CHKO Žďárské vrchy existuje už pětačtyřicet let. Místní ochranáře vede Václav Hlaváč. Podle něj se v oblasti podařilo uchovat řadu významných lokalit s chráněnými druhy
Vysočinská NEJ
Žďárské vrchy – Zamilovat se do přírody je pozoruhodně snadné. V člověku s alespoň základním vztahem k životnímu prostředí může takový cit propuknout ze zdánlivě obyčejných příčin. Například při cyklovýletě po údolích a kopcích Žďárských vrchů.
Za slunečného počasí není lepší pozvánky než k vyjížďce na Lucký vrch nedaleko Pusté Rybné, malebné vesnice na hranicích žďárského a svitavského okresu. Při pohledu na tamní romanticky zvlněnou krajinu se v člověku přímo rozlije pocit, že ke štěstí vlastně více nepotřebuje. Stačí jen pozorovat přírodu, její nádherné barvy a křivky.
S podobnými pocity přírodu Žďárských vrchů zvěčňovali i oblíbení vysočinští malíři, jejichž díla dodnes visí snad v každé rodině z okolí. A jestliže malíři (dnes spíše fotografové) krajinu Žďárska propagují a turisté ji každé léto i zimu objevují, zbývá jmenovat i ty, kteří by ji měli chránit. Tito lidé dnes sídlí v regionálním pracovišti Správy CHKO Žďárské vrchy ve Žďáře nad Sázavou. Starají se o oblast, která je oficiálně chráněna již pětačtyřicet let.
Žďárské vrchy mají v rámci Kraje Vysočina několik nej. Především jde o nejrozsáhlejší chráněnou oblast na tomto území a zároveň jde o jednu ze skutečně nejdéle ochraňovaných lokalit, a to i v rámci České republiky. Žďárské vrchy se dostaly pod oficiální patronát společně s prvními oblastmi svého druhu, v roce 1970 vyhlásil CHKO Žďárské vrchy ještě Ludvík Svoboda. Slavnostní prezidentův akt připomíná pamětní kámen u Stříbrné studánky pod Žákovou horou, jednoho z pramenů Svratky.
O tom, jak složité, ale zároveň krásné je chránit přírodu Žďárských vrchů, jsme si povídali s ředitelem žďárského regionálního pracoviště Správy CHKO Václavem Hlaváčem.
* Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy existuje už pětačtyřicet let. Dovedete říct, jak by zdejší příroda asi dnes vypadala, pokud by ji naopak žádná státní správa nechránila? V čem zásadním se s ohledem na činnost člověka vlastně liší přírodní oblasti, které chráněné jsou a které nikoliv?
Jsem přesvědčený, že zvýšená ochrana významně přispěla k zachování zdejší krajiny se všemi jejími významnými složkami. Díky činnosti Správy CHKO se zde podařilo uchovat řadu významných lokalit s výskytem chráněných a ohrožených druhů. Na území CHKO bylo vyhlášeno padesát maloplošných území v kategorii přírodní památka, přírodní rezervace a národní přírodní rezervace, mnoho dalších je pak zařazeno do první či druhé zóny odstupňované ochrany. K ochraně těchto lokalit využívá Správa CHKO jednak své postavení správního úřadu, stále více však uplatňujeme také ekonomické nástroje, tedy finanční podporu šetrných forem hospodaření a ekologicky šetrného využívání krajiny. Díky tomuto úsilí se na území CHKO stále můžeme potěšit pohledem na louky plné vstavačů a mnoha dalších druhů rostlin, které z okolní krajiny kvůli intenzivnímu zemědělství už dávno vymizely.
* Mám ale dojem, že s ochranou přírody souvisí nejen život rostlin a živočichů, ale i lidí.
Ano, velký rozdíl oproti okolní „nechráněné krajině" je patrný třeba u vzhledu venkovských sídel. Zatímco jinde na Vysočině se původní vesnice rychle mění na příměstské satelity často se zcela nesourodou architekturou, je u venkovských sídel v CHKO jasně patrná snaha o uchování jejich původního rázu se zachováním prvků původní horácké lidové architektury. Omezování a regulace představ investorů patří k velmi nepopulárním činnostem a přináší také řadu konfliktů. Jsem ale přesvědčený, že současný obraz venkovského osídlení především v centrální části CHKO jasně ukazuje, že úsilí Správy i v této oblasti přispívá k udržení krásy a původního rázu místní krajiny.
* Z pětadvaceti českých CHKO patří Žďárské vrchy podle data založení k těm nejstarším. Znamená to, že je zdejší krajina i jednou z nejvýznamnějších, když se začala chránit jako jedna z prvních? Čím jsou Žďárské vrchy tak cenné?
Pořadí vyhlášení jednotlivých CHKO obecně neodráží jen žebříček podle jejich ekologických hodnot. Přesto je zřejmé, že zdejší příroda a krajina s jedinečnou atmosférou si o ochranu přímo říkala. Původní mokřadní louky, rozsáhlá rašeliniště, kamenice s vřesem a mateřídouškou, hluboké lesy se skalními výchozy s romantickými výhledy, pestrá mozaika políček, luk, lesů a rybníků ve spojení s polními cestami mezi rozptýlenými roubenými chalupami – to byl jistě dostatek důvodů, aby zde vznikla Chráněná krajinná oblast.
* Žďárské vrchy jsou spolu s částí Železných hor jedinými chráněnými krajinnými oblastmi na Vysočině. Skutečně nikde jinde v kraji již tak cenná příroda není? Co třeba Jihlavské vrchy, které jsou nejvyšším pohořím Českomoravské vysočiny?
Ano, na Vysočině je řada dalších krásných a zajímavých míst. Parametrům CHKO se blíží jednak zmíněné Jihlavské vrchy, ale také oblast, ležící východně od Žďárských vrchů mezi Jimramovem a Štěpánovem nad Svratkou s názvem Svratecká hornatina. Jde o malebnou kopcovitou krajinu s vysokou koncentrací cenných lokalit a maloplošných chráněných území, která nepochybně splňuje kritéria pro CHKO. Je ale třeba si uvědomit, že vyhlášení CHKO představuje pro stát určité náklady a nese s sebou i jistá omezení. V rámci celého státu jsou navíc v současné době ve hře jiné priority, takže vyhlášení nové CHKO na území Kraje Vysočina není v současné době příliš reálné. Ochranu krajinného rázu vybraných oblastí je však možné alespoň částečně zajistit i jiným způsobem – například vyhlášením tzv. Přírodního parku. Ty vyhlašuje příslušný krajský úřad. V Kraji Vysočina bylo dosud vyhlášeno devět přírodních parků, některé další jsou v přípravě.
* Při pohledu na mapu českých CHKO mě překvapil obrovský rozdíl v rozlohách jednotlivých oblastí. Zatímco největší CHKO Beskydy dosahuje rozlohy přes tisíc kilometrů čtverečních, CHKO Blaník jich má pouze čtyřicet. Na čem vlastně závisí konečná podoba a rozloha chráněné oblasti? Kdo o tom rozhoduje a co je pro rozlohu určující?
Způsob vymezování a vyhlašování CHKO se v průběhu času významně změnil. Žďárské vrchy byly vyhlášeny v roce 1970, tedy v době, kdy se příliš nezohledňovaly zájmy vlastníků pozemků ani jiných subjektů. Podle současné legislativy je příprava nové CHKO velmi náročný a dlouhodobý proces. Prvním podkladem je pochopitelně vyhodnocení přírodních podmínek, ze kterého vzejde i odborný návrh vymezení hranic. Tento návrh je pak detailně projednáván s rozhodujícími vlastníky, samosprávami, zájmovými skupinami i se všemi dotčenými orgány státní správy. Výsledné vymezení je pak obvykle kompromisem mezi odborným návrhem a řešením vzniklým z politických dohod.
* Lze hranice CHKO dodatečně upravovat? Když se dnes podíváte na mapu Žďárských vrchů, rád byste je viděl ještě větší, anebo je dnešní stav ideální?
Měnit hranice CHKO není jednoduché. Tyto oblasti jsou dnes zřizovány nařízením vlády, změna hranic by představovala obdobný proces, jako je vyhlášení nové CHKO, což je momentálně prakticky nereálné. Je pravda, že pokud bychom připravovali návrh na vyhlášení CHKO Žďárské vrchy dnes, asi by vypadal jinak než je současný stav, kdy tato oblast zahrnuje i rozsáhlá intenzivně využívaná území bez vyšších přírodních hodnot. Naopak – pokud se ptáte na můj osobní názor – určitě bych uvažoval o rozšíření CHKO východním směrem o již zmíněnou Svrateckou hornatinu. Jak jsem ale už řekl, tyto úvahy jsou dnes celkem zbytečné. Poněkud snadnější než úprava vnějších hranic je úprava vnitřního členění CHKO, takzvaná zonace. Ochrana území probíhá totiž podle zón odstupňovaném ochrany – I. zóna je nejpřísnější, IV. nejmírnější. I zde bychom ze současné perspektivy již některá území zařadili jinak, a to tak, aby to lépe odpovídalo současným pohledům a přístupům k ochraně těchto lokalit. I úprava zonace je však organizačně velmi náročný proces, kterým se začneme zabývat až ve chvíli, kdy to bude účelné a efektivní.
* Jsme zvyklí, že oblasti s různým stupněm ochrany u nás jen přibývají. Mohlo by se ale teoreticky stát, že například nějaká chráněná krajinná oblast zanikne? Co by tomu muselo zavdat příčinu?
Ke zrušení žádné CHKO u nás dosud nedošlo a já věřím, že ani v budoucnu nedojde. Sám si ani nedokážu představit situaci, která by k takovému procesu vedla. Muselo by dojít k úplné změně podmínek, přístupů v ochraně přírody a krajiny i k legislativním změnám.
Ochrana v praxi Správa CHKO (resp. Agentura ochrany přírody, jejíž jsou Správy součástí) je především správním úřadem. Znamená to, že jako úřad vede správní řízení ve věcech ochrany přírody, vydává závazná stanoviska ke všem stavbám, výjimky a rozhodnutí. Správa kromě jiného také zajišťuje péči o všechna maloplošná zvláště chráněná území na ploše CHKO a společně s pracovištěm v Havlíčkově Brodě také péči o všechny národní přírodní rezervace a památky v Kraji Vysočina. Pozornost věnuje také rozvoji návštěvnické infrastruktury. „Zvlášť v posledních dvou letech jsme realizovali řadu rozsáhlých projektů v této oblasti jako je obnova naučných stezek, nová ptačí pozorovatelna na Veselském rybníce, informační tabule v obcích i v jednotlivých chráněných územích a podobně," říká Václav Hlaváč. Důležitou částí Správy CHKO je také dotační podpora péče o cenné lokality a šetrných forem hospodaření formou několika dotačních programů. Důležitou oblastí je i péče o pozemky v majetku státu v chráněných územích, se kterými je AOPK ČR příslušná hospodařit. „Spravujeme tak vlastnicky řadu rybníků, ale i zemědělských či lesních pozemků, na kterých usilujeme o zlepšení jejich ekologického stavu," vysvětluje Hlaváč a dodává: „I když zmíněný výčet činností není zdaleka úplný, je myslím jasné, že agenda řešená Správou CHKO je velmi obsáhlá, a zvládnout ji vyžaduje opravdovou profesionalitu a trvale vysoké pracovní nasazení. Ke zvládnutí všech úkolů nám ale pomáhá přesvědčení, že ochrana krajiny a přírody Žďárských vrchů má hluboký smysl a že tuto naši práci i veřejnost zpětně ocení.
