Po roce a půl se opavskému magistrátu konečně po různých potyčkách zastupitelů podařilo zlikvidovat ztrátovou městskou pilu. Do konce roku tak bude Pila Hrabství vymazána z obchodního rejstříku.

Město na tomto projektu prodělalo několik desítek miliónů korun. Právu to včera sdělila náměstkyně opavského primátora Pavla Brady (zvolena za SOS pro Opavu).

„Zastupitelé v září schválili poslední kroky, které jsou nutné pro vymazání společnosti. Tím likvidace skončí,” sdělila Brady s tím, že na účet města po vyřešení všech závazků byly z likvidace pily připsány tři milióny korun. „Likvidátor je získal prodejem vnitřního vybavení soukromé firmě ze Sviadnova, prodaly se i skladové zásoby pily. Zůstaly jen budovy a pozemky, které chce ředitel opavských městských lesů dál využít. Mimo jiné na skladové prostory a pro prodej palivového dříví, v sousedství je také lesní školka a hájenka,” upřesnila náměstkyně.

Problém likvidace neprosperující pily dal opavskému zastupitelstvu pořádně zabrat. Město se Pilu Hrabství snažilo zlikvidovat už od loňského dubna, stále se však zastupitelé nebyli schopni dohodnout, jak to udělat. Přitom společnost měla být zlikvidována už na konci loňského roku.

První mráčky se u podnikatelského záměru, který má na svědomí bývalé vedení města, objevily už během výstavby pily v roce 2000. Koupila se totiž hotová hala, aby se vzápětí zjistilo, že se do ní nevejde potřebné vybavení. „Následná stavební úprava navýšila investici města do pily na celkových 38 miliónů korun. Skutečná hodnota pily byla přitom později odhadnuta na necelých 15 miliónů. Nešťastné technické řešení navíc provoz pily komplikovalo,” popisovala Brady.

V některých letech pila městu i vydělávala, a to v době, kdy byla velká poptávka po dřevě, jenže od roku 2009 se ztráty začaly razantně prohlubovat. V roce 2012 byla pila v minusu téměř tři milióny korun a začala být pro město obtížným břemenem. Navíc na pile tehdy pracovalo patnáct lidí, přitom většinou v takovýchto zařízeních pracuje maximálně pětice pracovníků. A to podle města zvyšovalo i provozní náklady pily.

„Zaměstnanci často dostávali jen 60 procent platu. Měli hodně volna, nebyla totiž práce. Městské lesy už totiž jsou vytěžené natolik, že nedokázaly pile dodávat dřevo v potřebném objemu a ta jej musela nakupovat za čím dále vyšší ceny. Pila nebyla schopna konkurence,” shrnula Brady.