Daniel TAKÁČ, moderátor
Prales na Smrčině, kaňon na Křemelné, louky kolem Filipovy Huti a další lokality můžou být podle ekologů z Hnutí Duha ohroženy, pokud poslanci schválí senátní návrh zákona o Národním parku Šumava. Ten budou mít zákonodárci na stole zřejmě už příští týden. Ekologové zveřejnili dnes seznam nejkrásnějších míst divoké šumavské přírody. V pondělí ho pak ponesou přímo do Poslanecké sněmovny. Jsou jejich obavy, že zákon park otevře zástavbě a kácení, oprávněné? Pojďme to probrat v Událostech, komentářích. Nejdřív s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem, dobrý večer, pane ministře.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Krásný večer z Litoměřic.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Jmenoval jsem některá zakázaná místa, tam se dnes turisti nedostanou, vy je chcete zpřístupnit turistům, jak jste daleko s tím zpřístupňováním?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Tak my především musíme prosadit vlastně ve sněmovně novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou momentálně připravujeme. Teď jí posíláme do připomínkového řízení tak, aby mohla být v říjnu ve vládě, následně bychom jí potřebovali a chtěli teda dostat do Poslanecké sněmovny tak, aby se vlastně střetla, když to řeknu takhle, ale nechci být konfliktní, já si myslím, že to bude spíš střet, střet názorů odborných právě se senátním návrhem, který do sněmovny doputoval. To znamená, pokud tato ... ano?
Daniel TAKÁČ, moderátor
Dobře. Promiňte, pane ministře, když překročíme tyto jistě nezbytné a důležité samozřejmě, ale každopádně formální kroky a posuneme se rovnou k té debatě nebo k tomu střetu, jak vy říkáte, jak si konkrétně představujete pohyb lidí v nejcennějších partiích Šumavy?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Tak, takže pokud by byla ta naše novela schválená, tak v tuhle tu chvíli by došlo k tomu, že by byla stanovena na základě EIA, která už dneska je vlastně zadávána speciálně tedy na Šumavě, tedy vlastně dopady na životní prostředí toho záměru. Byla by stanovena oblast, takzvaná klidová území, která by byla určitě menší než ta stávající první zóna, tedy ta zóna, která je dneska plošně uzavřená a kam se může pouze po značených stezkách. My chceme vytvořit takzvaná klidová území, kde v těchto klidových územích by byla opravdu pouze ten hlavní záměr tedy chránit floru a faunu kriticky ohroženou, a v těch ostatních částech, to znamená tam, kde by tento, tam, kde by tento, řekněme, základ, základní priorita nebyla, tak tam by bylo možno vstoupit. Já vám řeknu konkrétní případ. Jsou na Šumavě místa, například je to cesta k Modrému sloupu nebo na Březník, kde existují cesty nebo dokonce silnice, kde by projel kamion, ale turista tam dneska má přístup zakázán, protože je to součástí první zóny. A my bychom právě chtěli tu první zónu plošně otevřít a opravdu omezit ten zákaz vstupu buď na celý rok, anebo jenom na části roku tak, aby opravdu byl chráněn ten hlavní, řekněme, ta hlavní priorita ochrany přírody.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ano, a to klidové území, tam tedy ani noha nikdy. Ani noha nikdy.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Ne, ne, ne, tam by opět bylo možno v určitých částech, respektive v určitých klidových územích by dokonce bylo možno i vstoupit po těch značených, po těch značených stezkách například po určitou část roku, například v době, kdy nehnízdí tetřev, abych to uvedl konkrétně, anebo aby tam bylo možno vstup, ale pouze omezenému počtu lidí. Třeba tím, že by se zaregistrovali přes internet a dostali by pořadová čísla, tak se dneska třeba splouvá na Šumavě části řek, kde se tam pustí jenom omezený počet lodí tak, aby ten dopad na životní prostředí byl co nejmenší.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Do jaké míry jste v souladu s obcemi? Protože obce mají trochu jiné představy, tam jde o podnikání, dnes představitelé obcí říkají, lidé odcházejí, tady není práce, stěhují se pryč, turisti už tolik nejezdí. Do jaké míry jste s nimi v souladu?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Tak, my s obcemi o tom diskutujeme už velmi dlouho, jenom, jenom pro diváky, ten záležitost vlastně legislativy kolem Národního parku Šumava se diskutuje 20 let. Já bych chtěl být optimistický v tom, že doufám, že nějaká forma, nějaká forma legislativy bude opravdu přijata. A k těm obcím, obce od začátku říkají, že jejich záměr a jejich priorita je následující, aby se, řekněme, stabilita národního parku neměnila nebo priority národního parku a ochrany přírody neměnily s každým ministrem a s každým novým případně ředitelem národního parku a že samozřejmě prostě chtějí přilákat co nejvíce turistů a chtějí tedy, aby ten, aby ta, aby ten záměr, respektive jasný záměr, kde je přirozeně priorita ochrany přírody v rámci národního parku, byl sklouben s určitým udržitelným rozvojem obcí a šetrným turismem. Já jsem přesvědčen, že právě ta novela zákona o ochraně přírody i krajiny tento kompromis nachází právě otevřením části, které, části těch prvních zón, které bezpochyby přiláká další turisty na jedné straně a na druhé straně, pardon, a na druhé straně prostě to, že obce by měly mít nově podle té novely větší kompetenci rozhodovat o těch klíčových věcech, jako je například právě ta zóna C, to znamená stanovení zón nebo právě třeba stanovení těch klidových území. To znamená, bez obcí by v zásadě ta dohoda nebyla možná.
Daniel TAKÁČ, moderátor
No obce spíš říkají, že ten senátorský návrh je v tomto lepší.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Senátorský návrh, jenom zase několik, několik čísel. Já si myslím, že nechci zahlcovat ani nechci jít do přílišného detailu, který by asi nikoho nezajímal, ale senátorský návrh například počítá s tím, že ta první zóna, tedy ta zóna nepřístupná, bude 26 %, nově 26 % území celého národního parku. Jenom pro ilustraci, národní park má dneska rozlohu 68 tisíc hektarů, takže přibližně čtvrtina toho by podle senátního návrhu nebyla přístupná. Náš návrh říká, že ta klidová území, to znamená tam, kam by opravdu bylo možno omezeně vstoupit, by byl rozhodně nižší než 20 %, tedy určitě výrazně nižší než senátní návrh. A navíc, a to je úplně nová věc teďka v rámci připomínkového řízení, jsme došli k návrhu, který bychom chtěli představit, že bychom rádi vyšli vstříc obcím, které chtějí stabilitu a řekli bychom, že nově bude určité období, například 15 let, po které prostě bude dáno moratorium na jakékoliv rozšiřování a změny zonace. To znamená to, co obce chtějí, dát to do zákona a držet to, tak my jsme schopni, myslím, daleko pružněji a s větším, s větší flexibilitou i pro turisty vyřešit právě tou naší normou.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ještě jedna konkrétní věc, a tady můžeme být úplně konkrétní, více stavět na Šumavě, lanovky, sportovní střediska a tak dále, to chcete umožnit tím zákonem?
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Ten zákon jasně říká, kde ta zástavba je možná, to znamená bavíme se o tom, že samozřejmě první zóna podle zákona, vlastně i ta druhá zóna, tak tam ta zástavba těchto třeba, řekněme, lanovek nebo, nebo vleků nebo dalších je velmi omezená nebo někde prostě možná není, třetí zóna, tam to znamená zastavěná území, ano. Já bych chtěl říct, že jsem přesvědčen o tom, že prostě turista, když jede, ať už český, německý nebo jakýkoliv jiný, když prostě jede na Šumavu a jede do první zóny národního parku nebo druhé zóny, tak tam prostě ty lanovky nechce. Když si chce zalyžovat, jede na Lipno, kde vlastně není ani CHKO, nebo jede do Železné Rudy nebo na Špičák nebo jede možná do Špindlu. Víte, ono se to hodně často srovnává s Rakouskem.
Daniel TAKÁČ, moderátor
No, anebo chce přejet lanovkou do Rakouska třeba.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Ano, přesně tak, ale prosím, berme to tak, že v Rakousku, v Hochfichtu, v podstatě jsou hospodářské lesy. Rakousko nemá žádný národní park v této části a vlastně ta lanovka, která by vedla na Hochficht, tak přibližovací lanovka nebo odjezdová, jak se jí říká, tak bohužel má ten problém, že vede nebo vedla by, a na to se teďka posuzuje, vlastně dělá se, dělá se EIA, která by měla být hotova do konce září, ale ten problém je prostě v tom, že ona vede právě přes ty území první zóny, kde právě žijí ty kriticky ohrožené druhy. A to je ta komplikace, kterou samozřejmě ty Rakušané mají vyřešenou tím, že nemají národní park ani chráněnou krajinnou oblast v oblasti Hochfichtu.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Pane ministře, děkuju za účast v Událostech.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Tak my si myslíme ... ano?
Daniel TAKÁČ, moderátor
Tak tu větu, prosím, dokončete tedy ještě.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Takže my si myslíme, že prostě Šumava v rámci národního parku je určitě otevřená pro šetrný turismus, pro nové cyklistické stezky, pro nové turistické stezky, pro další splouvání řek a všechny srdečně na Šumavu zvu. Je nádherná, přijeďte se podívat. Hezký večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Děkuju za rozhovor, pane ministře, na shledanou.
Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/
Na shledanou.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Velmi razantní názor, prezident republiky Miloš Zeman, který se také do problému vložil, on dokonce říká, že kdyby záleželo na něm, tak by národní park úplně zrušil.
Miloš ZEMAN, prezident republiky /15. 5. 2014/
Chci vás ujistit, že jako prezident udělám vše pro to, aby zločiny ekologických nebo zelených fanatiků dále nepokračovaly.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Jaroslav Bláha, Hnutí Duha, dobrý večer, vítejte v Událostech, komentářích.
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Pěkný večer přeji.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Tak, co se vám na větším zpřístupnění Šumavy i některých oblastí v té první zóně nelíbí, pokud nesouhlasíte s panem ministrem, to co tady říkal tedy?
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Ty principy, které prezentoval pan ministr, myslím, nejsou vůbec žádný problém. Bude záležet na konkrétním nastavení potom pravidel v zákonu, který ministerstvo připravuje. Obecně divoká příroda je to, za čím lidé do národního parku jezdí a ten prostor je tam veliký. Podle studií, které jsme připravili ve spolupráci s vědci Akademie věd, ukazuje, že až polovina národního parku v podstatě může být ponechána okamžitě divoké přírodě, a tam je prostor pro lidi a je jasné, že je potřeba tu divokou přírodu lidem zpřístupnit. Problém nastává pouze tam, kde hnízdí vzácné druhy ptáků, kde jsou rašeliniště, mokřady, kam když byste vpustili masově 2 tisíce lidí denně, tak ty chráněné ekosystémy poškodí, takže tam je potřeba určitá regulace.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Čili ten princip, který pan ministr naznačil, nějaké vstupenky, známe to na Horní Vltavě dnes, kde je prostě omezený počet lodí za určitých podmínek, někdy to není omezené, může projet tou řekou, takže nějaké vstupenky, registrace na internetu, to je cesta, kterou byste podpořili v případě, že to ministerstvo bude prosazovat.
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Myslíme, že to je správná cesta. Problém je, že mezitím mají poslanci v Poslanecké sněmovně návrh, který připravila skupina senátorů kolem senátora ODS Tomáše Jirsy a který navrhuje úplně něco jiného, který navrhuje v podstatě posuny těch zón třetích, to znamená potenciálně stavebních kolem obcí, kde už teď mají skoupené pozemky spekulanti s pozemky, někteří lidé s vazbami na politiky.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Posun kam? Směrem do těch nejcennějších částí Šumavy?
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Posun v obcích. V podstatě se, v podstatě ten senátní návrh tou svou přílohou, kde je vymezená zonace, navrhuje rozšířit oblasti třetích zón, to znamená tam, kde stačí už jenom změna územního plánu, aby se mohlo začít stavět a kde jsou, kde je velký tlak na zástavbu, rozšiřuje kolem obcí do krajiny, která je z části zemědělská, z části lesní.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Na druhou stranu, jaké výstavby se vlastně obáváte? Tak tam vznikne nějaký, příklad teď říkám, penzion, který zapadne, bude respektovat ráz krajiny, bude ekologický, to všechno se dnes asi dá zařídit, tak to je problém?
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Určitě, určitě, tak drobné stavby, které nenaruší ten krajinný ráz, určitě ne, ale když se podíváte na mapu třeba výstavby nových domů, bytů v České republice, tak zjistíte, že největší stavební boom v republice vůbec je v okolí Prahy, což všichni vědí, ale pak v Národním parku Šumava, v Národním parku Krkonoše. Ten tlak na tu zástavbu je tam takový, že skutečně může tu krajinu převálcovat a v některých případech už se to taky stalo, když se podíváte na apartmánová sídliště, která vyrostla například v Borových Ladech, tak vidíte, že ta hrozba je tam reálná.
Daniel TAKÁČ, moderátor
A kdyby se tedy tohle ošetřilo, žádné sídliště, když použiju tedy tohle to slovo, to, co tam minimálně zapadá, tedy bude to splňovat veškeré problémy, tak této výstavbě se nebráníte? Obce totiž říkají, že lidi odcházejí. Jednak ti, co tam bydlí, protože nemají práci, nepřijíždí turisti, další výhrada obcí, a celý region začíná strádat tímto.
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Tak skutečnost je taková, že do národního parku jezdí průměrně dva miliony návštěvníků ročně, utratí tu zhruba dvě miliardy korun ročně, je tam obce, které jsou přímo v národním parku, mají dvojnásobné vyšší příjmy, než obce mimo národní park, díky turistickému ruchu, těžko byste hledali v republice obce, které mají 50 tisíc korun ročně na obyvatele a víc, tak jako to mají obce uvnitř Národního parku Šumava. Tam je skutečně, ale ti lidé tam skutečně jezdí pro to, že tam nacházejí harmonickou krajinu a divokou přírodu a když si poslechnete návštěvníky, co říkají kvůli konfrontování právě té nevhodné, nevkusné zástavbě, tak je to to, co jim vadí nejvíc.
Daniel TAKÁČ, moderátor
A proč je tedy, v obcích některých na Šumavě můžeme najít plakáty - Chceme zelenou Šumavu, nechceme zelené, zelené, teď nevím, co je tam za slovo, ekologii, řekněme, ono tam je možná jiné slovo.
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Tady je, tady je už několik let v podstatě uměle živený konflikt, který staví tu, staví v podstatě jakoby na dvě strany místní lidi a ochránce přírody. Ve skutečnosti to tak vůbec není. Tady není potřeba se bavit o nějakých ani kompromisech, protože ta situace na Šumavě má takzvaně win-win řešení, to znamená, že vyhrají všichni. A je to to řešení, o kterém už jsem mluvil, v podstatě už máme i posouzení scénářů britskou renomovanou společností EFTEC, která jednoznačně říká, že přistoupíme-li na to rozšíření divoké přírody, tak nám to přinese ekonomicky mnohem víc, než například těžba dřeva, těžba kůrovcem napadených stromů. To je, vemte si, že turismus se podílí na světovém HDP nějakými 12 %, z toho 12 % je turismus za přírodou, lesnictví, lesní hospodaření má nějakých 0,6 % HDP. I ve světě nebo ať nechodíme do světa, v sousedním Národním parku Bavorský les, tam to mají přesně spočítané a spočetli si, že to, co jim přinesou turisté, které tam jezdí právě proto, že je tam zachovalá příroda a že je tam národní park, tak je mnohem víc, než kolik by získali, získal ten region, kdyby se pokračovalo v lesním hospodaření.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Ta nová věc, kterou zmínil ministr životního prostředí teď, patnáctileté moratorium na změny zonace, tak jak se tedy něco dohodne, patnáctileté moratorium, kývnete, podpoříte tento ministerský návrh?
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
My nevíme, jakou ministr navrhne zonaci. Pakliže budou chráněná nejcennější místa v Národním parku Šumava, pakliže se nebude zmenšovat ta, to území, které je ponechané přírodě, tak bysme na moratorium k kývli.
Daniel TAKÁČ, moderátor
To se bude, to se bude, to říkal ministr, že by ty nejcennější oblasti měly být menší.
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
A to je ten problém. Už v minulosti, za předchozích ministrů ODS tady v podstatě nastoupily těžařské firmy do těch, do těch oblastí divoké přírody, nelegální těžbu tam zastavovali potom lidi vlastními těly, inspekce udělovala pokuty, soudy rozhodovaly, daly vlastně těm lidem, kteří se účastnili protestů, ve všem zapravdu, a proto teď politikové vidí, že je potřeba změnit legislativu. My tu máme, my tu máme dobrý zákon o ochraně přírodě a krajiny, který tu ochranu přírody i v národním parku zabezpečuje dobře, souhlasíme s tím, že je potřeba jej zpřesnit, aby nemohl být dezinterpretován, aby nedocházelo k takovým excesům, jako tomu bylo v uplynulých letech, ale my velmi očekáváme, s napětím očekáváme, co přinese ministerstvo životního prostředí a co dá na stůl. Zatím, zatím ...
Daniel TAKÁČ, moderátor
Počkáme si, až to předloží.
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Ministerstvo se zatím chová korektně, jedná s obcemi, jedná s nevládními organizacemi, jedná s vědci, ale ten text tak, jak zatím je konzultován, tak v podstatě nic moc dobrého a nového nepřináší.
Daniel TAKÁČ, moderátor
Pane Bláho, děkuju za rozhovor, na shledanou.
Jaromír BLÁHA, Hnutí DUHA
Děkuji také, hezký večer přeji.
