungovat jako soliter ve smrčině, ale ve směsi, kde je už buku víc jak řekněme 10%, se vůči SM chová predátorsky. A to nejen jako přirozená změna ze SM na BK, tak jako probíhá na Boubíně či Žofíně, či u nás, ale především tím, že větší poměr BK vede k vytahování a vyvětvování SM - následně polomy, větší míra hniloby a za sucha usychá SM, protože BK má lepší savost - vycucne vláhu.
A je tu samozřejmě ještě to, že ve směsi se SM dosáhneme velmi mizerné kvality BK - větvení, Podle mého je to tím, že oba bojují o stejný světelný požitek zhruba stejnou strategií, takže se vzájemně nesnesou.
V buku funguje skvěle jedle, douglaska, borovice - tu jsem viděl u Hanoveru na píscích a super, ale nikdy nebude ekonomicky k ničemu SM/BK.
Naopak SM/DB funguje skvěle. Právě pro jiné světelné nároky.
Prostě 200 let se sází monokultury a dnes si směsi nikdo nedovede představit.
A zkuste pěstovat jedli ....což je pouze dobrá potrava pro zvěř.
Po odplocení ve věku cca 10-15 let opět dobrá na drbání, ohryz a loupání.
No a když se něco dožije 30-40 let, tak je vcelku vyhráno...ale kolik toho bez poškození je...co na to páni výzkumníci?
S bukem je tragédie ještě v něčem jiném. Krom pár bukových oblastí byl koncem 90 let téměř úspěšně vyhuben a tak paměť a zkušenost v provozu je bídná. Buk je "kotlíková" dřevina, pro vypěstování kvalitního dříví je ideál buď husté přirozené zmlazení v hlubokém kotlíku, nebo alespoň, jak jsem viděl na Fatře, obnova úzkými pruhovými sečemi přirozeným zmlazením.
Nu a jak se dnes obnovuje ? Na hektarové holině řídkou - 8tis je proklatě málo - sadbou. Nemusí být jen špatná provenience. Je špatná celá technologie. Sem tam frknout do porostu buk tzv. "na semeno" - nic proti. Ale hektar na holině ? A pak ve dvaceti letech prořezat každý druhý ? Výsledek známe.
Mám takovou zkušenost z Bavorského parku na německé straně hory Špičník - to je tam, co je u nás měsíční krajina - viděl jsem kotlíky BK a fakt jsem nevěřil. Kotlík, přirozené, velmi husté zmlazení, cca 40 let - BK tyčovina, rovná jak svíčka do deseti metrů bez větví, krásná, válcová, jemno letá. V životě nikde jsem takového nic neviděl. Každý kmínek je kandidát na 1A kvalitu. V tom to je. U nás máme max 5m, pak koruna, křivé, neválcové kmeny. A jsme jen z druhé strany pohoří.
Ještě k článku - souhlas, že dnes Polmeier vyrábí BK leimholz jako stavební hranoly. Jenže podle mě nikdy za vlákninu nebude platit jako za pilařinu - už dnes s bukem v německu neví co.Tady se těží necelý milion kubíků a krom překližek je těžký ho udat už teď. Takže na nějaké křivé, sukaté a jádrové dříví nikdo zvědavý nebude.
A to není nic o změně dřevinné skladby, ale o stylu hospodaření.
Ale jasně, co dneska zasadím, mne nemusí trápit.
https://media.istockphoto.com/photos/beautiful-colored-golden-beech-trees-in-forest-at-autumn-picture-id1049329144
https://www.alamy.de/buche-stamme-wald-mit-schnee-lusen-in-neuschonau-nationalpark-bayerischer-wald-bayern-bayern-deutschland-image279621908.html
Problémem budoucnosti asi nebudou směsi SM+BK, ale obrovské plochy čistých bučin, založených na holinách přímou výsadbou a "řádnou" péčí zbavené veškerých dodatečných náletů.
Jen uvažujte u koho se tak ještě děje- krátí i cca 25%, při tak důležité činnosti, jako je tvorba naší krajiny a přírodního bohatství........... ...
Jedli podporuji a mám rád.
Ovšem takto to jde, jen pokud máte matečný porost, ale tam kde není tohoto efektu nikdy nedosáhnete.
Primárně jde o přeměnu SM kultur a oplocení je třeba na více i jak 40 let, a to nemluvím o zlodějích stromků a pod. v náletových JD se nekrade, nejsou tak hezké jako jednotlivé mezi čímkoli.
Se vším se setkávám v praxi....
Bohužel matečné porosty chybí..i když někde jsou a tam se dá, ale i to je o lesnících, kteří v posledních letech nerezignovali.
Někde naopak vidím, jak UK a jiní v harvervestorech kácí vše a JD neponechávají, kdo to rozezná...že... co pak?
Ostatně p. Rensa by vám to podal jistě lépe.
Ale stačí vzít starý a poctivě zpracovaný LHP, třeba u LČR, KTEŘÍ JEJ ALE DNES přísně TAJÍ a porovnat zastoupení dřevin se stavem pozůstatku na dnešních holinách.
Jak primitivní a průkazné.....
Co rozumíte několikanásobně překročeným zakmeněním a co špatnou taxací ve vztahu k němu? Může te to trochu rozvést?
Zkoušel jsem kombinaci SM a OL a je zajímavé, jak to i na výsušných místech vychází, ale je to jen v této době při výsadbě...očekávám problém později při výchově, ale doufám, že to vyjde (spíše -jistě mne to již nebude trápit), ale je dobrá ujímavost i při výrazném přísušku na jaře a OL jen letí.
A tomu ta taxace, v ní není dle mého problém.
Vše v budoucnu by u takovéto kombinace, asi v pohodě vycházelo na ten spon co uvádí p Schutzmeister těch 15 m2 plochy.
Jen úvaha....
Co rozumíte několikanásobně překročeným zakmeněním a co špatnou taxací ve vztahu k němu? Může te to trochu rozvést?
Matně vzpomínám, že už o tom byla řeč. Tedy, že přírůstové tabulky více méně neodpovídají ani nejchudším stanovištím. Čili při veškeré snaze je předpis probírek předepsán pozdě, a s malou intenzitou. Provedení je pak ještě zpožděné, a vidět je to brzy - po probírce se zápoj uzavře za 2-3 roky a situace je stejná. Přehuštěné, přeštíhlené porosty.
Rozdíl mezi 50 a 150 letým porostem většinou bije do očí. 140+ mají koruny na 2/3 kmene a 50+ na horní čtvrtině. Pak už s tím nenadělá nikdo nic.
Což je koneckonců námět článku, o kterém je debata.
Nic proti, taxátor za to nemůže, má to v tabulkách.
A lze to zřejmě dobře obejít tím výběrným lesem.
Je to jako s tou myslivostí - zásoba se "zašetřuje" aby bylo co těžit po kalamitě, která přijde. A to je zase začarovanej kruh - když nepřekročím etát a aspoň nějaké probírky dělám - a není kalamita - snižuje se plocha obnovy. Protože plocha nesedí na tabulkové kubíky. Nebo ano ?
Jenže to je právě podle mého to, o co tu běží.Uvádím modelový příklad, skutečného vlastníka, neaktuální LHP - 1550 ha v ideální bonitě - srovnatelné s LZ Boubín. A porovnejte přírůst - který, stejně jako zásoba bude dle NIL o řekněme 20% podhodnocený s maximálním předpisem těžeb a skutečnou výší. Taxační maximum mají 10tis, ale těží 9tis - a skutečný upravený přírůst je jistě přes 15tis - čili roční těžba je oproti možnostem skoro o polovinu nižší - kde se tato zásoba kumuluje ? Podle mne logicky v přehoustlých mladších porostech. A to je minimálně značná část problému s kalamitama.
Modelový příklad :
"Nejvíce plošně zastoupenou dřevinou je smrk, který zaujímá 60,70%, dále borovice, která
zaujímá 20,25% , buk s 7,52%, JD s 4,45% a JV s 3,32%. Ostatní dřeviny jsou zastoupeny
pod 1%. Zcela v převaze jsou tedy jehličnaté dřeviny se zastoupením přes 87%.
Celková zásoba činí 498 114 m3, z toho jehličnatá 455 961 m3 a listnatá 42 153 m3.
Průměrná zásoba na 1 ha je 321 m3. Průměrná zásoba mýtných porostů je 452m3/ha.
Průměrné obmýtí je 121 let. Běžný přírůst činí 12.900 m3/rok, PMP 7.850m3/rok a CPP
11.150 m3/rok. Celková roční umístěná těžba činí 6,2 m3/ha, maximální celková výše roční
těžby činí 8 m3/ha."
Detaily myslím nejsou podstatné.
Nepřiměřeně vysoké hektarové zásoby, to je jeden ze základních problémů u nás. Mnoho lesníků vidí v zásobě modlu, k tomu nadstavy zvěře a divíme se, že máme nízký podíl přirozené obnovy a že nám lesy padají a schnou.
Pro odbornou úroveň hospodaření by bylo lepší než dnešní mizerné plány (v důsledku do extrému sražených cen) nemít plány vůbec.