Jiří Paroubek
Národní park Šumava, přesněji legislativa, která určí jeho další směřování, se společně dostali opět do centra pozornosti. Přichází senátní návrh zákona o Šumavě.
Návrh opticky vypadá velmi pěkně. Nově preferuje scelování prvních zón. Ono totiž v současnosti nejde v případě 1. ochranné zóny NP Šumava o jednolitou ohraničenou plochu, ale o 135 menších území.
Návrh chce vytvořit souvislejší plochy, celkem jich má být 35, a rozšiřuje I. zóny ze současných 13 % na 26,53 %, z toho uvažuje 22,08 % vyčlenit pro bezzásahové zóny. Přijde další Kyrill, který pokácel na 900.000 stromů...Sjednocené bezzásahové zóny budou oslabené a kolik stromů další Kyrill dokáže vykácet? Ano, skoro žádný z těchto stromů v parku nezůstal. Stačí tak drobné organizační opatření a o dřevní hmotu je postaráno.
Navíc také senátoři chtějí nařídit zákonem správě parku, aby umožnila lov zvěře na celém území parku. A aby to bylo nenapadnutelné, v první zóně senátoři umožňují ”časově a prostorově omezené přímé zásahy člověka”, aniž by specifikovali, oč se jim vlastně jedná. A to už vůbec nehovořím o tom, že senátní návrh počítá s rozsáhlými převody pozemků z majetku státu na obce, kterým nic nebrání, aby je obratem rozprodaly developerům zimních středisek (!).
Zkusme si na chvíli představit, že senátoři svůj boj vyhrají a Šumava bude během několika let protkána lanovkami a sjezdovkami jako bruselská krajka nebo jako blízké alpské lyžařské areály. Ano, na podzim, kdy se ani nepředpokládá souvislejší sněhová pokrývka, budou šumavské stráně brázdit majitelé loveckých lístků. Poté přijde zima a s ní i čas pro sklízení zisků našich developerů zimních areálů. Co si vlastně od nového zákona slibují?
Minulých deset zim spadalo do nejteplejšího období od začátku doby meziledové, která trvá 11 300 let. Klima se mění, průměrná doba zasněžení se zkracuje, brzy snad jinde než ve vysokohorském prostředí lyžování nebude ani možné. Avšak nejde jen o to, že někdo prodělá. Nebude první ani poslední a je to ostatně jeho starost a my se jen nesklouzneme.
Avšak neúspěchy v zalesňování ošetřených, v uvozovkách, ploch, ohrožují Šumavu i v životně nejdůležitější funkci obrovské zásobárny vody pro Českou republiku. Decimací šumavského lesa takříkajíc vykopneme jednoho z nejvýznamnějších poskytovatelů služeb životního prostředí u nás i v Evropě. Kdykoliv pak na Evropu dolehne extrém klimatických změn, bude stále zřetelnější, kdo za to může. Místo, abychom na Šumavu lákali přátelské návštěvníky, budeme přitahovat nepřátelské pohledy. Věřím, že se podobný pobuřující experiment, s jakým přišli senátoři z ODS, prosadit nepodaří. Jinak sbohem, Šumavo...