Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Dohodnuto, podepsáno. Pařížskou klimatickou dohodu teď čeká ratifikace. Země světa se zavázaly, že v příštích desítkách let omezí emise natolik, že nastane rovnováha mezi vypouštěným a spotřebovaným oxidem uhličitým. V přechodném období by se planeta neměla oteplit o víc než dva stupně Celsia. Nevládní organizace ale varují, takový cíl je zatím velmi daleko, musí se změnit samotné principy ekonomiky. Co to bude znamenat pro Českou republiku? U poslechu vás vítá Viktor Daněk.
Brněnští vědci studují dopady klimatických změn v České republice. K dispozici mají síť pozemních měřících stanic i vlastní letadlo pro snímkování krajiny.
Poletí to dneska?
Karel HOLOUŠ, pilot
--------------------
Nepoletí.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Nepoletí?
Karel HOLOUŠ, pilot
--------------------
Nepoletí. V takovýmhle počasí my nelítáme, my potřebujeme jasno.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
To je slyšet, že docela hustě prší. Takže pouze za dobrého jasného počasí, jinak to nejde.
Karel HOLOUŠ, pilot
--------------------
Přesně tak. Nesmí být mraky a stíny od mraků na zemi.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
S pilotem Karlem Holoušem stojíme v hangáru brněnského letiště v Tuřanech a prohlížíme si malé letadlo jménem Lidka, které je ve skutečnosti takovou létající laboratoří, která vědcům slouží k snímkování krajiny. Jak vysoko létáte?
Karel HOLOUŠ, pilot
--------------------
Běžně, naše běžná výška je tak kolem jeden a půl kilometru, dejme tomu, začínáme, a nejvýš jsme brali data ze sedmi kilometrů téměř.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Tedy níže, než létají běžná dopravní letadla.
Karel HOLOUŠ, pilot
--------------------
Jsme níž, no.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Je tady s námi i operátor dálkových letů Jan Hanuš. Jak často vylétáte za měřením?
Jan HANUŠ, operátor dálkových letů
--------------------
Letecká kampaň, řekněme, že je každý hezký jasný den. Pokud opravdu máme počasí a počasí je v lokalitě, kterou chceme snímat, tak letíme.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Můžeme se na to vaše letadlo jít podívat?
Jan HANUŠ, operátor dálkových letů
--------------------
Určitě.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
A jsme uvnitř.
osoba
--------------------
Tady vlastně vidíte hyperspektrální termální senzor TASI, který je, řekněme, naším nejnáročnějším zařízením, protože termální data už se pořizují poměrně běžně, ale aby byly v nějakém vyšším spektrálním rozlišení, jako máme my, kdy jsme schopni tímto termálním hyperspektrálním senzorem snímat v třiceti dvou různých termálních pásmech, to není tak obvyklé. Potom tady máme první snímací otvor, na kterém jsou umístěny senzory, které, dá se říci, jsou o něco běžnější nebo už se používají delší dobu. Takže vlastně máme komplet sadu, s kterou jsme schopni snímat, řekněme, od čtyř set do dva a půl tisíce nanometrů, a potom následuje senzor, kdy jsme schopni snímat v termální oblasti, řekněme, od osmi tisíc do dvanácti tisíc nanometrů.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Zatím ty přístroje laickým okem vypadají jako takové zvláštní počítačové skříně, které ale míří do toho podlahového prostoru letadla. Takže tam jsou otvory, a tam je nějaký snímač, který teď nevidíme.
osoba
--------------------
Přesně tak. Tam jsou otvory a ten snímací otvor po vzletu se otevře a data jsou z těchto senzorů nebo senzorických hlavic přenášena datovými kabely do počítačů akvizičních jednotek, které, kde jsou tyto data ukládány.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Abych tomu teda dobře rozuměl, tak dokážete takhle přesně změřit třeba chemické složení půdy?
osoba
--------------------
Nejraději používáme slovo odhad, protože každé naše měření je zatíženo nějakou chybou, ale přesně tak, tyto senzory se dají využít i k měření, řekněme, složení půdy, ať už se jedná o množství, řekněme, organických částek a substrátů, nebo třeba obsah křemíku v půdě a tak dále.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Některá z těch dat, která tady dokážete takto nasnímat, jsou potom využitelná v dalším výzkumu i v oblasti klimatologie?
osoba
--------------------
Určitě tyto data je možno využít i v oblasti klimatologie, ale spíše v oblasti ekologických modelů, kdy se dá naše data a tématické mapy, odhady našich parametrů se dají použít jako vstup do ekologických modelů, které dále budou modelovat další vývoj krajiny.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Na sledování dopadů klimatických změn jsou potřeba data za desítky let. Sice ne tak dlouho, ale už delší dobu například sledujete slezské Beskydy. Zaznamenali jste tam zatím nějaké změny, pane Hanuši?
Jan HANUŠ, operátor dálkových letů
--------------------
Máme časovou řadu, na které je zjevně patrné, že smrky tam ustupují bukovým porostům, nebo můžeme sledovat, jakým způsobem jsou tamní porosty napadeny lýkožroutem, a podobné věci.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Ústav výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe má po České republice také soustavu pozemních stanic, které například měří koncentraci oxidu uhličitého v ovzduší. CzechGlobe sídlí v centru Brna, a právě tam teď míříme, abychom se zeptali ekologa Alexandera Ače, jak Českou republiku ovlivňují klimatické změny.
Alexander AČ, ekolog, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Probíhají projekty, které přímo dokáží zaznamenat změnu výskytu sucha v České republice. A to jak z historického hlediska, tak i v předpokladech do budoucna. A můžeme s jistotou říci vlastně, že příčina častějšího výskytu sucha souvisí s nárůstem teplot a vlastně s tím, že srážky se v průměru nemění.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
To, že narůstají teploty, že můžou být extrémní srážky třeba někdy, je zřejmá ta příčinná souvislost s klimatickými změnami?
Alexander AČ, ekolog, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Existují, ano, takzvané atribuční studie, které nám říkají, že pokud by lidé nezvyšovali obsah skleníkových plynů v atmosféře, tak tyto jevy by se vyskytovaly s mnohem nižší frekvencí, anebo by se nevyskytly vůbec.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
A pokud se podíváme do budoucna, co můžou obyvatelé České republiky čekat, jak se bude klima proměňovat? Existují nějaké prognózy?
Alexander AČ, ekolog, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Určitě ty prognózy existujou. Můžou očekávat rostoucí problémy s dostupností vody. Buď jí bude nedostatek, anebo nadbytek. A budou mít problémy zejména zemědělci s tím, že ty tradiční způsoby pěstování budou muset přizpůsobovat těm ať už teda probíhajícím, tak i očekávaným změnám.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
To znamená, že ta očekávaná změna je to, že bude více extrémů.
Alexander AČ, ekolog, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Přesně tak. Větší vlny veder, extrémnější teploty, vyšší počet dní s extrémními teplotami, vyšší počet dní s extrémními srážkami, častější výskyt záplav, nerovnoměrné srážky. To všechno vlastně bude ovlivňovat potom další činnosti lidí. Budou se muset na to přizpůsobovat.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
A z brněnského letiště v Tuřanech jsme teď zpátky ve studiu, a to spolu s ředitelem odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavlem Zámyslickým, který v Paříži vedl tým českých vyjednavačů, dobrý den.
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Dobrý den.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
A do našeho brněnského studia po rozhlasových linkách zdravím ředitele Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe profesora Michala Marka. Dobrý den.
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Dobrý den z Brna.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Pane Zámyslický, ta smlouva začne být účinná teprve ve chvíli, až ji ratifikuje padesát pět zemí, které vypouštějí alespoň padesát pět procent emisí. Kdy by to tak podle vás mohlo být?
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Tak, existují různé odhady, jak rychle se k těm prahovým hodnotám dostaneme. Hovoří se nejčastěji o období mezi roky 2018 a 2020. To znamená, do roku 2020 určitě ta dohoda by měla vstoupit v platnost.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Evropská unie je v tom boji proti globálním změnám takovým tahounem, nicméně bruselský server Political varuje, že vnitřní spory uvnitř 28 by tu ratifikaci mohly zdržet a Evropská unie by se mohla ocitnout na okraji toho boje proti globálním změnám. Je to podle vás reálná hrozba?
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Tak, já doufám, že k tomu nedojde. Evropská unie určitě nebude mezi prvními ratifikujícími zeměmi, jde o to, že máme proces, kdy je potřeba dohodnout ratifikaci na úrovni jak Evropské unie, tak všech těch osmadvaceti členských států, to znamená, je to celkem náročné, v České republice ta ratifikace podléhá schválení vlády, pak obou komor Parlamentu, podpisu prezidenta republiky, to znamená, ten proces je poměrně dlouhý, členské státy zároveň čekají na to, až se dokončí legislativa příslušná pro snižování emisí jak v průmyslu a v energetice, to znamená EU ETS, tak i mimo pro ostatní sektory, což určitě bude trvat minimálně do příštího roku, a potom tedy bude možné dokončit tu ratifikaci Pařížské dohody.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
A kdybyste si měl tipnout ten odhad OSN, rok 2018, byl by to on?
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Já doufám, že 2018, 2019 nejpozději.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Pane Marku, je ten termín vůbec podstatný?
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
No, určitě je, protože víte, zažili jsme už mnoho smluv, mnoho výzev, a jestliže tam opravdu není nějakým způsobem stanoven ten časový limit, tak mám obavu, že se to pak všecko rozplyne jaksi, takže je ten termín podstatný a souhlasím s panem Zámyslickým, kterého samozřejmě velmi zdravím, že ten termín 2018, 2019, no, bylo by to výborné.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
A bude to stačit?
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Teď myslíte stačit z hlediska dosažené dohody, jestli ...
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Že jsou tam cíle, že po druhé polovině dvacátého prvního století by měla nastat ta rovnováha mezi vypouštěnými emisemi. Pokud začneme tedy zhruba za ty dva roky, není už třeba trochu pozdě?
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
No, záleží na tom, jak, jak bude hbitý celý legislativní proces, protože jde o to, jestli skutečně všechny tyto závazky i nadále si prostě politické reprezentace budou brát jako svůj cíl, tak pak věřím. Jestliže ovšem dojde k určitému varírování a odkazem na další jiné důležitější problémy, tak se může stát, že prostě k tomu nedojde. Ale přesto mi dovolte, abych byl i nadále velký pesimis..., pardon, optimistou a měl skutečnou víru, že se to podaří.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
A když ještě zůstaneme u té ratifikace, když es podíváme na ty největší hříšníky co do vypouštěných emisí, je vůbec podstatné pro ten globální úspěch dohody, aby Evropa dál zůstávala v čele toho peletonu v omezování emisí?
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Víte, já si myslím, že to snad známe i ze života, že je strašně důležité mít i pozitivní vzory a v tomto smyslu teda jestliže Evropa tuto roli přijala, tak si jen mohu přát, aby ji i nadále udržela, protože je to nesmírně důležité, aby byl někdo, kdo skutečně říká, ano, učiňme, snažíme se, koukejte se, my jdem tímto směrem. To si myslím, že je strašně důležitý, obecně, opravdu.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Pojďme se posunout tedy třeba do toho roku 2018. Až se tedy stane, že dohoda bude skutečně účinná, pane Zámyslický, bude to teprve teď, ten moment, kdy začne ta nejtěžší práce?
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Tak, ona nás čeká práce třeba i v letošním roce, kdy ta dohoda samotná nedefinuje úplně všechny nejmenší detaily, to znamená způsob, jak budou třeba ty cíle a plány jednotlivých zemí sledovány, vykazovány. Je tam řada detailů, které je potřeba doladit. To znamená, již v květnu, v druhé polovině května se sejdou vyjednavači znovu, aby začali připravovat v podstatě pravidla pro implementaci Pařížské dohody v praxi, ta jednání budou ještě pokračovat během letošního roku, na řadě dalších jednání. To znamená, myslím si, že ta práce jaksi neusíná a v podstatě jednak se bude dohadovat to, co je potřeba na té mezinárodní úrovni, a jednak potom my máme řadu úkolů i jako Evropská unie nebo Česká republika, dohodnout, jak budeme plnit ty cíle a závazky do roku 2030. To znamená, to je takový důležitý mezibod, dílčí cíl pro to, aby došlo k naplnění tedy těch dlouhodobých cílů, jak už jste zmiňoval, do roku 2050, nebo potom do konce tohoto století.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Vy jste zmínil rok 2030, Česká republika se zavázala, že sníží emise o čtyřicet procent, oproti roku 1990, ale tento cíl už je v podstatě splněný, není to tak?
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Tak, ono to není tak úplně jednoduché, ten cíl čtyřicet procent je stanovený na úrovni Evropské unie, to znamená, Česká republika bude mít nějaký cíl, který se z něho odvodí. V současné době jsme s emisemi zhruba třicet procent, třicet sedm procent pod úrovní roku 1990, což je ten klíčový rok z hlediska toho dlouhodobého vykazování. Emise v roce 203,0 budou výrazně pod hodnotou čtyřiceti procent snížení.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Pařížská dohoda tedy mluví o tom, že v druhé polovině století by měla nastat jakási neutralita mezi tím, kolik emisí oxidu uhličitého planeta vypustí a kolik ho současně rostliny spotřebují. Ovšem, pane profesore, je něco takového vůbec reálné?
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
No, to je opravdu velmi těžká otázka. Vy jste řekl, rostliny spotřebují. Víte, my doteďka pořádně ani nevíme, jestli skutečně rostliny budou schopny to spotřebovat. My sice děláme dlouhodobé výzkumy, kde se skutečně ukazuje, že, promiňte mi to slovo, ta uhlíková pumpa opravdu je, že vlastně rostliny, řasy a jiné organismy dovedou odčerpávat oxid uhličitý z atmosféry, ale pozor, ta pumpa není jaksi nekonečná. Že i ty rostliny, když ten CO2 přijmou, vyroste kus dřeva, no, tak za třicet, dvacet let to dřevo zetlí a ten CO2 se vrací zpátky do atmosféry. Čili nejsem si tak úplně jist, protože my doteďka pořádně nevíme, jestli skutečně ten propad, nebo chcete-li to odebírání CO2 rostlinstvem bude nekonečné, bude pokračovat pořád. To je taková naše víra, kterou nemáme ještě nějakým způsobem pořádně ověřenou, čili tam skutečně jedinej a snad jako zásadní problém je, aby opravdu lidstvo přestalo prostě s fosilem, aby to fossil zero skutečně došlo naplnění. Protože spoléhat se jen na to, že ta příroda to zase za nás nějakým způsobem udělá, no, to bych si, to si nejsem moc jist.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Tedy když se podíváme na ty, na tu rovnováhu, na ty dvě strany rovnováhy, podle vás je podstatnější to omezování vypouštění oxidu uhličitého a ne ta cesta tedy zajišťovat třeba to, aby se zastavilo odlesňování, aby tady bylo více lesů a rostlin, které spotřebují oxid uhličitý?
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Prosím vás, to bych naprosto nechtěl, aby z mého, z mého tvrzení vyšlo to, že jsem jaksi skeptik v tomto směru. To naprosto ne. Tyto, tato opatření samozřejmě jsou naprosto, naprosto klíčová. Ale přesto si myslím, že skutečně ta hlavní váha bude prostě na tom omezování vypouštění těch fosilních emisí. Protože jak znova říkám, nevíme, nevíme opravdu, jestli budou prostě rostliny schopny donekonečna absorbovat ten plus přídavek CO2 v atmosféře. Vemte si to tady, za poslední vlastně dvacet let, já to znám sám z našich měření, i zde v České republice koncentrace CO2 stoupla skoro o padesát, o padesát PPM. Takže ten nárůst je obrovský. Rostliny samozřejmě na to reagují, ale pozor, přijde takový rok jako bylo lo..., loňský rok, sucho, no, tak rostliny v tom, v tom roce 2015 výrazně omezily svoji sorpční kapacitu, protože v důsledku deficity vody, a jsme najednou zase někde jinde. Čili byl bych, byl bych v tomto smyslu opatrný a znova tvrdím, samozřejmě všechna opatření zamezující, já nevím, odlesňování, změny využití krajiny a podobně, ale především omezit emise. Tam se prostě tomu nevyhnem, tomuto kroku.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Omezit emise, co to bude znamenat pro obyvatele České republice, pane Zámyslický?
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Tak, v tom dlouhodobém výhledu se to týká výrazných strukturálních změn, to znamená, už v roce 2050 například energetika by měla být téměř kompletně bezemisní, to znamená, naprostá většina energie by měla být, měla by pocházet buďto z obnovitelných zdrojů, nebo z jaderných elektráren.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Pardon, ale i s prolomenými těžebními limity?
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Tak, tam se předpokládá, že to uhlí bude zcela marginální energetický zdroj zhruba kolem toho roku 2050, to znamená, to je jeden z předpokladů, jak se dostat na to minimálně osmdesátiprocentní snížení v roce 50. Samozřejmě energetika není jediný sektor, je potřeba přemýšlet například o tom, jak velice výrazně snížit emise z dopravy. Jestli jít cestou třeba elektrifikace, to znamená, že většina osobní dopravy bude používat elektrickou energii, která už teda v té době bude téměř bezuhlíkatá, týká se to samozřejmě ale i dalších sektorů, to znamená produkce odpadů, jak lépe recyklovat, využívat energii odpadů, a dalších sektorů, jako třeba zemědělství nebo i vytápění domácností. Těch, těch oblastí je celá řada, nad kterými se musíme vážně zamyslet.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
A z toho pohledu každého jednoho obyvatele České republiky, máme se připravit třeba na to, že bude dražší benzín, dražší elektřina, plyn?
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Tak, v tuhle chvíli je těžké předpovídat takhle na tak dlouhou dobu vývoj cen energií. Každopádně se dá předpokládat, že ten propad spotřeby fosilních paliv by měl být velice výrazný. To znamená právě kolem toho roku 2050, pakliže mají být splněny ty cíle, tak je potřeba počítat s tím, že opravdu ta spotřeba fosilních paliv by měla být naprosto minimální oproti současnému stavu.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Pane Marku, kde jsou podle vás ty největší mezery ve snižování emisí? Je tady ještě nějaký uhlíkový luxus, který budeme muset opustit?
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Prosím vás, tak to asi ano, jako ten, my skutečně žijem v té části světa, která ten uhlíkový luxus určitě má. Ale víte, pro mě stále, stále prostě tím největším bolavým místem je rozvoj ostatních částí světa. Protože tam skutečně mus..., můžeme a asi i narazíme na ten limit, že někomu říkat, ty ne, já, když už jsem já ano, no, to nevím, nevím, jak dalece je průchozí. Já si stále myslím, že tady nás čeká obrovská výzva, jak už zmínil pan kolega. Ta bezuhlíková ekonomika bude vyžadovat i zásadní změny jaksi postoje společnosti, zásadní změny našich návyků, a to tak jako jednoduché, jednoduché nebude.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Poslední otázka na vás na oba. Čekáte, že se i vaše životy nějakým způsobem teď změní? Myslím v tom, kolik každý z nás zanechává jakou uhlíkovou stopu. Očekáváte nějaké osobní změny?
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Já myslím, že ty změny budou přicházet postupně. Tak jak už je v současné době vnímáme třeba a ve stavebnictví se hovoří teďka velmi často o novém trendu, kdy ty budovy v budoucnu budou aktivní, to znamená, budou samy vyrábět energii, kterou pak budou využívat například k vytápění nebo k osvětlení, takže já myslím, že se to, ten trend, dotkne úplně všech. Jenom pro porovnání, teďka na průměrného obyvatele České republiky připadá zhruba deset tun CO vyprodukovaných ročně, když se podíváme na ten cíl, který nás, máme před sebou, který nás čeká, zhruba bysme se měli dostat na dvacet procent této hodnoty, to znamená nějaké dvě tuny CO2. To je velice výrazný pokles a jak už jsem říkal, týká se to opravdu všeho, včetně nějakých návyků chování a například i způsobů dopravy ve městech a tak dále. Je to komplexní věc, která nás, která je před námi a kterou musíme dobře naplánovat.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Pane profesore, neplánujete si třeba pořídit hybridní automobil?
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Já už ho mám.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Vy už ho máte.
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
No, ale víte, chtěl bych se vrátit velmi rychle k tomu, co řekl pan kolega. Ano, změna myšlení. On řekl číslo deset tun CO2 na obyvatele. No, tak to v podstatě jsou dva hektary lesa. My víme, že naše lesy jsou schopni kolem těch pěti tun CO2 za rok sorbovat do, do své biomasy. Ale ono opravdu bude platit to okřídlené slovo, jednej lokálně, mysli globálně. Já třeba sám jsem opravdu, ale opravdu velmi potěšen, jak poměrně dobře česká společnost začíná přijímat otázku třídění odpadu. A myslím si, že takovéto postupné kroky, myslím si, že budoucnost je v tom, že budeme mít lokální zdroje energie na svých domech, že v podstatě takové to soustředěné masivní produkování energie už se stane určitou způsobem anachronismem, čili bude to opravdu složitý proces, ale já stále furt tvrdím, že i ten vztah k naší matičce zemi se musí stát součástí naší každodenní morálky. Tak jak máme jiné návyky, tak prostě budeme muset mít i ten návyk buď safety.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Více už se toho do pořadu Zaostřeno o globální klimatické dohodě nevejde. Já děkuji do Brna řediteli Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe panu profesoru Michalu Markovi, na slyšenou.
Michal MAREK, profesor, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd CzechGlobe
--------------------
Mějte se moc hezky, na shledanou.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
A také ředitelu odboru energetiky a ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavlu Zámyslickému. Na shledanou.
Pavel ZÁMYSLICKÝ, ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Ministerstva životního prostředí ČR, vedoucí týmu českých vyjednavačů v Paříži
--------------------
Děkuji, na shledanou.
Viktor DANĚK, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů na vlnách Českého rozhlasu Plus přeje Viktor Daněk.
