Jiří VÁCLAVEK, moderátor
No, a teď si pojďme názorně ukázat, jak se výskyt kůrovce měnil v čase, a taky v jednotlivých oblastech Česka. Ukazují to tyto mapy. Nejhůře postižené oblasti jsou označeny nejtmavší barvou. V roce 2014 kůrovec zaútočil především na Šumavu, ale taky na Slezsko a část Moravy. Ta další mapa, ta ukazuje situaci v roce 2015, na první pohled je vidět, že zasažených oblastí přibylo. V tomto roce byly zpracovány víc než 2 milionů metrů krychlových smrkového dřeva, které napadlo právě tento hmyz. O rok později, tedy v roce 2016 už šlo o dvojnásobný problém. Na mapě můžeme vidět zhoršení situace především na území Slezska a taky části Moravy. K enormnímu navýšení výskytu kůrovce došlo taky v jihovýchodních a jižních Čechách. No, a že se situace nelepší, je zjevné taky z poslední mapy. Ta ukazuje situaci v roce 2018, tedy nejnovější údaje. Z nich vyplývá, že se kůrovec rozšířil po celém území Česka. Nejvážnější situace je na Bruntálsku. Stále ale taky ve Slezsku, na Moravě, Vysočině, Šumavě, a taky na Děčínsku, kde se nachází Národní park České Švýcarsko. V Česku je víc než 2,5 milionů hektarů lesů. Smrkových je zhruba polovina, ten údaj už tady padl. Kůrovec už napadl víc než 500 tisíc hektarů porostů, což znamená, že zhruba 40 procent smrkových lesů v zemi už uhynulo a nebo v nejbližší době uhyne. Těžbou kůrovcového dřeva se radikálně mění i tvář krajiny. Jak konkrétně, na to se teď podíváme z kabiny letadla, ukážeme z ptačí perspektivy, jak vypadají kůrovcem nejvíc zasažené lesy Kraje Vysočina, konkrétně na Jihlavsku a na Třebíčsku.
Radovan DANĚK, redaktor
Dotankovat palivo, připravit kamery a mikrofony nachystat i na velmi hlučné prostředí. Startujeme z Letiště Jihlava s pilotem Zdeňkem Kölblem do údolí řeky Jihlavy směr Třebíč. Mrtvé lesy jsou dobře vidět hned za městem. Jsou pod námi, napravo i při pohledu vlevo. Často jsou stromy už zcela bez jehličí.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromích lesů
Tyhle lesy zmizí všechny, protože jak vidíte, tam je 80, 90 procent toho porostu hnědne, a to i ty stromy, které vidíme ještě zelené, tak tam pravděpodobně už kůrovec je a je otázka času, kdy zhnědnou také.
Zdeněk KÖLBL, pilot
To jsou Vysoký Studnice, za náma Kamenice u Jihlavy.
Radovan DANĚK, redaktor
Sytě zelenou barvu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Jinak barevně vynikají jen suchá pole a travnaté paseky. Držíme se stále ve výšce asi 200 metrů nad terénem a z letadla je velmi dobře vidět, že usychají i nově vysázené porosty a také remízky mezi poli.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromích lesů
Nejdřív vlastně odcházejí lesy z těch nejsušších míst, to jsou právě ty lesíky v polích, okraje lesních porostů.
Radovan DANĚK, redaktor
Už vykácené části lesů od loňska ve velkém střídají paseky, které se teď zelenají jen proto, že zarostly trávou. Doletěly jsme k Velkému Meziříčí i ke zbytkům lesů na Třebíčsku.
Zdeněk KÖLBL, pilot
Tady je to typický a kdybysme pokračovali na jihovýchod, tak to bude pořád to samý.
Radovan DANĚK, redaktor
Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho v posledních 5 letech, a také převažující smrková monokultura. Lesů tady bylo hodně, a tak se kůrovec jednoduše dostává z jednoho lesa do druhého. Zatímco před 200 až 300 lety bylo v českých lesích jen asi 10 až 15 procent smrkových lesů, tak letos už je to 60 procent a v Kraji Vysočina dokonce 70 procent smrkových porostů. Takové lesy se škůdcům a suchu nedovedou ubránit. Po přistání i František Kučera přiznal, že až tak drastické pohledy nečekal.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromích lesů
Je to opravdu přírodní katastrofa a dojde ke změně krajiny, dojde ke změně klimatu.
Radovan DANĚK, redaktor
Víc než polovina uschlých stromů na Vysočině zatím není pokácena. Podle lesníků na to jednak nejsou kapacity a hlavně souše už dalším stromům neuškodí, protože se v nich brouk nemnoží. Přednost při těžbě tak mají aktivní kůrovcové stromy. Radovan Daněk, Česká televize, Vysočina.
No, a teď si pojďme názorně ukázat, jak se výskyt kůrovce měnil v čase, a taky v jednotlivých oblastech Česka. Ukazují to tyto mapy. Nejhůře postižené oblasti jsou označeny nejtmavší barvou. V roce 2014 kůrovec zaútočil především na Šumavu, ale taky na Slezsko a část Moravy. Ta další mapa, ta ukazuje situaci v roce 2015, na první pohled je vidět, že zasažených oblastí přibylo. V tomto roce byly zpracovány víc než 2 milionů metrů krychlových smrkového dřeva, které napadlo právě tento hmyz. O rok později, tedy v roce 2016 už šlo o dvojnásobný problém. Na mapě můžeme vidět zhoršení situace především na území Slezska a taky části Moravy. K enormnímu navýšení výskytu kůrovce došlo taky v jihovýchodních a jižních Čechách. No, a že se situace nelepší, je zjevné taky z poslední mapy. Ta ukazuje situaci v roce 2018, tedy nejnovější údaje. Z nich vyplývá, že se kůrovec rozšířil po celém území Česka. Nejvážnější situace je na Bruntálsku. Stále ale taky ve Slezsku, na Moravě, Vysočině, Šumavě, a taky na Děčínsku, kde se nachází Národní park České Švýcarsko. V Česku je víc než 2,5 milionů hektarů lesů. Smrkových je zhruba polovina, ten údaj už tady padl. Kůrovec už napadl víc než 500 tisíc hektarů porostů, což znamená, že zhruba 40 procent smrkových lesů v zemi už uhynulo a nebo v nejbližší době uhyne. Těžbou kůrovcového dřeva se radikálně mění i tvář krajiny. Jak konkrétně, na to se teď podíváme z kabiny letadla, ukážeme z ptačí perspektivy, jak vypadají kůrovcem nejvíc zasažené lesy Kraje Vysočina, konkrétně na Jihlavsku a na Třebíčsku.
Radovan DANĚK, redaktor
Dotankovat palivo, připravit kamery a mikrofony nachystat i na velmi hlučné prostředí. Startujeme z Letiště Jihlava s pilotem Zdeňkem Kölblem do údolí řeky Jihlavy směr Třebíč. Mrtvé lesy jsou dobře vidět hned za městem. Jsou pod námi, napravo i při pohledu vlevo. Často jsou stromy už zcela bez jehličí.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromích lesů
Tyhle lesy zmizí všechny, protože jak vidíte, tam je 80, 90 procent toho porostu hnědne, a to i ty stromy, které vidíme ještě zelené, tak tam pravděpodobně už kůrovec je a je otázka času, kdy zhnědnou také.
Zdeněk KÖLBL, pilot
To jsou Vysoký Studnice, za náma Kamenice u Jihlavy.
Radovan DANĚK, redaktor
Sytě zelenou barvu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Jinak barevně vynikají jen suchá pole a travnaté paseky. Držíme se stále ve výšce asi 200 metrů nad terénem a z letadla je velmi dobře vidět, že usychají i nově vysázené porosty a také remízky mezi poli.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromích lesů
Nejdřív vlastně odcházejí lesy z těch nejsušších míst, to jsou právě ty lesíky v polích, okraje lesních porostů.
Radovan DANĚK, redaktor
Už vykácené části lesů od loňska ve velkém střídají paseky, které se teď zelenají jen proto, že zarostly trávou. Doletěly jsme k Velkému Meziříčí i ke zbytkům lesů na Třebíčsku.
Zdeněk KÖLBL, pilot
Tady je to typický a kdybysme pokračovali na jihovýchod, tak to bude pořád to samý.
Radovan DANĚK, redaktor
Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho v posledních 5 letech, a také převažující smrková monokultura. Lesů tady bylo hodně, a tak se kůrovec jednoduše dostává z jednoho lesa do druhého. Zatímco před 200 až 300 lety bylo v českých lesích jen asi 10 až 15 procent smrkových lesů, tak letos už je to 60 procent a v Kraji Vysočina dokonce 70 procent smrkových porostů. Takové lesy se škůdcům a suchu nedovedou ubránit. Po přistání i František Kučera přiznal, že až tak drastické pohledy nečekal.
František KUČERA, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromích lesů
Je to opravdu přírodní katastrofa a dojde ke změně krajiny, dojde ke změně klimatu.
Radovan DANĚK, redaktor
Víc než polovina uschlých stromů na Vysočině zatím není pokácena. Podle lesníků na to jednak nejsou kapacity a hlavně souše už dalším stromům neuškodí, protože se v nich brouk nemnoží. Přednost při těžbě tak mají aktivní kůrovcové stromy. Radovan Daněk, Česká televize, Vysočina.
