Šumava - Ve dnech 15. - 16. května 2013 si lesy Národního parku Šumava prohlédla skupina předních odborníků v oblasti lesního hospodářství a ekologů, doprovázena starosty šumavských měst a obcí (Kašperské Hory, Hartmanice, Nová Pec, Černá v Pošumaví), zmocněnci hejtmanů Jihočeského a Plzeňského kraje, zástupci Parlamentu ČR (senátor Tomáš Jirsa,...), představiteli některých politických stran (předsedové krajských organizací SPOZ Jihočeského a Plzeňského kraje) a zástupci občanské veřejnosti (olympijský vítěz Jan Kůrka. Petr Martan a další), Sdružení Čechy nad zlato (Miloš Kužvart).

"

Po prohlídce šumavských lesů 15. 5. v lokalitách Kvilda a Bučina (Černá hora, u pramenů Vltavy, Bučina, Bavorský národní park u Bučiny), se v hotelu Alpská vyhlídka a 16. 5. v hotelu Tosch v Kašperských Horách uskutečnil dvoudenní pracovní seminář na téma „Současnost a budoucnost Národního parku Šumava".

Jeho účastníci se shodli na těchto závěrech:

I. Hodnocení současného stavu lesních ekosystémů na území Národního parku Šumava:

V současnosti je vlivem kůrovcového žíru již zcela uschlých 16 tisíc hektarů lesů, což představuje 30 % z rozlohy lesa ve správě NPŠ; dalších minimálně 4 až 5 tisíc hektarů již vytěžených ploch po zpracování kůrovcové kalamity. V důsledku „bezzásahovosti" máme v současné době místo hlubokých šumavských zelených hvozdů (zelené plíce Evropy) přibližně 20.000 ha odumřelých lesních porostů, vytěžených ploch po kůrovcových těžbách a holin. Závěry soudního znalce Ing. Karla Simona, který vyčíslil dosavadní škody ve výši přibližně 100 miliard korun, považují účastníci semináře za zcela reálné! Současný stav lesních ekosystémů na území NPŠ lze jednoznačně označit za největší ekologickou katastrofu na území ČR za celou dobu její existence! Ušlechtilé záměry a cíle Usnesení vlády ČR z roku 1991, kterým byl NPŠ zřízen, nejenže nebyly naplněny, ale naopak, z Národního parku Šumava se stal skanzen rozsáhlých odumřelých lesních porostů.Je nezpochybnitelné, že tak rozsáhlé a nenahraditelné škody na lesních ekosystémech NPŠ, jejich likvidace a uvedení do stavu v jakém byly k okamžiku přijetí usnesení vlády ČR o zřízení NPŠ, se neobejde bez uvážlivých a v praxi ověřených odborných zásahů a bude trvat po dlouhá desetiletí a možná i staletí s vědomím, že některé přírodní poměry jsou nevratné.

Proces likvidace napadených šumavských lesů kůrovcem však není zdaleka u konce. Proto opatření současného vedení NPŠ v čele s ředitelem Jiřím Mánkem, i předcházejícím ředitelem Janem Stráským, vedoucí k zastavení šíření kůrovce do dosud zdravých šumavských lesů, včetně lesů ve vlastnictví sousedních měst a obcí, lesů ČR, Vojenských lesů a statků a lesů Rakouska (jako např. 21 % kůrovcem zničených lesů města Kašperské Hory) považujeme za zcela správné, nutné a v souladu s ustanoveními Lesního zákona č. 289/1995 Sb., v duchu zákona č.114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny a nařízení vlády č. 40/1978 Sb., o Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Šumava, a předmětu ochrany ve smyslu evropské soustavy ochrany přírody Natura 2000.

Dosavadní nedozírné škody způsobené na šumavských lesních ekosystémech v letech 2005-2011, zejména však v letech 2007- 2012, jsou nezpochybnitelně výsledkem svévolných experimentů tehdejšího vedení NPŠ v čele s jeho ředitelem Ing. Františkem Krejčím, vědomě podporovaného tehdejšími ministry životního prostředí Bursíkem, Mikem a Dusíkem, kteří zcela ignorovali a vědomě nerespektovali základní ustanovení Nařízení vlády 163/1191 Sb, Zákona o lesích a Zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

Účastníci semináře byli  seznámeni i s řadou případů, které vyvolávají důvodná podezření, že kůrovec byl prosazován výše jmenovanými státními úředníky a politiky proto, aby jim umožnil páchat skrytou závažnou a rozsáhlou hospodářskou trestnou činnost na úkor státního majetku a financí.

Závažné pochybnosti vyvolává zjištění o míře grantových dotací, jimiž byl v letech 2003 až 2011 financován výzkum jednoznačně zaměřený na podporu „bezzásahové strategie" v NPŠ. Za tyto služby obdrželi v posledních letech formou různých státních, evropských a jiných grantů vyčleněných pro vědecké bádání dotace přesahující více než čtyři sta milionů korun. Stejně tak některé vysoké školy a University, které v letech 2003 – 2011 obdrželi dotace ve výši více než 3 miliardy korun českých. Jejich jména jsou uvedena v příloze tohoto prohlášení. Doporučujeme, aby závěrečné zprávy o řešení těchto grantů byly podrobeny nezávislé odborné oponentuře a objektivně posouzen jejich vědecký a celospolečenský přínos.

Účastníci semináře si vyslechli stanoviska přítomných starostů a zástupců NPŠ o tom, že jim nic známo o tom, že by se na území Národního parku Šumava připravovaly jakékoliv developerské projekty. Ze strany hnutí Duha a dalších podobných ekologických iniciativ to považují za cílené manipulování veřejným míněním i míněním poslanců a senátorů parlamentu ČR, kteří v současné době projednávají návrhy zákona o Národním parku Šumava. Starostové informovali o tom, že naopak v důsledku rozsáhlých zničených území lesů Šumavy prudce klesá návštěvnost turistů, o čemž svědčí skutečnost, že řada majitelů hotelů, penzionů, restaurací se dostává do kritické ekonomické situace, musí propouštět své zaměstnance a tak se ještě více zvyšuje již tak vysoká nezaměstnanost v okolí Národního parku Šumava, která dosahuje v mnohých místech 15 až 20% práceschopného obyvatelstva. Stejně tak od roku 1996 v důsledku zrušení Lesního závodu Kašperské Hory přišlo o práci téměř 500 zaměstnanců. Obdobně v dalších místech Šumavy jako například v Horní Plané, Černé v Pošumaví, Nové Peci, Loučovicích, Vyšším Brodě, Vimperku, Hartmanicích, Sušici a v dalších místech v okolí Národního parku Šumava v důsledku chybné strategie přišli o práci stovky až tisíce zaměstnanců. Přičemž historicky dřevozpracující průmysl spolu s horským zemědělstvím vždy vytvářel na Šumavě základní obživu pro místní obyvatele. Paradoxně se do roku 2011 většina vytěžené dřevní hmoty v Národním parku Šumava vyvážela do Německa a Rakouska.

Starosta Nové pece pan Jakub Koželuh informoval přítomné, že není pravda tvrzení některých ekologických aktivistů, že území lesního masivu hory Smrčina a Hraničníku byli a jsou územími s pralesními prvky. Historické listiny jednoznačně prokazují, že již od roku 1892 před první světovou válkou za Rakousko-Uherské monarchie a zejména pro první světové válce až do roku 1948 byla celá tato oblast nejvýznamnějším turisticko rekreační oblastí, kde se pořádaly lyžařské, běžecké soutěže, výcvik rakousko-uherské armády a nad Novou Pecí a dnešní Zadní Zvonkovou byly vybudovány a využívány ke sportovním účelům tři velké skokanské můstky. Výstavba elektrické lanové dráhy z Nové Pece na Hraničník by naopak podstatně snížila ekologické zatížení regionu způsobené tím, že rakouský lyžařský areál Hochficht (rakouská strana hory Smrčina) ročně navštěvují statisíce českých turistů, kteří v desítkách tisíc automobilů a autobusů projíždění po trase Nová Pec, Přední a Zadní Zvonková, Schoneben, lyžařský areál Hochficht a zpět.

Starostka Kašperských Hor informovala účastníky semináře o tom, že na 5. veřejném zasedání zastupitelstvo města 21. září 2011 rozhodlo „žádat vynětí nemovitého majetku ve vlastnictví města Kašperské Hory z Národního parku Šumava zřízeného Nařízením vlády č. 163/1991 Sb. a zároveň v případě vydání zákona, kterým se vyhlašuje Národní park Šumava, zastupitelstvo města nesouhlasí se zahrnutím nemovitostí v majetku města Kašperské Hory do území, na kterém bude Národní park Šumava vyhlášen."

II. Budoucnost lesů a ekosystémů na území Národního parku Šumava:

1. Účastníci semináře se jednomyslně shodli, že kromě praktických opatření nezbytných k zabránění dalšího šíření kůrovce do zdravých šumavských lesů, pro postupné napravování ekologické katastrofy, ale i proto, aby se do budoucna zabránilo podobným katastrofickým experimentům, které vedou k poškozování životního a přírodního prostředí a negativně mění přírodní poměry je nezbytné přijetí promyšleného Zákona o Národním parku Šumava.

2. S obavami však sledujeme mimořádnou mediální aktivizaci všech těch, kdo způsobili současnou ekologickou katastrofu a obáváme se, že se jedná o cílené vznesení chaosu do diskuse o konečném znění zákona v Poslanecké sněmovně.

3. Proto se obracíme na prezidenta České republiky, předsedu Senátu a předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jakož i na ministra životního prostředí a hejtmany Jihočeského a Plzeňského kraje s těmito žádostmi a doporučeními:

a) Prosaďte z titulu svých ústavních funkcí, aby orgány činné v trestním řízení důsledně vyšetřily všechna závažná podezření ze spáchání trestných činů zejména poškození a ohrožení životního a přírodního prostředí podle § 293 (event. dle ustanovení § 294. Dále porušování povinností při správě cizího majetku podle § 220, jakož i podezření ze zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 143 a zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329, která byla v posledních letech podána řadou občanů i politických subjektů.

Mnohá podezření jsou citována i ve zprávě NKÚ z roku 2011, který prověřoval hospodaření vedení Správy NPŠ za léta 2007-2010, a nedopusťte, aby tato podezření bez řádného vyšetření byla „zametena pod koberec" jako tomu bylo učiněno několikrát v nedávné minulosti.

b) Vyzýváme prezidenta ČR Miloše Zemana, aby v procesu diskuse o konečném znění zákona o Národním parku Šumava naplnil svůj povolební veřejný slib, aktivně vstoupit do diskuse o formulaci konečného znění zákona a nedopustit, aby docházelo k dalšímu poškozování přírodního a životního prostředí."