redaktor
--------------------
Kůrovec se Českem valí jako lavina. V cestě z hospodářských lesů mu stojí ostrůvky chráněné přírody. Ta se v nich ale musí vypořádat s něčím závažnějším.
RNDr. Jan PIŇOS, Hnutí DUHA
--------------------
Já jsem pracoval v letech 96 až 2005 jako vedoucí CHKO Broumovsko. Vím, co státní ochrana přírody pomocí zákona může a co nemůže. A mám za zlé svým bývalým kolegům, že nechrání dostatečně tu krásnou a vzácnou přírodu, kterou tady máme, a opravdu se bojím o její osud, když vidím ty precedenty Národní přírodní rezervace Rejvíz, Přírodní rezervace Suchý vrch, Národní přírodní rezervace Břehyně. Když vidím, co tam státní ochrana přírody dopustila, tak je mi z toho fakt špatně.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Kam nesmějí ve jménu ochrany vzácných rostlin a živočichů lidi, pustily teď úřady dřevorubce a jejich stroje. Pro kácení v Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala kousek od Doks, a to kvůli kůrovci.
redaktorka
--------------------
A to v místech, kde svá mláďata vychovávají jeřábvi popelaví nebo vlci. Největší vytěžené plochy jsou ale až za hradbou stromů v místech, kam běžný návštěvník nesmí.
Mgr. Miroslav KUTAL, Ph.D., Hnutí DUHA
--------------------
Vstup do této národní přírodní rezervace je mimo značené turistické stezky zakázán a my, abysme tady mohli chodit, jsme potřebovali mít výjimku. My jsme tu výjimku jako Hnutí DUHA měli pro monitoring vlků,kteří se tu vyskytují. S postupem času jsme se setkávali se stále intenzivnější těžbou.
Jan SOTONA, Vojenské lesy a statky ČR, tiskový mluvčí
--------------------
My jsme v těch monokulturách smrkových, které se tam nacházejí, detekovali poměrně masivní rozšíření kůrovce. To rozšíření bylo takové, že hrozilo, dá se říct, katastrofou při rozšíření do dalších hospodářských lesů, ale i katastrofou pro další porosty, které jsou chráněné přímo v té přírodní rezervaci. A my jsme navrhli jakési řešení, navrhli jsme ho ministerstvu životního prostředí. Sdělili jsme všechny údaje, které jsme měli k dispozici. A ministerstvo životního prostředí nám vydalo výjimku. Na základě této výjimky jsme poté prováděli těžby, všechny tyto zásahy byly prováděny po konzultaci a se souhlasem Agentury ochrany přírody a krajiny.
Ing. Ladislav POŘÍZEK, ředitel, Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
--------------------
Uvědomíme-li si, že je to člověkem založený kulturní les, vidíme, že vlastně tady na té pasece se vyskytovaly pouze smrky a borovice, tedy takzvané hlavní hospodářské dřeviny z pohledu lesníka, tak už to ukazuje, že ta přírodní hodnota zřejmě nebude úplně nejvyšší.
prof. Ing. Miroslav SVOBODA, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ, Katedra ekologie lesa
--------------------
My jsme tam udělali takovou jednoduchou analýzu, prostě jsme si jenom spočítali a na části těch pařezů věk těch stromů a podstatná část těch stromů je tam prostě starších než 120 let. Byly tam stromy, které měly 140, výjimečně i 160 let, a to už prostě není běžná kulturní smrčina, protože v běžném hospodářském lese se většinou stromy kácí kolem 100, 110 let. Já bych tady jenom vyznačil část toho území, která, o kterou se jedná, která vlastně je relativně cenná. A ten význam toho území právě spočívá v tom, že uprostřed komplexů těch hospodářských lesů máme vlastně několik stovek nebo desítek hektarů relativně starých porostů, v rámci jejichž se vlastně snažíme o to, abysme vlastně zde měli zachovalý biotop starého lesa, ve kterém se vyskytují dospělé staré stromy a následně, které samy odumírají, vytvářejí prostě staré biotopové stromy a příkladně a například i ležící tlející dřevo, které je velmi významné z hlediska různých druhů organismů.
Mgr. Miroslav KUTAL, Ph.D., Hnutí DUHA
--------------------
My jsme tu těžbu jako neměli šanci vůbec všechno projít, protože to je extrémně náročné, ale minimální množství, minimální rozsah těch holosečí je 30 hektarů. A můžeme vidět, že většina těch holosečí se nachází v těch zelených oblastech, to jsou právě biotopy, které jsou přímo předmětem ochrany v téhle té rezervaci, to jsou podmáčené smrčiny.
MVDr. Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA, expert na ochranu lesů a divoké přírody
--------------------
A tímhle právě ta Břehyně-Pacopalaje výjimečná i v rámci České republiky, protože je to vlastně nejníže položená přirozená podmáčená smrčina u nás v republice. Dá se to přirovnat v podstatě k oblasti třeba známého Bělověžského pralesa. Tam jsou taky takovéhle rozsáhlé podmáčené smrčiny, které se dochovaly v nižších polohách, ačkoliv jinak smrk, jak říkám, je dřevinou horskou.
redaktor
--------------------
Podle Ladislava Pořízka ale byla těžba v rezervaci povolena právě proto, že se podmáčených smrčin nedotýkala. V mapových podkladech byl podle něj hodnocen i potenciál lokality, který nebyl naplněn.
Ing. Ladislav POŘÍZEK, ředitel, Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
--------------------
Hnutí DUHA hodně upozorňuje na to, že kácení probíhalo v takzvaných podmáčených smrčinách, což je vlastně označení stanoviště podle takzvaného naturového mapování. V tomto území mapovatel vyznačil, že se jedná o stoprocentně podmáčenou smrčinu, tedy, že se zde nenacházejí jiná stanoviště, nicméně v textu samozřejmě zdůrazňuje to, že se jedná o nízkou kvalitu těchto stanovišť. Vidíte sami, že toto stanoviště vůbec nemá charakter nějakého podmáčeného pozemku, nějaké podmáčené plochy.
redaktor
--------------------
Za schválení zásahu byl pan Pořízek nominován na cenu Ropák roku. Podle Hnutí DUHA se o cenné území jednalo a jeho potenciál bude těžké naplnit, když bude v zájmu ochrany přírody vykácen.
Mgr. Miroslav KUTAL, Ph.D., Hnutí DUHA
--------------------
Tady určitě bylo vlhko, můžete vidět i zbytky toho potoka vlastně a můžeme to odvodit i z tvarů těch kořenů, které tady jsou, že skutečně jsou ty některé ty pařezy hodně křivolaké s velkými kořenovými náběhy, které svědčí o tom, že ten strom vyrůstal na vodě a potřeboval vyvažovat tu svoji obrovskou hmotnost, kterou má.
RNDr. Jan PIŇOS, Hnutí DUHA
--------------------
30 hektarů holin, to je úplně nesmysl. Jako, pokud bychom připustili nějaké minimální zásahy v těch nejcennějších rezervacích, tak se jedná o jednotlivé stromy třeba, ale nemůžeme tam dělat holoseče. Holoseč jednoznačně je to nejhorší, co pro chráněný les, ale i hospodářský les je, protože holosečí se zničí půda, vysuší se, zmizí z ní voda, zmizí z ní humus, zmizí schopnost absorpce, zasakování vody, voda odtéká potom rychle, změní se mikroklima a pro obnovu toho lesa, ať už obnovu přirozenou nebo pro vysazování lesa jsou to velice obtížný podmínky.
Ing. Ladislav POŘÍZEK, ředitel, Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
--------------------
Ty údaje, které DUHA uvádí, jsou nepřesné a z mého pohledu jsou v některých ohledech značně navýšené. Například uváděné těžby jsou z hlediska jejich objemu dvojnásobné.
Mgr. Miroslav KUTAL, Ph.D., Hnutí DUHA
--------------------
My jsme po správě CHKO chtěli informaci jenom k rezervaci a oni nám poskytli údaj na celou chráněnou krajinnou oblast prvních, druhých zón a dalších rezervací.
RNDr. Jan PIŇOS, Hnutí DUHA
--------------------
My to dokumentujeme v Hnutí DUHA třeba v cenných horských smrčinách v okolí Kvildy, kde teď zase zápasíme o to, aby nová zonace Národního parku Šumava chránila dostatečně ta nejcennější území a máme tam vlastně z leteckých snímků porovnáváme, jak ubývá těch lesů, jak vypadaly ty lesy před 20 lety, před 15, před 10 a když se na to podíváte, tak to je prostě jako cedník, tak já si myslím, že ta technologie počítání těch ploch jako není tak složitá a je docela přesná. A i kdybychom se fatálně spletli a nebylo to 30 hektarů a bylo to jenom 20 hektarů, tak je to nemyslitelné prostě. Je to nemyslitelný. Lesní zákon pro hospodářské lesy připouští maximálně holinu 1 hektar. Tam samozřejmě se nejedná o 30 hektarů v souvislosti, ale v součtu a já jenom to uvádím pro příklad, že i hektarová holina je i pro hospodářský les naprosté maximum.
Ing. Ladislav POŘÍZEK, ředitel, Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
--------------------
Takže v loňském roce to bylo cirka 6 hektarů a během letošní zimy právě ten zásah byl nejrazantnější, byl na cirka 12 hektarech,ale už my jsme v lednu deklarovali, že je to poslední razantní zásah v boji proti kůrovci tady v národní přírodní rezervaci.
prof. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Česká geologická služba
--------------------
V současné době tu kůrovcovou gradaci nelze těmi lesnickými způsoby zastavit, ona prostě fakt musí skončit sama a ty těžby, které probíhají, v podstatě, pokud je to v hospodářských lesích, tak mají zachránit aspoň nějakou hodnotu teoretickou toho dřeva, i když ten trh se dřívím je samozřejmě zcela dole, ty ceny jsou nízké. V mnoha případech sotva pokryjí náklady na tu těžbu. A v takové situaci bysme například v přírodních rezervacích, v národních parcích, CHKO v podstatě měli od toho dát ruce pryč a netěžit.
Mgr. Miroslav KUTAL, Ph.D., Hnutí DUHA
--------------------
Aktuálně kolem nás vlastně vidíme takovou nejsurovější podobu průmyslového lesnictví, kterou můžeme vidět v České republice. Byly tady holosečně vykáceny veškeré stromy, bylo tady odvezen veškerý klest, veškeré dřevo a v podstatě je tu aktuálně stav, který ani v těch přírodních procesech nemá obdobu. I kdyby přišla přírodní katastrofa, kdyby tady přišel požár, kdy by přišla vichřice, tak by to pro ten les bylo lepší, protože by tady ty živiny, v podstatě by tady zůstaly v nějakém původním stavu. Tady ten lidský zásah, kdy tady fungoval harvestor, vlastně masivně vytěžil velmi nešetrnou těžbou veškeré dřevo, zničil přirozené zmlazení, tak došlo ke kompletní devastaci toho původního ekosystému, který tady byl. My jsme podali podnět na Českou inspekci životního prostředí, která šetřila ten případ několik měsíců, když nám odpověděla, že v podstatě nemá kompetence zasahovat, kontrolovat ministerstvo životního prostředí a že podle jejího názoru ani k žádnému porušení zákona nedošlo.
Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, Ph.D., Ministerstvo životního prostředí, náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny
--------------------
Nicméně potom přišlo, přišel, přišel další podnět, který Hnutí DUHA podalo a tam již samozřejmě i ministerstvo životního prostředí jsme svým jaksi odborných pracovištěm, sekcí dělá takové kroky a šetření na místě samém, které v současné době i aktivně vyhodnocujeme, abychom mohli, mohli přijmout k tomu další opatření, případně závěry.
Mgr. Miroslav KUTAL, Ph.D., Hnutí DUHA
--------------------
Ministra Richarda Brabce jsme osobně žádali, aby co nejrychleji další devastační těžbu tady v tomhle území zastavil.
redaktor
--------------------
Máte nějakou odpověď?
Mgr. Miroslav KUTAL, Ph.D., Hnutí DUHA
--------------------
Zatím jsme neobdrželi žádnou odpověď. Pouze jsme si mohli přečíst tiskové vyjádření mluvčí ministra, která odpověděla, že tady dochází v podstatě k těžbám téměř výhradně jenom v monokulturních uměle vysázených smrčinách.
prof. RNDr. Jakub HRUŠKA, CSc., Ústav výzkumu globální změny AV ČR, Česká geologická služba
--------------------
Asi se tam kácely smrkové monokultury, ale podmáčená smrčina je skoro vždycky monokultura, to vyplývá jaksi z principu toho, jak se ty ekosystémy chovají i přirozeně a pokud ta monokultura byla vysázena, tak stejně je lepší, když tam zůstane, ten kůrovec ji sežere, zůstanou tam stát ty suché stromy, ta další generace u toho podmáčeného kůrovcového lesa, tak bude mít mnohem lepší startovací podmínky než z té holiny. Mnohokrát jsme si tohle vyzkoušeli třeba na Šumavě. Mrtvý les prostě není zlo, mrtvý les je součást vývoje lesa.
prof. Ing. Miroslav SVOBODA, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská ČZÚ, Katedra ekologie lesa
--------------------
V celé České republice vidíme ohromný tlak na asanaci kůrovce v těchto zvláště chráněných územích a já se tak trochu obávám, že chybí politická vůle a tak trochu politické krytí k tomu, aby si orgány ochrany přírody vlastně mohly ve zvláště chráněných územích aplikoval platnou legislativu a vlastně zabránit zbytečnému destruktivnímu kácení těch nejcennějších lokalit, a je to z toho důvodu, že pravděpodobně vedení ministerstva životního prostředí má velký strach, bojí se, že bude obviňováno z toho, že přispívá k šíření kůrovce ze strany možná ministerstva zemědělství. A tím druhým zásadním problémem je opravdu to, že vlastně orgány ochrany přírody podle platné legislativy v tuto chvíli vyplácejí vlastníkům lesa takzvanou újmu, což je náhrada škody za nehospodaření.
redaktor
--------------------
Když vlastník strome nepokácí, ze státního rozpočtu za to získá kompenzaci. Autoři novely zákona měli tehdy na mysli především soukromé majitele a záměrně tehdy opomněli státní firmy.
RNDr. František PELC, Agentura ochrany přírody a krajiny, ředitel
--------------------
Před těmi asi 15 lety, kdy to tam bylo takto uvažováno, že stát státu nevyplácí peníze, bylo sděleno, že naopak tam bude žádoucí v tom ustanovení proto, aby se vidělo, kolik stát ta ochrana přírody celkově stojí, ať už se to odehrává na státních nebo nestátních pozemcích a zároveň bylo sděleno, že se v případě například tehdejších státních lesů, Lesů České republiky bude toto účetnictví vést jakoby virtuálně, reálně ty požadavky na náhradu újmy nebudou. Poctivě přiznáno asi 10 let to tak fungovalo a skutečně až na drobné excesy některých lesních správ jsme nezaznamenali nějaké dramatické žádosti o náhradu újmy ze strany Lesů České republiky, ovšem s vývojem personálním a různými pohledy se ta věc vyvinula a prostě začaly poměrně potom později robustní jaksi požadavky v řádech stamilionů na náhradu újmy. Mění se to , ale dalo by se říci, že v posledních asi 5, 6 letech se to pohybovalo mezi 100-130 miliony korun a expertními odhady lze říci, že předpokládáme letos určité zvýšení ty náhrady újmy více jak 10krát, než je teď zvykem, kolem jedné miliardy.
redaktor
--------------------
Tato částka nevychází z tržní hodnoty dřeva, ale řídí se vyhláškou, kde je vyšší. Protože se dnes těžba smrku přestává vyplácet, vlastníky to může vést k tomu, aby s požadavky na těžbu vstupovali do rezervací.
RNDr. Jan PIŇOS, Hnutí DUHA
--------------------
A je absurdní, aby stát platil státu. Aby jeden úřad státní správy platil jinému ministerstvu, to nedává vůbec logiku, ale obávám se, že právě ta otázka těchto nesmyslných újem, těhle úhrad je vlastně tím hlavním důvodem, proč se ministerstvo životního prostředí bojí být aktivnější a razantnější a proč ta metodika, kterou nedávno ministerstvo životního prostředí zveřejnilo na ochranu těch kůrovcem napadených chráněných území, tak proč ta metodika je tak slabá.
redaktor
--------------------
Toto nové doporučení vydalo ministerstvo letos v únoru.
MVDr. Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA, expert na ochranu lesů a divoké přírody
--------------------
Zákon o ochraně přírody zajišťuje určitou úroveň ochrany chráněných krajinných oblastí rezervací a dalších území a bohužel ta, ten zákon je v mnoha případech porušován tak, jako se tomu stalo v případě té rezervace Břehyny-Pecopala, tak, jako se to děje třeba v CHKO Jeseníky nebo třeba ve druhých zónách, kde je v podstatě zákaz intenzivní těžby. Ten metodický pokyn, pakliže budou podle něj správy chráněných krajinných oblastí a další správci chráněných území postupovat, tak by nemělo už docházet k takovým excesům, jako se to stalo třeba v Národní přírodní rezervaci Břehyně-Pecopala.
redaktor
--------------------
I přesto, že metodika národní přírodní rezervace chrání, je podle Hnutí DUHA slabá v péči o jiné lokality, jako jsou třeba první a druhé zóny CHKO.
RNDr. Jan PIŇOS, Hnutí DUHA
--------------------
Dává vlastně možnost chráněným krajinným oblastem udělovat plošně výjimky na těžbu ve svých chráněných krajinných oblastech, a dokonce připouští i používání jedovatých pesticidů. Sice říká, že by se to mělo dělat jenom nějak výjimečně, ale ta metodika to nevylučuje.
Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, Ph.D., Ministerstvo životního prostředí, náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny
--------------------
Říkám, že ta metodika vznikla, je respektovaná ve všech chráněných krajinných oblastech právě proto, aby k té destruktivní těžbě, řekněme, co jsou to destruktivní těžby, to jsou těžby asi, které jsou větší než 1 hektar, tak aby nevnikaly.
redaktor
--------------------
Podle Hnutí DUHA v té rezervaci Břehyně-Pecopala došlo k těžbě kolem 30 hektarů toho lesa. Znamenalo by to, že pokud by se teda prokázalo, že tam se vytěžilo 30 hektarů lesa, že proběhla destruktivní těžba?
Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, Ph.D., Ministerstvo životního prostředí, náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny
--------------------
Dal-li jsem příklad v nějakém parametru výměna 1 hektar, tak to, prosím, neberte úplně dogmaticky. Na každém tom konkrétním stanovišti je potřeba posuzovat ty dopady a podívejme se vždycky na terén, je-li destruován, není-li destruován, potom vnímejme tu výměru,ale hlavně vnímejme, jaké jsou předměty ochrany na tom kterém území.
Mgr. Miroslav KUTAL, Ph.D., Hnutí DUHA
--------------------
Já si myslím, že přímo v té lokalitě, kde teďka sedím, ten předmět ochrany už zanikl.
Ing. Ladislav POŘÍZEK, ředitel, Správa CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
--------------------
Nebude-li toto opatření účinné, tak zřejmě již nikdo tady nezabrání rozvoji kůrovcové kalamity podobně jako je tomu v jiných oblastech České republiky. Potom už samozřejmě tady nastane zcela respektování ochranných podmínek národní přírodní rezervace a hold prostě hospodářské zájmy budou absolutně upozaděny.
redaktor
--------------------
Tím ale bohužel příběh kácení v Břehyni nekončí.
Mgr. Markéta TICHÁČKOVÁ, koordinátorka značení jeřábů popelavých v ČR
--------------------
Dobrý den. Momentálně jsme tady v rezervaci, teda na druhé straně, než probíhala předtím těžba a v současné době se tady těží a je to přímo teda jako v místech, kde víme, že jeřábi vodí svá mláďata.
redaktor
--------------------
O kácení pak Pořízek předem nevěděl a bude prověřovat, zda proběhlo v souladu s výjimkou. Mezitím v parku České Švýcarska dospěla tamní správa k rozhodnutí plošné zásahy proti kůrovci ukončit a nechat lesu prostor pro přirozenou obnovu.
