David BOREK, moderátor
Vědci varují, že lidstvu hrozí katastrofální nedostatek vody. Nová zpráva OSN uvádí, že za pouhých 10 let budou čelit deficitu vody až 3 miliardy lidí skoro z 50 zemí světa. V roce 2030 se pak zásoby vody mají snížit o celých 40 % a dostanou se na kriticky nízkou úroveň. Největším problémům budou čelit rozvojové státy, kde situaci zhoršuje především rychlá urbanizace. OSN také varovala před narůstajícím zamořováním podzemních zdrojů vody těžkými kovy a dalšími látkami používanými třeba v zemědělství nebo v průmyslu. OSN proto vyzývá k zahájení modré revoluce na podporu rozvoje vodních zdrojů. Do studia dorazil odborník na zemědělství a publicista Petr Havel, vítejte.

Petr HAVEL, agrární analytik
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor
A také geolog Václav Cílek, dobrý večer.

Václav CÍLEK, geolog
Hezký večer.

David BOREK, moderátor
Pane Cílku, máme tomu věřit nebo je to až trošku příliš chytlavé strašení?

Václav CÍLEK, geolog
Já když slyším slovo katastrofa, tak už se začínám sám bát a myslím si, že tohle to slov bychom měli používat velice opatrně. Jo, nicméně doopravdy klima se začíná stávat další novou silou a já vám uvedu vlastně jednoduchý příklad, že jo, Arabské jaro, nečekali jsme, že k němu dojde v Sýrii. Jaká je situace v Sýrii? Počátkem 60. let tam žilo 5 milionů obyvatel, dneska tam žije 22 milionů obyvatel, půl roku předtím, než začalo Arabské jaro, bylo tak velké sucho, že do měst se přestěhovalo 1,5 milionu lidí, tím se destabilizoval jeden z nejstabilnějších režimů. V Sýrii bylo, myslím, že 6 tajných policejních služeb, jo, to znamená, to doopravdy vypadalo, že ten stát má všechno pevně pod kontrolou a není. A totéž nám teďka nebo v příštích letech může hrozit v mnohem větším měřítku v jiných státech.

David BOREK, moderátor
Mimochodem, o Jemenu se mluví jako o první zemi světa, které dojde voda, a vidíme teď, že Jemen je tedy opět také mimořádně politicky destabilizován. Ale není to všechno přece jenom spíše chyba vládnutí než chyba způsobená nebo vliv přírodních podmínek? Není to tak, že i stát v nehostinné polopouštní oblasti, když si umí vládnout, tak si vodu opatří?

Václav CÍLEK, geolog
Víte, Izraeli se podařilo zavést destalinizační jednotky tak účinně, že dřív kubík vody je přišel na jeden dolar, dneska na 40 centů a Izrael jako dneska exportuje víc vody do Jordánska než vlastně kdykoliv předtím. To znamená řešení vždycky nějaké existuje.

David BOREK, moderátor
Pane Havle, pokud platí, že ať je to tak či onak, situace s vodou se může zhoršovat. Je vlastně zemědělství bonanzou pro podnikání? A myslím to velké globální skutečně zemědělství ve stylu velkého byznysu, je bonanzou příštích 10, 20 let?

Petr HAVEL, agrární analytik
No každopádně zemědělství je ohroženo nedostatkem vody a dokonce přesto, že v České republice si myslíme, že vodu, voda nám teče v řekách a z kohoutku a tak dále, tak i u nás už existují oblasti, kde je kritický nedostatek vody pro zemědělce.

David BOREK, moderátor
Kde třeba?

Petr HAVEL, agrární analytik
Typický kraj je jižní Morava.

David BOREK, moderátor
Ale tam se o tom mluvilo už v 50. letech nebo v poválečné době, kdy se tam připravovaly ty velké meliorace.

Petr HAVEL, agrární analytik
Ale situace se stále zhoršuje a těch lokalit, kde to ohrožení může být a také se zhoršuje, přibývá. A navíc jsou tady, samozřejmě jsou to modely teoretické, nevíme, jestli se skutečně naplní, ale jsou i takové modely, že při větších teplotách může nastat dokonce i ta situace a namodeloval to Výzkumný ústav vodohospodářství, že třeba ve středním toku Vltavy ani nepoteče voda.

David BOREK, moderátor
Pane Cílku, když se podíváte na Českou republiku a skutečně na mikroregionální úroveň, vidíte tady region, který, a zdůrazněme tedy, dejme možná za závorku srážkový stín Krušnohoří, Žatecko, Lounsko, to je historicky dlouhodobě kraj s nízkými srážkami, dejme možná za závorku jižní Moravu, někde jinde, kde třeba v posledních 10 letech se podle vás ukazuje dynamika, zlověstná dynamika ubývání vodních zdrojů?

Václav CÍLEK, geolog
Víte, ono se ukazuje skorem všude. To je jako nejzajímavější. Já jak chodím českou krajinou a jak se bavíme s lidma, všichni říkají ano, měli jsme v zahradě prameny, už nemáme. Ale když se podíváte na srážkové úhrny, jsou neustále ty stejné nebo dokonce rostou, protože teplejší svět znamená víc odparu, víc vody v ovzduší. A je to tím, že ta krajina prostě zadrží méně vody. Já si nechci brát tedy panu Havlovi téma, ale před několika lety jsem byl v jižních Čechách a ta mně sedlák ukazoval špatně orané zhutnělé pole a tam bylo doopravdy takové zažloutlé nízké obilí a hned vedle na stejné půdě bylo dobře orané pole a tam to obilí bylo o dost větší.

David BOREK, moderátor
Pane Havle, pokud platí a samozřejmě zdůrazněme, je to ještě trochu možná krátký časový úsek, ale pokud platí, že v posledních letech v Česku jsou mírnější zimy, možná i tedy větší rozkolísanost počasí, projevuje se už teď nějak na zemědělském hospodaření? Mění třeba v některých regionech zemědělci skladbu věcí, které sázejí, jenom proto, že některé věci tam přestávají plodit?

Petr HAVEL, agrární analytik
No tak naše zemědělství mění strukturu plodin pěstovaných na orné půdě zejména proto, že je k tomu nutí legislativa Evropské unie. Dřív to byly takzvané /nesrozumitelné/, dneska je to takzvané ozelenění, takže oni to spíš mění z donucení. Nicméně skutečností je, že u nás pořád přetrvává největší problém, a to je vodní eroze, a to jsou právě ty jednorázové, hodně intenzivní deště a skutečnost, že naše krajina nedokáže, jak už tady říkal pan Cílek, zadržet tu vodu. To je největší problém České republiky. U nás to není tak, že bychom neměli úplně dostatek vláhy, skutečně vlastně nám napršelo v posledních letech i více, ale ta voda se u nás nezastaví a protože jsme takzvanou střechou Evropy a všechna voda od nás odteče, tak největší výzvou pro Českou republiku je prostě zadržet tu vodu. A je to i pro ty zemědělce, protože v okamžiku, kdy ta vodní eroze, a ta dneska už zasahuje více jak 50 % zemědělské půdy, tak kdy působí víc a víc, tak jim klesají hektarové výnosy a prostě projevuje se to také na ekonomice.

David BOREK, moderátor
Ale pořád nechápu, jak je možné, že jedna z nejvíce zalesněných zemí Evropy, když tedy dáme stranou sever, Skandinávii, má problém se zadržováním vody v přírodě? Já bych tipoval, že to budou spíše oblasti bezlesé, daleko ještě více hustěji urbanizované, než je Česká republika.

Václav CÍLEK, geolog
V roce 2002 jsem zažil, vlastně pozdějc jsem zažil povodeň v okolí Bechyně. Tři dny pršelo, řeky se zvedaly. Byli jsme ve smrkovém lese a zahrábl jsem do jehličía zjistil jsem, že prostě v hloubce 7 centimetrů je tak suché, že se mi ho podařilo zapalovačem zapálit.

David BOREK, moderátor
A to je problém smrkových monokultur jako takových nebo ...

Václav CÍLEK, geolog
To je, ano, to je problém do značný míry smrkových monokultur.

David BOREK, moderátor
Řešení, které tady zmiňujete, tedy zadržovat, vlastně oba, zadržovat více vody v přírodě, no máme to čekat, že tedy poté, co takovýchto debat bude v televizích víc, tak začnou politici daleko více vymýšlet další přehradní nádrže?

Petr HAVEL, agrární analytik
Mimo jiné. Mimo jiné i toto. Těch způsobů, jak zadržet vodu v krajině a jak jí tam akumulovat, jak si jí schovat třeba na dobu, kdy bude třeba víc sucho a bude jí nějakým způsobem zapotřebí, tak je celá řada. Jsou to také vodní nádrže, ale je to, vždy je to celá řada opatření, suché poldry, ale hlavně my musíme skutečně zvýšit tu zasakovací schopnost půdy, to znamená my třeba také, tady se hovořilo o tom, že urbanistické projekty ničí ty rozvojové země, my také máme urbanistické projekty, také pořád stavíme, také pokrýváme zem neprostupným povrchem, jako je beton a asfalt, přičemž bysme nemuseli, můžeme stavět a nemusíme dělat nepropustné povrchy, měli bychom víc chránit zemědělskou půdu, je toho prostě celá řada.

David BOREK, moderátor
Přehradní nádrže.

Václav CÍLEK, geolog
Rybníky. Rybníky jsou možná lepší, protože vybagrujete rybník, musíte opravit tu korunu, protože prostě vody, jo, pojme to víc vody. Kdyby tý vody bylo příliš moc, tak ten rybník přeteče. Třeboňská soustava zachytila tolik vody jako Vltavská kaskáda. Ano, řešení není jedno, řešení je mnoho, a to je doopravdy zachycovat v těch vsakovacích struh, zachycovat vodu všude tam, kde se dá. Příklad, jo, ještě možná tady uvedu. Tady na Vyšehradě je dům, který kdysi byl na mazut, na topivo, zůstaly tam benzinové, teda nádrže betonové, dneska jsou využívány na jímání vody ze střech a paní manažerka říká, že celý rok nepotřebujou odebírat vodu do záchodu, protože si vystačí vlastní vodou, tedy sběr vody.

Petr HAVEL, agrární analytik
Což je další věc, nejenom zadržet tu vodu v krajině, ale využít tu vodu, kterou dnes vlastně vůbec nevyužíváme, což je dešťová voda, různé recyklace prostě vody odpadní, užitkové, tak to všechno je možnost, jak si tu vodu více uchovat a jak vlastně de facto nedopustit, aby jí odtékalo tolik, jako v současné době někam pryč.

David BOREK, moderátor
Trochu cynický pohled, a teď to tedy neříkám, že bych s tím souhlasil, ale objevuje se to. Příroda má nějaký vyšší plán a ve chvíli, kdy člověk se příliš rozmnoží, tak jeho populaci drasticky sníží. Není toto vlastně ten moment, a nebavíme se tady o České republice, bavíme se o těch oblastech, které jsme zmiňovali na začátku naší diskuse.

Václav CÍLEK, geolog
Říká se tomu populační kolaps. Podle analýzy, dělali do Číňani a lidi z Hongkongu, ta za posledních 1100 let na severní polokouli bylo 88 větších populačních kolapsů. Populační kolapsy ve střední Evropě souvisí prakticky vždycky s vlhkým počasím, kdy to obilí shnije, ale nám se teda jedná o ten arabský svět, že jo, a jedná se nám o Blízký východ. Ano, jako v suchých podmínkách, když přijde oteplení, dochází k populačnímu kolapsu.

David BOREK, moderátor
Není to příliš malthusiánské? Zdůrazněme tedy, myslitel z konce 18. století, který předpovídal, že růst populace bude tak velký, že v podstatě pohltí veškeré ekonomické výdobytky, ale on neměl pravdu, protože Británie potom zažila 200 let ekonomického růstu a hlavně mimořádné zvýšení životní úrovně?

Václav CÍLEK, geolog
Víte, když jste v tom Egyptě a vnímáte, že tam žije okolo 100 milionů lidí a že každým rokem přibývá jeden milion lidí a že stačí dva suché roky, aby aspoň část těch 100 milionů lidí se dala na pochod, tak si řeknete ano, projdou děravým Balkánem, tam jim ještě dají chleba a ukáží cestu na Západ jenom proto, aby se jich zbavili, a mezitím Němci na naší hranici udělají prostě blokádu, aby ty lidi nešli dál, a v českém kotli uvízne desetitisíce uprchlíků. To je má vize.

David BOREK, moderátor
Na vás se budu spíše ptát tedy více agrárně, pokud platí, že zdroje, přírodní, zemědělské zdroje nejsou neomezené, což tak samozřejmě je, máme čekat anebo už to probíhá dokonce, že sem do Česka, do střední Evropy se budou tlačit třeba podnikatelé ze zemí, které mají problém s kapacitou své obdělávatelné půdy a že budou tady realizovat své zisky?

Petr HAVEL, agrární analytik
No, záleží to hodně na nás, ale samozřejmě toto, a teď je otázka, jestli je to riziko, ale asi jo, tak to tady existuje. A mimochodem už se ...

David BOREK, moderátor
Ne, a buďme, buďme konkrétní. Tak kupují tady Číňani půdu? Myslím na zemědělství ...

Petr HAVEL, agrární analytik
Tady kupuje půdu kde kdo, musím říct.

David BOREK, moderátor
Kdo třeba? Který národ třeba v tomto ohledu vyniká?

Petr HAVEL, agrární analytik
Tak v poslední době se to trochu mění. Na začátku, když v 90. letech se tady pokoušeli Holanďani, samozřejmě to nebylo tak úplně jako možné, protože my jsme měli dlouhou dobu blokovanou zemědělskou půdu, až teprve devizovým zákonem jsme umožnili jaksi lidem zejména z Evropské unie, aby nakupovali. A tím pádem se ta struktura nebo pestrost těch nákupčích nebo těch národů zvýšila. Musím říct, že jsou to dneska i ruské firmy třeba například, ale co je ještě další fenomén, že to vůbec nemusí být zemědělské firmy, že to mohou být naprosto firmy třeba z bankovního sektoru, z podnikatelského sektoru, které ani nemají příliš vztah k té půdě. Často to mohou být spekulativní nákupy, a to je docela riziko, protože u nás se hospodaří asi z necelých 80 % na pronajaté půdě, to znamená ti, kteří na ni hospodaří, ji nevlastní, a tak se také může jednoho krásného stát, že prostě, dne stát, že nebudou mít na čem hospodařit, protože prostě ta půda nebude jejich a bude použita k nějakým jiným nezemědělským účelům.

David BOREK, moderátor
To zní trochu jako retro, velké retro z Rakouska-Uherska a z tehdy převládajícího latifundního systému na území českých zemí. To také přece byly velkostatky, kde byla velká část zemědělského proletariátu, který nebyl majitelem té půdy, ale je to důvod k obavám?

Petr HAVEL, agrární analytik
To je otázka. Já nevím, ale myslím si, že částečně ano.

David BOREK, moderátor
Zná půda národnost, pane Cílku?

Václav CÍLEK, geolog
Půda zná národnost, protože když jedete do Rakouska, tak ta půda je tam v mnohem lepší stavu než na české straně hranic, přestože účinnost zemědělství je tam o dost nižší, ale jsou to soukromé farmy.

David BOREK, moderátor
Mně spíše šlo o to, jestli se bát toho, že třeba v rámci zužujícího se, zužující se nabídky zemědělských zdrojů budou daleko častěji zahraniční podnikatelé, velkopodnikatelé kupovat třeba půdu v České republice? A když tedy použiji paralelu zelená revoluce, modrá revoluce, zelená revoluce - drastické zvýšení výnosů zemědělské půdy, to možná souvisí s tím, že je to komodita, o kterou, kterému někdo stojí za to do ní investovat.

Václav CÍLEK, geolog
Víte, ten zápas o potraviny teprve jako začne. A souvisí to taky s vodou, protože ta voda, ona není obsažena jenom v těch potravinách, ona je taky obsažena v každým kusu železa a v každý vyrobený kilowatthodině, to znamená, když spotřebujete víc energie, spotřebováváte de facto víc vody.

David BOREK, moderátor
A mimochodem, ano, u ekonomiky se občas používá sousloví energetická náročnost, víme, jaká je vodní náročnost českého zemědělství?

Petr HAVEL, agrární analytik
Pakliže to budeme brát tak, kolik naše zemědělství spotřebuje vody k tomu, aby mohlo fungovat, tak v tomhle tom případě je energetická nebo vodní náročnost českého zemědělství velmi malá. My nepotřebujeme zas tolik zavlažovat, i když samozřejmě tady nějaké závlahy máme i historické, někdy i nefunkční, čili tohle není ten problém. Naše zemědělství tolik vody jakoby uměle odebíráno z přírody nebo, nebo prostě z nějakých trubek nepotřebuje, ale to neznamená, že potřebovat nebude. A my například i v tomhle tom směru, a zrovna na té jižní Moravě, musíme řešit také to, jak efektivně tu vodu využívat třeba v rámci takzvaných kapénkových nebo kapkových závlah, protože to je daleko efektivnější využití vody, než třeba přes ty meliorace, ze kterých, které známe z minulého století.

David BOREK, moderátor
Václav Cílek a Petr Havel. Děkujeme, že jste přišli, na shledanou.

Václav CÍLEK, geolog
Na shledanou.

Petr HAVEL, agrární analytik
Na shledanou, děkujeme.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.