BRDY Převážně zalesněné území v centru Česka o rozloze 260 čtverečních kilometrů tak přestane patřit armádě. Namísto dělostřeleckých manévrů do minimálně narušené přírody začnou vyrážet turisté. Jak se Brdy a jejich okolí změní?

Armáda

Vojenský újezd Brdy využívá pouze jinecká jednotka 13. dělostřeleckého pluku o síle 700 až 800 vojáků. Ještě začátkem devadesátých let přitom v okolí cvičiště fungovalo 5 posádek, z nichž měla každá zhruba tisíc mužů ve zbrani. „V prostoru nadále probíhá výcvik, střelby z kanonů se ale v posledních letech konaly tak osmkrát ročně. Komplexní cvičení na celém území újezdu se naposledy uskutečnilo v roce 2011,” říká mluvčí Armády České republiky Jan Pejšek s tím, že roční náklady na provoz brdského prostoru jsou 70 milionů korun.

Právě jinecká jednotka by konec vojenského prostoru přežila, pouze by přišla o střelnici. Zůstalo by jí ale posádkové cvičiště. „Jde o 560 hektarů v lokalitě nynější dopadové plochy Brda, kde by vojáci cvičili střelbu z ručních zbraní či hod granátem. Střelbu z děl by pak vyráželi trénovat do některého z velkých vojenských újezdů, třeba na Libavou,” vysvětluje mluvčí. Armáda si podle něj ponechá ještě zámeček Tři trubky a nedaleký objekt, jehož účel podléhá utajení. Zrušení vojenského újezdu Brdy bude znamenat také úsporu zmíněných 70 milionů korun určených pro Středisko vojenských zařízení, které se stará o provoz střelnice. „Tato částka bude nejprve použita na vyčištění prostoru od munice, teprve potom se s ní dá počítat jako s uspořenými penězi,” říká Pejšek.

Ekologové

Centrální Brdy patří k mimořádně zachovalým přírodním lokalitám. Charakterem se blíží Šumavě, přestože jsou celkově rovinatější. „Žijí tu třeba orel mořský a tetřev. O mnoha druzích unikátních rostlin nemluvě,” konstatuje Pavel Moulis z Českého svazu ochránců přírody. Aktivita vojsk přírodě prospívá. Po vybuchlých granátech se na dopadových plochách vytvořila jezírka, v nichž žijí vzácní bezobratlí živočichové.”

Chráněná krajinná oblast, která má vzniknout zároveň se zrušením brdského újezdu, prý takové podmínky nezachová. „Nemyslím, že státní ochrana bude lepší. Vojáci v Brdech udržovali řád, nesměli tam lidé, fungovala stavební uzávěra. CHKO přiláká množství lidí, bude to atraktivní záležitost. Pro přírodu to není dobře. Navíc vznikne infrastruktura,” říká Moulis. Jezírka podle něj po odchodu armády zarostou a zmizí z nich život.

Turisté

Lidé nyní mohou do uzavřené části Brd vyrazit o víkendech a svátcích. Smějí jen do okrajových lokalit, které byly zpřístupněny v červnu 2011. Po trasách vyznačených turistickými značkami se podívají například k nádrži Pilská u Příbrami, od Hořovic pak na zříceninu Valdek. K dispozici je i několik cyklotras.

Zpřístupnění území vojenského újezdu Brdy návštěvníkům umožní vyrazit na místa, kam se desetiletí nesmělo. Volně přístupné bude rašeliniště u vrcholu Tok, okolí Padrťských rybníků nebo pěchotní srub Jordán známý z filmu Obecná škola. Nedůvěřivě se ale na turistický ruch v Brdech dívají ekologové.

„Správa chráněné oblasti pochopitelně omezí pohyb na vyznačené trasy, ale jsem k tomu skeptický. Pro přírodu je vždy lepší, když některé zajímavosti zůstanou skryté,” míní ochranář Pavel Moulis.

Obce

Některé obce na hranicích brdského újezdu byly od začátku jednání o jeho zrušení proti. Hodně tamních obyvatel pracovalo pro armádu a vedení obcí se tak obávalo nárůstu nezaměstnanosti. Jedním z argumentů byl rovněž relativní klid, který by narušil očekávaný příliv turistů. „Návrh na zrušení vojenského újezdu byl už v roce 2012 zaslán k posouzení Středočeskému a Plzeňskému kraji a 36 okolním obcím. Valná většina s ním nakonec souhlasila, výjimkou tehdy bylo pouze město Příbram. Jeho nový starosta Jindřich Vařeka (ANO) ale v polovině letošního listopadu svolal podbrdské starosty, aby je seznámil se změnou postoje svého města,” konstatuje mluvčí armády Pejšek.

Podle navrhovaného postupu by obce nemohly se získaným územím svévolně nakládat. Zůstalo by totiž majetkem Vojenských lesů a statků. „Počáteční zděšení z rušení újezdu se zmírnilo po opakovaných jednáních s Ministerstvem obrany a zástupci kraje. Naopak jsem rád, že Brdy dostanou nějaký řád. V posledních letech se to podobalo anarchii. Navíc si budeme jako obec rozhodovat o vodních zdrojích,” říká starosta Strašic Jiří Hahner (ODS). Strach nemá ani z nezaměstnanosti. „Vojenské lesy tu zůstanou a rušit se nemají ani dva objekty, v nichž naši lidé pracují.”

Developeři

Vojenský újezd je v současné době po desetiletí stavebně zakonzervovaným územím. Své objekty tam má pouze armáda, případně vojenské lesy. Z hlediska developerských zájmů je to ale mimořádně atraktivní území. Na nebezpečí vpádu do panenské přírody poukazují zejména ekologové.

„Brdy jsou taková malá Šumava, navíc leží sedmdesát kilometrů od hlavního města. Proč tam nevybudovat třeba sjezdovku,” upozorňuje Moulis.

Konec vojenského újezdu a současná proměna v chráněnou krajinnou oblast developerům neumožní v Brdech žádné projekty. Alespoň to nedovoluje současná podoba návrhu na zrušení prostoru.

„Území zůstane pod správou Vojenských lesů a statků. Majetek obcí se totiž rozšíří jen katastrálně. Rozhodně si na něm nebudou moci dělat, co chtějí. To neznamená, že se za deset let nezmění zákony a bude to jinak. V současnosti jsou ale fámy o developerských projektech lichými argumenty,” tvrdí Pejšek. Strašický starosta tak nemá z nechtěné zástavby obavy. „Katastr se vrátí do podoby před rokem 1949. Nepostaví se tam ale nic,” podotýká Hahner.

Kraje

Vojenský prostor v Brdech je zatím katastrálně územím nikoho pod správou armády. Fakticky však leží na území Středočeského a Plzeňského kraje. Zrušení újezdu znamená rozšíření území obou krajů. Dělení Brd bylo od počátku jednání o zrušení výcvikového prostoru předmětem sporu jejich představitelů. Plzeňští podporují návrh Ministerstva obrany na dělení podle historických katastrů a rozvodí, tedy tak, jak tomu bylo před rokem 1949. „Kraji diskutovaná území patřila přes sedm set let,” upozorňuje plzeňský hejtman Václav Šlajs (ČSSD). Exhejtman středních Čech Josef Řihák (ČSSD) naopak trval na tom, aby Brdy připadly Středočeskému kraji.

Úplně stejný postoj zastává také Šlajsův nástupce. „Rozhodnutí poslanců o zrušení vojenského újezdu v Brdech považuji za poměrně nešťastné. Ale je to tak a musíme se s tím smířit. Nesouhlasím s tím, že ačkoli zůstane celé území státu, mělo by se rozdělit mezi dva kraje. Myslím si, že by toto území mělo zůstat pod jednotnou samosprávou, a to Středočeského kraje,” reagoval po rozhodnutí poslanců středočeský hejtman Miloš Petera (ČSSD).