Energetické firmy po šoku z pandemie více investují do obnovitelných zdrojů, jako je vodík a další nízkouhlíkové alternativy. Fosilní paliva ale zůstanou v blízké budoucnosti dominantní. Na virtuálním jednání Platts APPEC 2020 se na tom shodli zástupci energetického sektoru. Důvody jsou ekonomické - kvůli koronavirové krizi klesla ve druhém čtvrtletí spotřeba ropy o více než 20 procent a její ceny se ocitly nejníže za desítky let.
„Transformace energetiky bude postupovat mnohem rychleji,“ domnívá se viceprezident státní malajsijské petrochemické společnosti Petronas Arif Mahmood. Jeho firma vykázala v za období od dubna do června ztrátu pět miliard dolarů (zhruba 113 miliard Kč) a vytvořila tým, který má za úkol připravit obrat směrem k solární a větrné energii. Zkapalněného zemního plynu se ale nevzdává a bude do něj dál investovat.
Kromě solární a větrné energie zkoumá více energetických společností také modrý vodík vyráběný ze zemního plynu a zachycování a ukládání oxidu uhličitého (CCS), který při tom vzniká. Vodík lze použít v elektrárnách a ve vozidlech s palivovými články.
Britsko-nizozemská energetická společnost Royal Dutch Shell se zabývá biometanem, biopalivy a vodíkem a u CCS odvedla „významnou práci“, řekl na konferenci její viceprezident pro obchodování a dodávky ropy Mark Quartermain.
Právě CCS je podle vedení komoditních oddělení firem Vitol a Citigroup pro budoucnost odvětví klíčové. Vodík přispěje podle Giovanniho Seriokeho z Vitolu k dekarbonizaci pouze z krátkodobého hlediska, globální šéf firemního výzkumu proto vyzývá k tomu, aby energetici více investovali do CCS. Na neschopnost vodíku cenově konkurovat jiným technologiím upozornil i šéf komoditního výzkumu Ed Morse ze Citigroup.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) dnes opět zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Učinila tak už druhý měsíc po sobě a svůj krok zdůvodnila zejména pomalejším procesem zotavování ekonomiky z koronavirové pandemie.
ČTK
