Ivo Mattern
Opět jsem se tam vydal - Šumavu mám moc rád a navštěvuju ji skoro každý rok a tak můžu problém kůrovce sledovat průběžně. I v první zóně jsou pořád místa, kde je pohoda a ticho hlubokých lesů. A pokud to tak není všude, tak vězte: bude líp.
Nejsem žádný ekoterorista ani ekoaktivista, ale na les a jeho vývoj se nedá pohlížet v řádu roků, ale desetiletí. Přijeďte se podívat na ta nejvíce napadená místa za deset, patnáct let a uvidíte, že tam bude zase hezky.
Nebudu se tady pouštět do žádných odborných rozborů, ale v průběhu let už jsem o této kauze dost přečetl i viděl v reálu. Já tam nevidím úplně mrtvý les, na většině míst už je vidět zelený podrost. Přikláním se k názoru, že zásahy proti kůrovci v prvních zónách narušují nastartovaný samovolný vývoj lesních ekosystémů. Les v první zóně by se měl ponechat jeho přirozenému vývoji. Příroda si poradí sama - v podrostech už čeká nová generace stromů...
Zkuste to sami posoudit na pár připojených fotografiích.
Pod Poledníkem už se lesy začínají zelenat:
Na Černé hoře už je vidět nový podrost:
I u pramenů Vltavy už jsou taky vidět malé stromky:
U Roklanského potoka na okraji 1. zóny je pořád krásně:
V Něměcku u Reschbach Klause taky nekáceli a už se to tam zelená:
Stav napadeného lesa po 10 letech přirozeného vývoje:
Článek najdete zde: http://mattern.blog.idnes.cz/c/286097/Obraz-neapokalypticke-Sumavy.html