Vimperk – Za poslední dvě století se výskyt jedle bělokoré v lesních porostech významně snížil. Pod vlivem složitého komplexu faktorů, včetně nerespektování ekologických nároků jedle, kleslo její zastoupení na necelé 1 procento v rámci České republiky.

V 17. století činilo v Přírodní lesní oblasti 13 – Šumava (PLO 13) původní zastoupení jedle 19 procent, v současnosti jsou to dvě procenta. Došlo k drastickému úbytku jedle, ale i ke ztrátě genetické různorodosti místních populací této dřeviny.

Na území NP a CHKO Šumava byl zahájen terénní průzkum jedle z horní hranice jejího výskytu. Ing. Daniel Černý z Oddělení ekologie lesa Správy NP a CHKO Šumava v roce 2005 a 2006 vyhledal dospělé stromy jedle z horní hranice výskytu na celém území NP a CHKO Šumava. Hlavním kritériem byl výskyt stromů v nejvyšších polohách Šumavy (8. lesní vegetační stupeň – smrkový). Na základě terénních šetření v předem vytipovaných lokalitách bylo zmapováno 78 jedinců jedle. V rámci šetření bylo provedeno zaměření pozic stromů pomocí GPS a u jednotlivých stromů byla změřena výška, tloušťka, nasazení koruny, a zaznamenán jejich aktuální zdravotní stav na základě stupně defoliace (ztráta ročníků jehličí), dále byla hodnocena též jejich schopnost fruktifikace (plodivosti). Tento výzkum se tak stal základem pro záchranu genových zdrojů jedle bělokoré z horní hranice jejího výskytu. V rámci tohoto výzkumu započal Ing. Černý připravovat založení klonových archivů, a to pod metodickým vedením prof. Ing. Jaroslava Koblihy, CSc., odborníka na lesnickou genetiku z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.

Důležitým krokem k záchraně genofondu jedle bylo v roce 2006 uznání rodičovských stromů. Za rodičovské stromy uznal VÚLHM (Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti) 49 jedlí, které měly uspokojivý zdravotní stav a splňovaly dostatečnou výšku. Následně byly z těchto stromů odebrány rouby, které byly naroubovány na podnože v Šlechtitelské stanici Truba FLD ČZU Praha v Kostelci nad Č. Lesy. Sběr roubů z uznaných rodičovských stromů byl proveden bezeškodnou lanovou metodou z vrcholové části koruny, a to ze čtvrtého až druhého přeslenu jedlových větví. Z každého rodičovského stromu bylo naroubováno 25 – 30 roubovanců. V roce 2007 byly odebrány rouby z dalších 26 stromů v PLO 13. Pro výsadbu roubovanců byly vybrány dvě plochy – areál školky na Filipově Huti (Klostermannova školka) a klonový archív ostatních dřevin na Starém Srní. V průběhu vegetační sezony 2008 bylo vysázeno cca 800 ks krycích a ochranných dřevin na plochu klonového archívu Filipova Huť (borovice, jeřáb, bříza) a 900 ks javoru klenu na plochu klonového archívu Staré Srní. V roce 2009 a 2010 bylo na připravené plochy klonových archívů Staré Srní a Filipova Huť vysázeno cca 1500 roubovanců jedle bělokoré, kteří během několika desítek let budou zdrojem semen pro pěstování semenáčků a sazenic „domácích” jedlí. Tímto byl položen základní kámen pro záchranu této vzácné původní dřeviny a pro její návrat do šumavských lesů.