Iva Kubánová, moderátorka
Události v regionech jsou připraveny. Vítejte. Před 4 lety začali v Městě Albrechticích místní lidé ve spolupráci s Hnutím Duha osazovat holiny po kůrovci . Jako hlavní strom si zvolili břízu , která roste rychle. Měla poskytnout ochranu dalším stromům. Město Albrechtice bylo jedním z nejvíce postižených míst. Kůrovec tam zničil polovinu z 300 hektarů lesa.
Jaroslav Herman, odborný lesní hospodář, Město Albrechtice
Je tu javor, je tu buk, přirozeně sem přišel smrk.
Jan Pirkl, redaktor
Před 7 lety tady byl normální smrkový les. Před 4 jen prázdná plán. Kůrovec doslova zničil místní lesy a nejen ty. Dnes tady mají břízy a jeřáby přes 2 metry a rostou dál.
Jaroslav Herman, odborný lesní hospodář, Město Albrechtice
Jsme zasadili sazenice v různých počtech a nechali jsme přírodu pracovat, nechali jsme přirozeně, ať se, ať se šíří ty přípravný dřeviny jako bříza, jeřáb a pod těma přípravnýma dřevinama se nám začíná tvořit nový porost, vlastně ten cílový, kterého chceme dosáhnout.
Jan Pirkl, redaktor
Les se tak tady nad Městem Albrechtice začíná obnovovat, ale bude jiný, než jsme z Česka zvyklí. Divočejší s různými druhy stromů. Právě takový má totiž podle odborníků největší šanci přežít podobné kalamity, jako byla ta kůrovcová.
Milan Košulič, lesník, Město Albrechtice
My musíme mít lesy nejen druhově pestré, ale taky pestré výškově, prostorově. Tam v těch lesích bychom měli mít širokou škálu jako různě starých stromů, protože ty mladší jsou vždycky odolnější.
Jan Pirkl, redaktor
I když je kůrovec na ústupu, jen v kraji vytěží Lesy České republiky kolem 125 000 kubíků kůrovcového dřeva. Na druhé straně také osadí 1 500 hektarů holin více než 7 000 000 sazenic.
Eva Jouklová, mluvčí, Lesy ČR
Kde je to možné, tak upřednostňujeme přirozenou obnovu lesa ze semen a plodů stojících stromů . Sázíme směsi různé druhy dřevin s převahou listnáčů vždycky s ohledem na konkrétní stanoviště i klimatické podmínky.
Jan Pirkl, redaktor
Podobně zalesněné holiny také napomáhají k dřívější změně místního klimatu. Na místě zůstává voda a nedochází také k výkyvům teplot. Jan Pirkl, Česká televize, Město Albrechtice.
Iva Kubánková, moderátorka
K tématu teď více s profesorem Miroslavem Svobodou z Katedry ekologie lesa České zemědělské univerzity. Pěkný večer.
Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Pěkný večer.
Iva Kubánková, moderátorka
Vy dlouhodobě prosazujete přirozenou cestu obnovy lesů , jaké jsou její výhody a v čem je naopak problematická?
Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Tak ty výhody jsou jednoznačné. Ta přirozená obnova v zásadě například je mnohem odolnější vůči suchu, protože přesazení toho mladého stromku pro něj znamená veliký stres a obzvlášť v posledních letech, kdy máme dlouhé periody bez vláhy, takto přesazené sazenice často bývají náchylnější vůči odumírání suchem, tzn., že ta přirozená obnova má celou řadu výhod, /nesrozumitelné/ na druhou stranu, pokud nám v okolí chybí dostatek semenných stromů, například břízy nebo jeřábu nebo ostatních dřevin , které by se tam mohly přirozeně šířit, tak samozřejmě nezbývá následně, než využívat tu umělou. A v případě těch Albrechtic je to krásný příklad toho, jak vlastně místní spolupracují s přírodou a pomáhají vlastně šíření, jak už bylo řečeno, těch /nesrozumitelné/ druhů dřevin, který následně ochrání ten budoucí porost, tzn., že se na ty holiny nesází přímo ty cílové dřeviny.
Iva Kubánková, moderátorka
Jaký typ obnovy lesů u nás převládá, můžete to srovnat s okolními zeměmi?
Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Tak bohužel. Česká republika byla významná v tom, že my jsme používali převážně umělou obnovu. Ještě v minulých letech ten podíl umělé obnovy byl 80 %. A v porovnání s těmi okolními zeměmi jsme opravdu byla země, která nejvíc sázela primárně nejvíc smrků a borovice a vlastně byl to důsledek toho plantážnického systému, který u nás převládá a jehož vlastně výsledkem byla následně i ta kůrovcová kalamita. A v okolních zemích se ta míra přirozené obnovy pohybuje často kolem 50 % území, jako je například Německo, případně Slovensko, ale jsou i země, jako je například Slovensko, kde podíl té přirozené obnovy je téměř 90 %, tzn., že v mnoha okolních zemích se lesníci mnohem více právě spoléhají na síly přírody a na to, jak vlastně příroda v tom lese pracuje.
Iva Kubánková, moderátorka
Téma obnovy lesa je aktuální také v souvislosti s nedávným požárem v Českém Švýcarsku. Změní tato událost nějak postupy při obnově lesních porostů?
Miroslav Svoboda, vedoucí Katedry ekologie lesa , Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU
Tak já myslím, že v Národním parku Českosaské Švýcarsko, protože se jedná o Národní park a jedná se vlastně o primárně území, kde ta hospodářská funkce je minimální, tak se uvažuje primárně o přirozené obnově a myslím si, že tam máme hezké příklady toho, jak ta přirozená obnova funguje, například na lokalitě Havraní vrch, kde ten požár před 16 lety také zničil část borového, smrkového nepůvodního porostu a kde dneska máme krásný nový smíšený les. Takže primárně si myslím, že se uvažuje s přirozenou obnovou. A samozřejmě jsou lokality, kde, pokud by ta přirozená obnova nefungovala, tak my se případně doplnila umělou obnovou. A samozřejmě možná budou lokality například v okolí vesnic nebo v okolí infrastruktury, kde bude nutné vlastně do budoucna i ideální nějakým způsobem kontrolovat tu druhou skladbu lesa tak, aby ten nový les byl odolnější vůči případně dalším požárům, případně byl tam specifický typ lesa tak, aby vlastně ta lidská sídla a ta infrastruktura nebyla ohrožována těmi požáry, takže tam je možné, že ten management bude specifický a bude se tam například jednat o kombinaci umělé přirozené, případně tam vlastně možná vzniknou i části lesa a části území, kde ten les nebude trvale vysoký tak, aby vlastně to riziko požáru se minimalizovalo.
Iva Kubánková, moderátorka
Pane profesore, děkuji, že jste si udělal čas na Události v regionech. Hezký večer přeji. Miroslav SVOBODA, vedoucí Katedry ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU. Přeju hezký večer. Na shledanou.
ČT 1
