Písek – Lesy města Písku hospodaří na 7500 hektarech a dávají práci sedmi desítkám lidí. Na těžbě a produkci dřeva jsou závislí i další menší živnostníci a pily v okolí. „Lesařina by neměla podléhat nějakým krátkodobým trendům, je to opravdu o dlouhodobé práci, než vyroste les, musí se o něj starat tři generace lesáků,” říká v rozhovoru jednatel Lesů města Písku, s. r. o., Václav Zámečník.

* Do Vánoc zbývají tři týdny, lidé si u vás tradičně mohou koupit vánoční stromek. Platí to i letos?

Pro nás sezona prodeje začíná už v polovině října, kdy se prodává chvoj, která slouží k výrobě věnců. Jak se blíží začátek prosince, začíná období těžby vánočních stromků. Máme založené plantáže stromků, jsou to speciální druhy – jedle, borovice, smrk pichlavý. Druhým zdrojem jsou naše výchovy porostu, kdy víme, že z této skupiny by se některé vánoční stromky při prořezu nechaly využít. Prodáváme je buď tady, nebo na hajnicích. Za ten rok nabízíme kolem dvou tisíc stromků k prodeji. Ceny se snažíme nastavit tak, aby si lidé měli možnost koupit i laciný stromek. Nejnižší cena je sto korun za smrk. To, myslím, nikoho neodradí a nemusí jít pro stromek nelegálně do lesa.

* Mění se nějak požadavky lidí na vánoční stromek?

Spousta lidí přijde pro stromek a je jim jedno, jak vypadá, hlavně, aby byl laciný. Přibývá ale lidí, kteří chtějí kvalitu. Měli třeba i umělý stromek, přišli ale na to, že to není ono. Chtějí, aby jim Vánoce voněly. Myslím, že hlad po kvalitě jde nahoru.

* Sedíme v Lesovně na Flekačkách, ve které sídlíte teprve třetím rokem, na jejím okolí stále ještě pracujete...

Máme tu 2,5 hektaru pozemků, které chceme využít k tomu, že ukážeme dřeviny, které rostou v píseckých lesích na menší ploše. Dále bychom chtěli ukázat geologii Píseckých hor, která je velice zajímavá. Všichni jistě slyšeli o těžbě zlata a různých minerálů, které se tady v okolí nachází. Proto máme v okolí lesovny připraveno 14 hornin s popisem a mapkou výskytu. Na pozemcích stojí také historická luštírna semen. Vzniká expozice blízká semenářství a školkařství, kterými byly písecké lesy historicky známé. Jsou tam staré plečky a přístroje, které se ve školkách používaly, ale jsou zde i funkční věci, které se používají doteď. Na informačních tabulích si návštěvníci mohou dohledat to, co třeba nevěděli.

* Co všechno spadá do činnosti společnosti Lesy města Písku, jejíž stoprocentním vlastníkem je město Písek?

Hospodaříme s majetkem města, to znamená, že veškeré pozemky, cesty a budovy, které spravujeme, máme od města pronajaté. Funguje zde klasický smluvní vztah nájemce a pronajímatel, za to městu odvádíme nájem do rozpočtu. Hlavním posláním firmy je samozřejmě hospodářská činnost v lese, zároveň ale musíme vzít jako městská společnost v úvahu ostatní funkce lesa, které využívají zejména obyvatelé města. Les jim slouží k rekreaci, sportu a zábavě, ale plní i funkci estetickou. To se týká zejména blízkého okolí města zhruba 400 až 500 hektarů a hospodaření je tomu podřízené. Jedná se tedy o maloplošné hospodaření, žádné velké holiny. Důraz je kladen na zajímavější, druhově pestřejší skladbu při výsadbě dřevin. Nebojíme se ani introdukovaných dřevin.

* Co znamená introdukovaná dřevina?

Jde o dovezenou dřevinu. Například douglaska, která je původem z Ameriky, dub červený, buk krvavý, které by patřily spíše do parku, ale v těsném okolí města se jim nebráníme. S návštěvností lesa souvisí i další věci jako jsou lavičky, odpočinková místa, vyhlídkové trasy, jejich údržba, ale také úklid po návštěvnících.

* Jak velkou plochu obhospodařujete?

Město Písek vlastní 6648 hektarů lesa. Společnost Lesy města Písku má pronajaté lesy i jiných menších obcí, soukromých vlastníků, případně děláme odbornou správu, takže jako společnost spravujeme více než 7500 hektarů lesa. Zastáváme veškeré nutné práce pro řádné obhospodařování lesa, tedy těžební a pěstební činnosti. Na těžbu navazuje úklid lesů,vychovávání mladých porostů – prořezávky, probírky, údržba sítě cest, údržba vodotečí a další. Pěstební činnost je péče o kultury – vyžínání, sázení, mazání porostů před zvěří, oplocenky. Z devadesáti procent využíváme vlastní zaměstnance. V těžební činnosti je podíl našich zaměstnanců jen kolem třiceti čtyřiceti procent.

* Kdo obstarává ten zbytek?

Najímáme si drobné živnostníky z okolí, těch je kolem tří desítek. Když má motorovou pilu nebo traktor může pro nás pracovat.

* Kolik v současné době zaměstnáváte lidí?

Máme asi 75 zaměstnanců, pokud započítáme i brigádníky. Zaměstnáváme například šestnáct techniků, z toho je deset hajných. Kromě lesů máme na starosti i 24 budov, což znamená jejich údržbu. Dřevo, které vytěžíme, sami prodáváme. Velká většina jde k velkým odběratelům jak z tuzemska, tak i ze zahraničí. Využíváme ale také tři čtyři malé pily v okolí, které zásobujeme. Některé jsou na nás i životně závislé, protože se od jiné firmy ke dřevu nedostanou. Co se týče objemu prací, naše společnost vytěží čtyřicet tisíc kubických metrů dřevní hmoty za rok. Na druhou stranu vysadíme ročně tři sta tisíc stromků.

* Když se řekne hajný, člověk si představí někoho, kdo bydlí v hájence, obchází les, stará se o zvěř...

V podstatě to tak je, protože většina lidí bydlí v městských hajnicích nebo ve vlastním. Každý má na starost 700 hektarů lesa, kde musí zabezpečit činnost od těžby přes vyklizení po zalesnění, prostě veškeré dění, které se v lese organizuje. Je to v podstatě správce lesa.

* Vlastníte i oboru, o které jsme se bavili. Je kromě obory ještě nějaká taková činnost, kdy přímo chováte zvěř?

V komplexu Píseckých hor máme honitbu o výměře čtyři tisíce hektarů, kde se věnujeme klasické myslivosti, nejen lovu, ale i péči o zvěř, krmení, přikrmování, hlídání, aby zvěř nedělala nepřiměřené škody na lesních porostech. Na druhou stranu musíme zachovávat druhovou pestrost. Kromě toho mám i malou oboru, která slouží jako vzdělávací část honitby, aby děti viděly, jak vypadá daněk v přírodě.

* Jedná se tedy v podstatě o environmentální výchovu. Té se ale věnujete také aktivně, že?

S přestěhováním správy lesů do nových prostor se otevřela možnost rozšířit činnost o tuto vzdělávací aktivitu. Polovina lesní správy je zařízena jako vzdělávací centrum. Naše pracovnice zde má různé pomůcky, různé možnosti, jak děti zaujmout. Využíváme zázemí a zejména možnosti blízkého lesa a obůrky a přibližujeme činnost lesáků laické veřejnosti. Chceme, aby si nespojovali lesáka pouze s motorovou pilou, ale že jeho posláním je hlavně péče o les. Ukazujeme, jak dlouho roste strom – od semínka až po třicetimetrový kus dřeva, že to trvá sto let, během kterých se o to musí starat tři generace lesáků. Lesařina by neměla podléhat nějakým krátkodobým trendům, je to opravdu o dlouhodobé práci. Rádi bychom ukázali i to, že dřevo, které je zralé, není škoda porazit. Je to podobné jako s ovocem, které, když je zralé, je dobré ho sklidit a nenechat ho shnít. O tom všem je takzvaná lesní pedagogika, která je nyní na vzestupu.

* Omezuje se lesní pedagogika pouze na základní školy nebo jsou zde i děti mladší či starší?

Začínáme už v mateřských školách, kde se děti učí poznávat stromy a zvěř. Dětem z prvního stupně už pedagog předvede něco více. Na druhém stupni už by si tyto věci měly ověřovat i v praxi. Neomezujeme se ale jen na děti. Chodí sem skupiny důchodců, měli jsme tu skupinu architektů či návštěvníků z jiné obce.