PAVEL BEDNÁŘ
Rozsáhlý lesní požár u Bzence na Hodonínsku o víkendu pomáhalo zastavit i 40 hasičů z Královéhradeckého kraje
HRADEC KRÁLOVÉ Když přišel rozkaz, aby profesionální hasiči z Královéhradeckého kraje vyrazili hasit největší lesní požár posledních let u Bzence na Hodonínsku, přihlásilo se jich dokonce víc, než bylo zapotřebí, přestože byl víkend. Bojovat se živlem, který zasáhl téměř 200 hektarů lesa, jich nakonec vyrazilo ve dvou skupinách celkem čtyřicet.
„Když jsem sháněl dobrovolníky, kteří by jeli se mnou, přihlásila se celá směna. Ti, které jsem nevybral, se na mě málem ještě zlobili,” líčí Václav Klíma z Hradce Králové. Profesionálním hasičem je už dvacet let a třeba loni velel skupině královéhradeckých hasičů pomáhajících při povodních na Liberecku. V sobotu ve dvě hodiny v noci pod jeho velením vyrazilo směr Morava prvních pět hasičských stříkaček a dvacet profesionálních hasičů. Ráno o půl šesté byli na místě, načerpali vodu a pohonné hmoty a vyrazili do lesa. Čekala na ně tvrdá dřina. Od půl osmé ráno až do jedenácti v noci v těžko přístupném terénu hasili, rozhrabávali půdu, prolévali a dohašovali skrytá ohniska. A druhý den to samé, jen začínali i končili o dvě hodiny dřív.
Plameny už sice nešlehaly po povrchu, ale živel se šířil pod zemí, kořeny stromů či pařezy. Nebo zůstala půda pod hrabankou žhavá a oheň se v ní znovu probouzel.
„Stalo se nám, že v zeleni najednou vyšlehly půlmetrové plameny a začala hořet borovička. Oheň přišel zemí a začalo hořet z ničeho nic,” líčí Klíma.
Jeho skupina v sobotu hasila zhruba 12 hektarů lesa. V neděli už Královéhradečtí měli pod velením jednotky, které hasily na zhruba 40 hektarech.
Oheň se šířil zemí, líčí hasiči po návratu z lesů od Bzence
Lesní požár na Hodonínsku hasilo i 40 hasičů z kraje
Přestože hasiči z Královéhradeckého kraje spolu s kolegy z jiných krajů i Slovenska hasili pouhou zhruba šestinu ohněm zasažené plochy, podle velitele požární stanice v Dobrušce Víta Kloučka jim i tak řádění živlu připadalo jako apokalypsa. „Stovky tisíc litrů vody, které tam dopravila jen naše cisterna, byly pouhou kapičkou, jež by se dala přirovnat ke sklence rozlité na obrovském koberci,” řekl Klouček. Všudypřítomná černota, popel a písečný prach prý připomínaly pobyt v pekle a hasiči spíš čerty. K tomu všude prach a nároky na výkony hasičských vozidel byly extrémní. „Jízda v písčitém terénu připomínala Rallye Dakar, kde naprosto bezkonkurenční byly české tatrovky. Vozy ostatních značek byly zastoupeny jen ojediněle a ani zdaleka nebyly schopna zvládnout to co naše tatry,” dodal Klouček.
Zásah dal hasičům zabrat především fyzicky. Dva, tři či čtyři hasiči museli tahat šest až sedm spojených hadic o celkové délce 120 až 140 metrů. „Běžně jezdíme pomáhat na týden, tentokrát to byly jen dva dny, protože všichni vědí, že je to fyzicky náročné a lidé se musí vystřídat,” řekl Klíma.
Hasiči procházeli lesem a rozpálenou zem proudem vody doslova obraceli. „Voda by se totiž měla dostat alespoň deset centimetrů hluboko. Protože tam to byla hrabanka s pískem, zem pak vypadala jako přeoraná,” vysvětlil Klíma.
Podobně velký požár už zažil, byť jiného druhu. Šlo o požár rafinérie v Litvínově, který si vyžádal ještě větší nasazení. „Na laguny benzinu se tam neustále plnily pěnové koberce, takže hasiči také zasahovali nonstop. Spalo se jen dvě hodiny a osm hodin hasilo. V lesích se v noci hasit nedalo, zůstávaly tam jen hlídky a hasilo se pouze na některých místech,” uvedl Klíma. V neděli večer vystřídaly jeho skupinu čerstvé síly. K požáru dorazilo dalších 20 hasičů z kraje, ti se vrátili v pondělí večer.