Ústí nad Labem 18. srpna (ČTK) - V Ústeckém kraji se s holinami, tedy plochami bez lesního porostu, setkají lidé v Krušných horách a v Národním parku České Švýcarsko. Zatímco na Děčínsku napadl dřevo kůrovec, v Krušných horách jej vytěžili lesníci po sněhové a větrných kalamitách, které se opakovaly v posledních letech. Správci se shodli, že zbrzdit obnovu lesa mohou klimatické změny.
Dlouhodobé sucho předcházelo kůrovcové kalamitě, která na severu Čech výrazně zasáhla národní park. Ještě loni všechno napadané dřevo odtud těžili. Letos na jaře se strategie boje proti škůdci změnila, část lesa uvnitř parku je mu ponechána napospas. Lidé tak uvidí uschlé stromy mezi zelenými i místa dřevaprostá. Správci nyní nechají plochy po smrku být a počkají, až vznikne přirozenou cestou hustý přípravný porost. Teprve do něj pak vysadí cílové dřeviny, jako je buk, dub, javor či jedle.
V podrostu už jsou patrné malé semenáčky. Příští roky ukážou, zda porostou rychleji ve stínu suchých stromů nebo na holinách. "My se domníváme, že omlazení bude rychlejší mezi soušemi, kde je větší vlhkost," řekl ČTK mluvčí parku Tomáš Salov.
Krušné hory jsou kůrovcovou kalamitou zasaženy oproti zbytku republiky minimálně. "Pokud obnovujeme nějaké plochy, tak je to po větrné a sněhové kalamitě a v jednotkách procentech po kůrovcové kalamitě, daří se nám držet s kůrovcem krok," řekl ČTK ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR v Teplicích Pavel Rus.
Hlavní dřevinou v Krušných horách je smrk, proto ho tam správci vrací. "Nicméně ve vyšších procentech, zhruba kolem 30 procent, vnášíme meliorační a zpevňující dřeviny, mezi které patří buk, javory, jedle," uvedl Rus. Sadba zatím stačí. "To, co nám komplikuje situaci, je dlouhodobě přetrvávající sucho," řekl ředitel.
Přestože sněhu bylo v zimě dost a srážkově bohatý byl květen, vláhový deficit minulých let je významný, a proto se vysazené stromky podle Ruse hůř ujímají. Kvůli nedostatku vláhy také nelze zalesňovat přes celý rok. Než stromky zakoření, trvá to zhruba dva až tři roky. Do té doby je nutné o ně pečovat. "Stav spárkaté zvěře je nyní už naštěstí nižší, než tomu bylo před pěti lety, podařilo se nám stavy snížit lovem a objevily se tu vlci, kteří nám významně pomáhají," uvedl Rus.
Limitujícím faktorem v obnově lesa je podle ředitele klimatická změna. "Pokud přijde opakovaně extrémní sucho, nedaří se dřevinám naplodit dostatečné množství semen, které používáme pro obnovu lesa," řekl Rus. Výsadba přitom v Krušných horách začala už v 90. letech minulého století, kdy po exhalacích a kyselých deštích zbyly na kopcích pouze pahýly. "Návrat k původní formě lesa, který tu byl, bude trvat 250 let, nicméně původní druhovou skladbu vrátíme lesům v Krušných horách někdy v roce 2035, pokud půjde všechno optimálně, bude dostatek pracovních sil, financí, sadebního materiálu. Teď jsme zhruba ve třech čtvrtinách prací," uvedl Rus. Z Krušných hor do té doby zřejmě zcela zmizí smrk pichlavý, který ze sta procent napadla houba kloubnatka smrková.
