redaktor
--------------------
V souvislosti se strategií boje proti suchu ministerstvo zemědělství oprášilo projekt přehrady na řece Zdobnici v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Přehrada Pěčín se plánovala už v 80. letech, kdy měla řešit budoucí spotřebu pitné vody průmyslu i obyvatel východních Čech. Stavba přehrady v hlubokém a lidskou rukou téměř nedotčeném kaňonu by výrazně změnila tvář krajiny a zničila evropsky významné biotopy. Projekt má radu odpůrců nejen z řad místních obyvatel a ekologů, ale i hydrologů.
Jiří MALÍK, předseda spolku Živá voda
--------------------
Teďka jsem v místě, kde by měla stát nebo mělo stát těleso buď betonové, nebo zemní sypané hráze přehrady Pěčín. Jsem asi 20 metrů pod vrškem koruny hráze. Čili tady už by se dalo v tomhle prostoru plavat a za mnou je dalších 300 metrů betonu, který se sem musí nějakým způsobem dostat a jsme dneska, jak je krásně vidět, v téměř dokonalé divočině, která by měla rozhodně podle našeho názoru, spolku Přátel Zdobnického údolí, zůstat zachována.
redaktor
--------------------
Přehrada Pěčín ale ve větším rozsahu, se plánovala už před 100 lety. V roce 1985 bylo dokonce vydáno územní rozhodnutí. Sametová revoluce ale vše zastavila a megalomanský projekt skončil u ledu.
Ing. Magdaléna NESLÁDKOVÁ, hydrolog, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.
--------------------
V současné době těch vodních zdrojů na té vodárenské soustavě východní Čechy je dostatek. Tam existuje rezerva na úrovni přibližně 30 % těch ročních požadavků, ale existují obavy z potenciální kontaminace těch stávajících vodních zdrojů, přichází v úvahu stará ekologická zátěž nebo znečištění ze zemědělské výroby. Dalším podstatným argumentem jsou očekávané dopady klimatické změny, kdy tedy to vychází tak, že pravděpodobně dojde ke snížení dotace zásob podzemní vody a ty zdroje, které máme dnes k dispozici, tak je možné, že jejich vydatnosti budou ovlivněny nepříznivě.
redaktor
--------------------
Ty zdroje, které jsou, to znamená jak té podzemní vody, tak té povrchové, jsou využívány na nějakých 60, 70 %.
Ing. Marián ŠEBESTA, generální ředitel Povodí Labe, stát. podnik
--------------------
Ano, to je pravda a máme to štěstí, že tady máme takzvanou východočeskou vodárenskou soustavu, která umožní vlastně kombinaci těch zdrojů. Nicméně ty dvě sucha, která v nedávné době na naši republiku a vlastně do Evropy přišla a udeřila, tak ukázaly vlastně zranitelnost těch zdrojů. A to bylo impulsem tomu, aby jsme začli, a nejenom my, pracovat na vyhodnocení, jestli ten stav je správný a jestli do budoucna nebude potřeba přehodnotit kapacitu těch zdrojů a nezajistit nové.
Mgr. Martin HANOUSEK, krajinný ekolog, člen zastupitelstva Královéhradeckého kraje
--------------------
Tak i to zajímavé, kdo přišel vlastně s přehradou Pěčín, takže se tímto nezabýval, že východní Čechy mají poměrně dobré geologické podmínky a dostatek přírodních zdrojů. V současné době máme na té východočeské soustavě čtyři velké společnosti a v současné době máme deficitní oblasti v Pardubicích a v Hradci Králové a sem je přičerpávána voda z Náchodska a Chrudimska, kde je jí dostatek v současné době. Jedním ze základních opatření proti klimatické změně a k zachování dostatku vody v této hradecko-pardubické aglomeraci je to, aby došlo k rekonstrukci toho přivaděče, té soustavy. Je to propojování těch jednotlivých míst, abysme mohli přičerpávat tu vodu i ve více směrech, než je v současné době. A tato investice by v první fázi stála 283 milionů, což když vezmete náklady proti Pěčínu, který má stát 7 až 11 miliard, tak se tady bavíme o nějakých 3 % nákladů. Proč stát neinvestuje do rekonstrukce přivaděče a vymýšlí nerealizovatelnou přehradu.
redaktor
--------------------
A teď malé srovnání. Hráz přehrady Pěčín podle projektu má být vyšší i širší, než je současná hráz Slapské přehrady, její výška by měla převyšovat výšku Petřínské rozhledny a mělo by vzniknout jezero dlouhé pět kilometrů. Více než 20 domů v údolí by bylo zatopeno a přeloženo by mělo být 15 kilometrů silnic. Muselo by se vykácet přes 80 hektarů zdravého lesa, bylo by nutno odstranit i pařezy a veškerou vegetaci. Změněn by byl i tok Zdobnice pod přehradou, kde by měl vzniknout výpustní kanál.
Ing. Marián ŠEBESTA, generální ředitel Povodí Labe, stát. podnik
--------------------
Ta přehrada původně měla být výrazně větší, měla mít výrazně větší dosah, měla být skoro čtyřikrát větší, co se týče toho objem a my jsme se soustředili především na tu bilanci potřeby do budoucna.
Ing. František BARÁK, ředitel, Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s.
--------------------
Každá přehrada, která bude postavena v nejbližších letech v České republice, je dobrá.
redaktor
--------------------
Vy jste stručnej.
Ing. František BARÁK, ředitel, Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s.
--------------------
Je dobrá především z hlediska zadržení vody v krajině. My dokážeme zadržet srážky, které by jinak během několika dnů zmizely z území České republiky, a ty mohou být využity v budoucnosti v zemědělství, eventuálně i v zásobování obyvatel pitnou vodou. Záporem je to, že postavit přehradu a nemít k ní přivaděč, to znamená vodovod, který potom dokáže dovést vodu ke spotřebiteli, je značně problematické. V tomto případě se jedná o přivaděč, který musí být v délce, nejbližší úpravna vody je v Rychnově nad Kněžnou, zhruba 13 kilometrů a postavit takový přivaděč náležitého průměru je daleko problematičtější v současné době, než postavit přehradu. Domnívám se, že postavit přehradu ode dneška je otázkou 20 let a postavit přivaděč potom k přehradě je dalších 10 let.
Mgr. Martin HANOUSEK, krajinný ekolog, člen zastupitelstva Královéhradeckého kraje
--------------------
Vodohospodáři samozřejmě ví, že přehrada v Pěčíně je nesmyslná a jsou zde levnější opatření, jak dosáhnout dostatku vody. Ona to je například rekonstrukce přivaděče z Náchoda do Hradce, která by nám umožnila přičerpávat vody z území, kde je jí dostatek, do Hradce Králové. Ovšem ministerstvo zemědělství na nás vytváří takový hodně nefér tlak, že nemáme mluvit do přehrady v Pěčíně, pokud chceme peníze na rekonstrukci toho přivaděče. O tom, že probíhaly tyto nátlaky ze strany ministerstva zemědělství na nás, abysme do Pěčína nemluvili, tak to lze i prokázat třeba na záznamech z jednání zastupitelstva Hradce Králové, který vám mohu pustit. Nevím, jestli to bude úplně slyšet ten zvukový záznam, ale máme to, máme to. Nevím, jestli to hnedka najdu.
MUDr. Zdeněk FINK, primátor města Hradec Králové /zasedání Zastupitelstva města Hradec Králové/
--------------------
Další jednání proběhla na ministerstvu zemědělství s panem náměstkem Kendíkem, kde jsme jednali o přivaděči, o rekonstrukci přivaděče z Náchoda. Oni se malinko zlobili, že se naši představitelé z VAKu a z KHP navezli do přehrady v Pěčíně. Vyvolalo to takový, tak jsme se domluvili, takový postup, že my se nebudeme montovat do přehrady v Pěčíně a oni nám pomůžou s tím přivaděčem.
Mgr. Martin HANOUSEK, krajinný ekolog, člen zastupitelstva Královéhradeckého kraje
--------------------
Tak myslím, že z toho záznamu je plně jasné, že tady jako nátlak vůči nám je jednoznačný.
redaktor
--------------------
V souvislosti s natáčením pořadu jsme se obrátili na ministerstvo zemědělství se žádostí o rozhovor s náměstkem Alešem Kendíkem. Zajímalo nás především usnesení vlády 727 z roku 2016 a důvody volby přehrady Pěčín, ale pan Kendík rozhovor odmítl.
Mgr. Martin HANOUSEK, krajinný ekolog, člen zastupitelstva Královéhradeckého kraje
--------------------
Usnesení vlády směřuje i ke kraji, to znamená kraj má za úkol nyní vymyslet přeložky silnic kolem přehrady. To se, na tom se v současné době pracuje a já jsem vystoupil s tím, že se domnívám, že příprava přehrady je předčasná, že bychom se proti tomuto záměru měli jako zastupitelstvo jednoznačně postavit a apelovat na ministerstvo životního prostředí a ministerstvo zemědělství, aby podle svých předchozích slibů definovaných v generelu lokalit akumulace povrchových vod realizovali nejdříve všechna přírodě bližší opatření, ať to je podpora rekonstrukce přivaděčů vod z Náchodska a Chrudimska, ať to jsou legislativní opatření, revitalizační opatření a tak dále a tak dále a to se, bohužel, neděje.
redaktor
--------------------
Zastupitelé krajského úřadu iniciovali seminář o přehradě Pěčín. Ten proběhl letos v listopadu. Na oficiální názor kraje na výstavbu přehrady jsme se chtěli zeptat přímo pana hejtmana. Pan hejtman podle sdělení tiskového odboru rozhovor pro náš pořad odmítl s tím, že ještě není rozhodnuto.
Petr HUDOUSEK, starosta města Rokytnice v Orlických horách
--------------------
Tenhle krok je natolik devastační pro to území, že je rozhodně na místě v první řadě hledat nějaké alternativní možnosti, jestli se vůbec taková megalomanská stavba má realizovat v tomhletom prostředí. Postoj obce je negativní. Samozřejmě jako kolektivní orgán o tom zatím nikdy nejednalo, my sbíráme teprv informace, ale jsme spojeni ve svazku obcí Region Orlické hory a názor tohoto svazku obcí je negativní k tomuhle projektu a skutečně doporučujeme a vyzýváme, aby se hledaly alternativní řešení.
Petr NOVOTNÝ, starosta obce Zdobnice
--------------------
Občani obce Zdobnice mají názor takovej, že je to věc zbytečná, jo, nás to omezí. Už takhle jsme, takhle už jsme odříznutý docela od světa a na druhý straně nám chtějí postavit přehradu, ke který vlastně ani nebudeme mít přístup. Já si osobně myslím, že to je velká betonářská lobby, prostě je to za 11 miliard a to je hromady peněz.
redaktor
--------------------
Východní Čechy mají bohaté zdroje podzemních vod, ze kterých se získává významná část pitné vody. Ve využívání podzemní vody je obrovský potenciál. Otázkou je, zda se k nim vodohospodáři chovají s patřičnou péčí a zda je Hradecký a Pardubický kraj dostatečně účinně chrání před civilizačními vlivy, před výstavbou, průmyslem a splachy ze zemědělství.
Mgr. Martin HANOUSEK, krajinný ekolog, člen zastupitelstva Královéhradeckého kraje
--------------------
Tady máme velice zjednodušeně takovou geologickou strukturu, kdy tady vidíte Orlické hory, které jsou nepropustné, z nich stýká voda na takový úzký proužek země, kde na povrch se dostávají propustné horniny a zde dochází nejvíce k zasakování, takzvané infiltraci povrchových vod do těch podzemních a natékají do takové podzemní nádrže, která je pak porušena u lokality Zbytka a tam právě vyvěrají ty podzemní vody na povrch. Takže my potřebujeme hlavně chránit tady tohleto infiltrační území. Bohužel, v současné době ta ochrana je nedostatečná. Dochází tam ke stavbě skladů a další zástavby, která to, tuto přírodní strukturu ohrožuje. Toto infiltrační území, tento úzký proužek důležité země se táhne od Dobrušky přibližně k Rychnovu. Bohužel tam máme umístěnu průmyslovou zónu Kvasiny u Škodovky, takže to tam nebylo vymyšleno zrovna špatně. Pokud by se na to podíval hydrogeolog, tak tu průmyslovou zónu umístil na druhou stranu silnice, kde už jsou nepropustné vrstvy. Bohužel se tak nestalo.
RNDr. František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny
--------------------
Výstavba přehradního díla je vždycky velký zásah do krajiny a v případě vodní nádrže Pěčín ten záměr je lokalizován do Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, a to do první a druhé zóny CHKO, což jsou nejvyšší stupně ochrany, a samozřejmě z podstaty zákona je tam jakákoliv výstavba zakázána nebo znemožněna. Navíc tam je evropsky významná lokalita, takže prostě tam je i evropsky významná ochrana. Je pravda, že toto je mimo jakoukoliv diskusi samo o sobě již veřejným zájmem a také je pravda, že případná výstavba přehrady pro účely pitné vody pro aglomeraci Hradecko je také veřejný zájem. A my musíme posoudit v tom řízení tu míru veřejných zájmů a mimo jiné je nutné posoudit, jestli skutečně existuje alternativa pro zdroje pitné vody pro Hradecko nebo nikoliv. V případě, že nebude existovat, tak potom budeme posuzovat ty veřejné zájmy velmi seriózně a tudíž dopředu není možné říct, jak to dopadne.
Jiří MALÍK, předseda spolku Živá voda
--------------------
Takže se nacházíme u Plačtivé skály, kde za minulého režimu měla stát hráz, která byla podstatně níž, a měla vlastně nashromáždit vody z obou těchhle přítoků, jak Zdobnice, tak Říčky. Už tehdy vlastně bylo zcela jasné, že ta přehrada je nesmyslná, protože voda, kterou potřebujeme, dejme tomu, pro to Hradecko, tak leží jinde. Je v mýtské synklinále.
RNDr. Svatopluk ŠEDA, hydrogeolog
--------------------
Vysokomýtská synklinála je jedna z našich nejvýznamnějších oblastí, kde využitelné zásoby podzemní vody jsou vyčísleny ve výši téměř dvou tisíc litrů za vteřinu. Samozřejmě ta struktura je natolik velká, že podchytit toto množství vody do nějakého jednoho systému je v podstatě nemožné, ale díky stavbě té synklinále, která se skládá z několika víceméně samostatných bloků, jakýchsi přírodních přehrad, je možno minimálně na třech místech centrálně tuto vodu využívat. Jinými slovy, u vysokomýtské synklinály se dá uvažovat, že by bylo možno množství vody, kterou nabízí Pěčín, odebírat ze zdrojů podzemní vody, ale k tomu je ještě daleko. Prostě bylo by nutno na obou lokalitách, to znamená jak v Polické pánvi, tak ve vysokomýtské synklinále, tyto předprojektové úvahy rozpracovat, projekčně připravit, provést rozsáhlé průzkumy a teprve potom by bylo možno položit jasnou alternativu odběru vody z povrchového toku. Zdroje podzemní vody jsou proti povrchové vodě méně zranitelné, a to výrazně méně zranitelné a jakost podzemní vody je zpravidla taková, že stupeň její upravitelnosti je významně nižší než stupeň úpravny povrchové vody.
redaktor
--------------------
V případě, že by se nebudoval Pěčín, nebyla by náhradou podzemní voda v té litomyšlské synklinále?
Ing. František BARÁK, ředitel, Vodovody a kanalizace Hradec Králové a.s.
--------------------
V budoucnosti je to možné, že dojde k využití těch zdrojů, ale v současné době díky východočeské vodárenské soustavě a díky zdrojům, které zde máme k dispozici, netoužíme po tom okamžitě začít ty zdroje využívat.
redaktor
--------------------
Co dodat. Klíč k zadržení vody není ukryt v řekách a přehradách, ale ve schopnosti krajiny zadržet vodu.
RNDr. Václav CÍLEK, Geologický ústav AV ČR, v.v.i.
--------------------
Když nějakých 60 nebo 70 % vody padá tak, že se prostě vsakuje do půdy a zůstává v půdě a říká se tomu zelená voda, tak podle mého názoru těch 60 až 70 % energie máme věnovat tomu, abysme tu vodu zachytili na místě, to znamená v půdě a spíš se mi jedná o tisíce nebo možná miliony drobných opatření, který tu vodu zachytěj v každým hektaru prostě, všude, kde to jde, ale je jako důležitý u vody rozumět tomu, že z hlediska sucha si veškerá opatření musí hrát navzájem do kapsy, oni většinou zachytávají různý segment krajiny, ale ten nejvíc problematický segment krajiny jsou ty pole a lesy, nikoliv ta říční údolí.
Jiří MALÍK, předseda spolku Živá voda
--------------------
Já si myslím, že nápad stavět přehrady je vlastně velmi ošidným, protože je to jednak plýtvání státními prostředky a jednak de facto si ještě stát pořád neuvědomil, že vlastně největší zádrž vody, kterou můžeme udělat, nejsou ani takovéto gigantické hráze, ale ozdravení zemědělské půdy, která de facto je naší největší nádrží, naší největší přehradou, protože asi 50 % zemědělské půdy je dneska odvodněno a utuženo a pakliže tohle napravíme v celých plochách povodí v celé republice, tak dostaneme nejenom 9 Orlíků přehrad, jako přehrady jako toho objemu, ale 90 Pěčínů, 90 Pěčínů. Nemůžeme říct uděláme tady přehradu, všechno zničíme, uděláme tady holoseče a uděláme nějakou novou přírodu někde o kousek dál, která bude stejně hodnotná. Prostě nebude, jo. To jsou omyly inženýrů technokratickej přístup lidí, který se tady ani nebyli podívat, jo. Kdyby sem posadil někdo vládu s jejím velkým kulatým stolem ze Strakovy akademie a měli říct tak tohle opravdu všechno zničíme, tak já bych chtěl vědět, chtěl bych ty lidi vidět, jestli tu ruku zvednou. Ale v Praze se ta ruka zvedá velice snadno.
