Pohled na holiny beze stromů třeba na severní Moravě, Vysočině, Jindřichohradecku nebo Třebíčsku je k pláči. Stav českých lesů je velmi špatný, místy až kritický. Kůrovci napadají hustě pěstované smrkové plantáže ve velkém. Když dojdou smrky, pustí se do modřínů a borovic. Zelené hvozdy složené z nejkvalitnějšího dříví z celé Evropy se ztrácí před očima.
Jen loni se vytěžilo 26 milionů kubíků dřeva, z toho 25 milionů kubíků smrkového. Dnes se škody počítají již na desítky až stovky miliard korun. Jenže hlavním původcem kalamity není asi pět milimetrů velký brouk, který se živí lýkem stromů. Problém způsobuje necitlivé hospodaření v lesích s orientací na průmyslovou produkci smrkového a borového dříví, započatou v 70. letech minulého století, chybná transformace státních lesů v 90. letech, jež devalvovala ověřené lesnické postupy v těžebních a pěstebních činnostech s negativním vlivem na efektivní ochranu lesa, a nedostatečná příprava lesů na změnu klimatu, která je spojena s pomalým až nulovým postupem zavádění nových vědeckých poznatků. Tvrdí to lesní hospodář a expert na záchranu českých lesů Aleš Erber.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Letos bude v lesích prázdno, těch pár chlapů s rouškama nebo bez roušek to nevytrhne. A těžit se mnohde stejně nebude, protože to nebude komu prodávat.
Do toho se vyrojí možná i tři generace kůrovce. Už první rojení bude výživné, protože nad Evropou je rozsáhlá oblast vysokého tlaku, jejíž střed jakmile se přesune východně, máme tady 20 stupňů a první kůrovcové rojení.
Kůrovci si jak v bavlnce vegetí v kůře ve všech vývojových stadiích a jen poletují jak se oteplí.
Jinak souhlas.