Křivoklát – Po týdnech relativního klidu se znovu naplno otevřela vášnivá diskuze nad možným vyhlášením Národního parku Křivoklát. Nový hejtman Středočeského kraje Miloš Petera se v uplynulých dnech nechal slyšet, že on zřízení národního parku podporuje. Jedná se tak o opačný názor, než zastával jeho předchůdce. „Národní park by zde vzniknout měl. Zastávám ten názor, že zdejší lokalita a také biotop jsou velmi zajímavé z hlediska ochrany,” nechal se slyšet současný hejtman Miloš Petera. Ten tento názor zastával i v dobách, kdy byl krajským náměstkem pro životní prostředí a v čele Středočeského kraje stál David Rath.

Naopak Josef Řihák, předchůdce současného hejtmana, tvrdí, že na Křivoklátsku je ochrana přírody zajištěna dostatečným způsobem. „Nelíbí se nám omezení pohybu osob, které by s sebou zřízení parku přineslo. Nezanedbatelné jsou i finanční náklady na provoz a zřízení národního parku. Důležitou otázkou je také přístupnost řeky Berounky,” nechal se slyšet už dříve Josef Řihák, který se s lesníky a myslivci také na Křivoklátsku sešel. Radní Středočeského kraje vyslovili jasné „Ne” vyhlášení Národního parku Křivoklátsko v květnu loňského roku.

V současné době jednají zástupci Ministerstva životního prostředí s obcemi dotčenými možným vyhlášením národního parku. Odpůrci národního parku naopak obcím rozeslali dopisy, kde líčí negativní dopad vyhlášení parku.

Téměř před rokem se na stranu odpůrců národního parku postavila také Jihočeská agrární komora. „Nedoporučujeme vyhlášení Národní parku Křivoklátsko na základě zkušenosti s dopady vyhlášení Národního parku Šumava,” je napsáno v usnesení.

Výsledkem vyhlášení Národního parku Šumava je podle Jihočeské agrární komory velkoplošné hroucení lesních ekosystémů a rozbití původního sepětí zdejších lidských vazeb s přírodou (újma pro lesníky, zemědělce, obyvatele venkova i návštěvníky kraje). Vynětí celého krajinného celku z lidské činnosti, produkce a po staletí udržitelné hospodaření a převedení jeho území do nejpřísnějšího režimu ochrany přírody vede ke zničení tradičních hodnot a ke zbytečnému zatížení veřejných rozpočtů,k ekonomické i sociální újmě v dotčené lokalitě. Vzhledem k tomu, že Křivoklátsko již dnes spadá do režimu Chráněné krajinné oblasti, ochrana přírodních hodnot je zde, podle zkušeností s tímto typem ochrany v Jihočeském kraji, dostatečně zajištěna stávající legislativou. Garancí pro zachování vysoké přírodní hodnoty rozlehlého lesního ekosystému při současném zachování a rozvoji tradice křivoklátského lesnictví je také již několikaleté fungování Lesnického parku Křivoklátsko.

Jenže. S postojem odpůrců národního parku nesouhlasí někteří obyvatelé dotčených obcí. Stejně tak se jim nelíbí argumentování ohledně petice se čtrnácti tisíci podpisy.

„Jako člověk žijící na Křivoklátsku vnímám a respektuji názory a postoje i ostatních lidí, přesto nemohu souhlasit s tím, aby negativní postoj cca padesáti procent dotazovaných místních občanů, cca třiceti procent dotazovaných návštěvníků Křivoklátska a cca čtrnáct tisíc podpisů pod petici proti vniku Národního parku Křivoklátsko byl brán jako postoj občanů, že s myšlenkou národního parku prostě nesouhlasí. Na druhé straně totiž stojí cca čtyřicet procent dotazovaných místních občanů a šedesát procent dotazovaných návštěvníků Křivoklátska, kteří naopak se vznikem Národního parku Křivoklátsko souhlasí nebo jsou vzniku národního parku nakloněni. Také je tu zhruba deset procent dotazovaných lidí, kteří v této otázce nemají ani kladný ani záporný postoj. Prostě nevědí,” nechal se slyšet Antonín Merhaut z obce Račice.

***

Hejtman Miloš Petera na rozdíl od svého předchůdce s národním parkem souhlasí Národní park Park by se měl rozprostírat jižně od Křivoklátu podél Berounky. Projekt se týká 10,2 tisíce nejcennějších hektarů půdy, tedy 16 procent nynější CHKO, šlo by převážně o lesy. Hranice národního parku by sousedila s 19 obcemi, uvnitř parku by měla být jen Karlova Ves.