Vážení čeští soudci. Dovoluji si vás – jako laická fyzická osoba, která zná praktiky českých ultraekologů a dlouhodobě s nimi seznamuje českou veřejnost - upozornit na některé nesrovnalosti. Vždy jsem se domnívala, že činnost soudů spočívá v hodnocení dostupných důkazů, nikoliv v určování, která z četných hypotéz (myšlenek či nápadů) je pravdou a priori. Asi se osudově mýlím. Nicméně, byla bych velmi nerada, kdyby se rozhodování soudů osudově mýlilo v zásadních otázkách ochrany životního prostředí.

Jihočeský krajský soud rozhodnutím zrušit rozhodnutí Správy Národního parku Šumava, týkajícího se otevření cesty na Modrý sloup Luzenským údolím:

1. popřel sebe sama

2. zpochybnil tvrzení Ústavního soudu

3. špatně vykládá zákon tím, že stanovil nově definici ZÁMĚRU podle § 45h zákona o ochraně přírody a krajiny a § 3 písm. a) zákona o posuzování vlivů

4. prostřednictvím neověřené citace žalobce – klade Krajský soud v Českých Budějovicích na roveň provozování tří povrchových dolů v chráněné oblasti Španělska a rušení tetřeva lidskou nohou na Šumavě. Soud považuje zákaz rušení tetřeva za základní podmínku jeho ochrany. Zcela tak pomíjí přírodní zákonitosti a vazbu tetřeva jako druhu na určitý biotop.

POPŘENÍ SEBE SAMA

Krajský soud zrušil rozhodnutí Správy Národního parku Šumava o vyznačení a otevření cest na Modrý sloup Luzenským údolím mimo jiné proto, že opomenutými účastníky řízení měly údajně býti i právnické osoby – které deklarují zájem o ochranu životního prostředí, tedy konkrétní  ekologické neziskovky. Ve svém rozhodnutí vychází soud hlavně z jejich stížností a připomínek. Soud sám však zcela opominul jako účastníka svého řízení Správu Národního parku Šumava. Neinformoval ji ani o konání tohoto řízení.

ZPOCHYBNĚNÍ ZÁVĚRU ÚSTAVNÍHO SOUDU

Tím, že účastníky řízení o vydání rozhodnutí Správy parku - vyznačení a otevření cesty Luzenským údolím -  mají býti podle krajského soudu Okrašlovací spolek Zdíkov či Česká ornitologická společnost, které nenesou žádnou hmotnou, ani jinou odpovědnost za dění v Národním parku Šumava, postavil krajský soud na hlavu opakovaná rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že pouze fyzická osoba je nositelem práva na příznivé životní prostředí a jedině fyzická, nikoliv právnická osoba,  může podléhat negativním vlivům životního prostředí, a proto může být účastníkem obdobných řízení.

STANOVENÍ NOVÉ DEFINICE ZÁMĚRU A KONCEPCE V ROZPORU S EXISTUJÍCÍMÍ ZÁKONY

Záměrem jsou podle českých i evropských zákonů, směrnic a jejich výkladu: stavby, činnosti a technologie, nikoliv možnosti, hypotézy, úvahy či náhlá vnuknutí. Mám-li myšlenku na to, že si vyrobím z nezralých makovic opium a jeho prodejem se obohatím, pak nic nestavím, nevyrábím, neprovádím žádnou trestnou činnost. Možnost, že chůzí turistů Luzenským údolím bude rušen tetřev, je stejně hypotetická jako tvrzení, že tetřev žije v Luzenském údolí. Není prokázáno ani jedno, ani druhé. Přesto je zrušeno rozhodnutí Správy Národního parku o vyznačení cesty Luzenským údolím a o jejím otevření turistům.

ŠPANĚLSKÉ POVRCHOVÉ DOLY

Doslova směšné je i soudem citované tvrzení „ekologů”, že rušení tetřeva je zásadním problémem jeho ochrany. Problém rušení tetřeva lidskou chůzí pak soud – prostřednictvím neověřené citace žalobce – klade na roveň těžební činnosti tří povrchových dolů v chráněné oblasti Španělska. A rozhodnutí Evropského soudního dvora v kauze španělských dolů označuje za precedens i pro kauzu šumavskou. Je to samozřejmě nonsens, jenž svědčí pouze o tom, že soud si ani neověřil blíže nespecifikovanou „argumentaci” žalobce a slepě ji ve spisu papouškuje, aniž ví, čeho se vlastně rozhodnutí soudního dvora týká. Navíc soud svým rozhodnutím pouští turisty do oblasti, ve které prokazatelně žije více tetřeva a může tam být daleko více rušen než v Luzenském údolí. Takové informace soud měl k dispozici již z rozhodnutí prvoinstančního orgánu, Správy NP Šumava. Soud se neobtěžoval, aby správu do svého řízení zahrnul, a tím se sám dopustil procesní chyby.

MOHOU ZDE ŽÍT TETŘEVI?

Takto vypadalo dne 12.7.2013 Luzenské údolí. Vidíme vinutou cestu, kolem bezlesí a suchý les. Bystré oko zaznamená i několik  živých  smrků podél potoka. Tetřev je hrabavý pták označovaný jako lesní kur. Tedy něco jako lesní slepice. Živí se výhonky stromů a dále lesními plody. Mláďata vyžadují bílkovinu, která tvoří 30-50% jejich stravy. Bílkovinu nelézají tetřevi především v mraveništích, v kuklách a larvách mravenců .

Suchý les, holiny, ale ani bezlesí – nemohou být  vhodným biotopem pro tetřeva. Nejsou zde zelené výhonky, borůvky jsou utlačovány jinými, v růstu agresivními rostlinami. Nejsou zde ani mraveniště s mravenci. Tetřevi tu nenalézají útočiště, potravu, ani ochranu. Tetřevům vyhovuje nejvíce rozvolněný les. Zásadní otázka, kterou české soudnictví neřeší a řešit ani nemůže: MOHOU V LUZENSKÉM ÚDOLÍ ŽÍT TETŘEVI? Ale pokud není schopno tuto otázku zodpovědět, jak může na základě vzdušných hypotéz rušit rozhodnutí Správy parku? To se přitom opírá o odborné expertizy vlastních zoologů a ornitologů a o příhraniční mezinárodní výzkumný projekt, který se výskytu tetřeva v inkriminované oblasti věnoval tři roky. Z výzkumů a nálezové databáze Správy NP Šumava vyplývá, že cesta Luzenským údolím je tetřevů prostá. Tedy že tetřev v Luzenském údolí nežije.

TAKTO VYPADÁ BAVORSKÁ ČÁST ZLATÉ CESTY (nikoliv stezky), KTERÁ NAVAZUJE NA ČESKOU

Informační cedule o možném průchodu k Modrému sloupu od 15.července do 15.listopadu

Přiblížení obsahu tabule předcházejícího fota:

Jak vidíme, Bavoři, které jistě nikdo nepodezírá z toho, že by nedodržovali zákony Evropské unie, turisty omezují jen v době vyvádění tetřevích potomků. Od 15.července je cesta na Modrý sloup otevřená. Otázkou zůstává, zda se bavorský turista u Modrého sloupu zastaví, otočí a vrátí se? Spíše bude hledět nevěřícně na české zákazy, které jsou nepochopitelnou odchylkou, jíž se naše země na hony vzdaluje od normálně se chovajících členů Evropské unie. A je možné, že bavorský turista podá oprávněnou žalobu na český stát pro omezování volného pohybu a osobní svobody. Pokud si ovšem neřekne, že je na Balkáně a nic podobného nemá smysl.

Omluvou pro rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích budiž fakt, že čeští ultraekologové jsou neodbytní demagogové a paraziti této společnosti. Deformují nejen samotnou podstatu myšlenky existence a činnosti nevládních neziskových organizací, ale i základní principy ochrany přírody. Daří se jim to již dvě desetiletí.

V dobrém a s omluvou za laické slovní obraty (nejsem právník)

MUDr.Jitka Marková