Polsko by podle ochránců přírody a UNESCO mělo odložit stavbu bariéry na hranici s Běloruskem do doby, než dokáže, že neohrozí tamní unikátní krajinu, napsala dnes agentura Reuters. Hranice prochází i přes cenný Bělověžský prales, v němž se nachází zbytky původního panenského pralesa, který v minulosti pokrýval mírné pásmo evropské pevniny.
Kovová bariéra, jejíž stavba začala tento týden, se potáhne v délce 186 kilometrů a jejím účelem je zabránit vstupu migrantů z Běloruska na území Polska. V uplynulých měsících se touto cestou do Evropské unie snažilo dostat skoro 40 000 migrantů z Blízkého východu, Afghánistánu a Afriky. Plot s betonovými základy a žiletkovým drátem na vrchu bude vysoký pět metrů.
Bělověžský prales je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Žijí v něm zubři, rysové a další ohrožené druhy. Ochránci přírody upozorňují, že bariéra na hranici znemožní migraci zvířat, hlavně savců jako jsou jeleni, losi, zubři, ale i šelmy. „Bojíme se hlavně o rysy a vlky. Populace rysů v polské části pralesa je velmi malá a musí mít kontakt s východní populací,“ cituje dnes portál gazeta.pl Michala Žmihorského z Ústavu biologie savců Polské akademie věd. Varoval také, že například na pneumatikách nákladních aut se mohou dostat do pralesa invazivní druhy rostlin a ohrozit tamní flóru a ovlivnit složení půdy.
Guy Debonnet, šéf oddělení přírodního dědictví ve Středisku UNESCO pro světové dědictví, podle Reuters řekl, že Polsko musí doložit, že bariéra nebude mít negativní dopad na chráněné území. „Polsko by nemělo dělat další kroky, dokud naše poradní komise pro přírodní dědictví nebude přesvědčená, že stavba může vzniknout bez dopadů na hodnotu (pralesa),“ uvedl Debonnet.
V souvislosti s těmito obavami vyzvala Evropská komise Polsko, aby řádně vyhodnotilo dopady existence bariéry na životní prostředí. Její mluvčí Adalbert Jahnz řekl, že i když je plot potřeba postavit s ohledem na veřejný zájem, polské úřady by měly nejprve dokázat, že neexistuje alternativa k hraniční bariéře.
Polské ministerstvo životního prostředí uvedlo, že stavba hraniční bariéry nevyžaduje posudek ohledně dopadu na životní prostředí. V plánu je také zřízení více než 20 několikametrových přechodů pro zvířata. Gazeta.pl nicméně podotýká, že zatím není jasné, jak mají vypadat a zda přírodě pomohou.
Počty migrantů, kteří se snaží dostat z Běloruska do Polska, se nyní snížily řádově na přibližně deset za den. Na vrcholu migrační krize na hranici loni na podzim to bývaly stovky lidí denně. Varšava a Evropská unie obviňují režim autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, že migranty použil jako zbraň v hybridní válce proti sedmadvacítce. Ta na něho uvalila v několika sériích sankce kvůli pronásledování politických oponentů a porušování lidských práv.
ČTK
