Americký prezident Barack Obama prohlásil ve středu za národní památku 6475 kilometrů čtverečních federální půdy ve státech Utah a Nevada, aby zabránil těžbě surovin a dalším aktivitám na územích bohatých na indiánské památky. Podle kritiků je oznámení Bílého domu další ukázkou sporné "půlnoční regulace", tedy série kontroverzních opatření, která dosluhující prezident podniká po listopadových volbách ve svých posledních týdnech ve funkci.
Obama použil zákon z roku 1906 na ochranu 5463 čtverečních kilometrů půdy v Utahu v oblasti kolem přírodních útvarů Bears Ears; na zbylých 1000 kilometrech čtverečních bude chráněna oblast Gold Butte v blízkosti Las Vegas. Bílý dům se pochlubil, že Obama využil tohoto zákona a dalších opatření k vynětí více půdy z rozvoje než kterákoli předešlá administrativa.
Rozhodnutí přivítali předáci indiánských kmenů Hopi, Navaho, Ute a Zuni, kteří se s pomocí právníků snaží o ochranu oblasti Bears Ears celá léta. Obamův výnos jim v těchto oblastech i nadále umožňuje kmenové obřady, sběr palivového dříví a bylin, lov, pastvu a rekreaci. Indiánská koalice původně usilovala o ochranu pro zhruba 7500 kilometrů čtverečních kolem Bears Ears.
Proti Obamově rozhodnutí se postavil guvernér Utahu a kongresová delegace tohoto státu. Kongresman Jason Chaffetz označil Obamův výnos za "půlnoční památník" a řekl, že bude v Kongresu pracovat na odvolání tohoto rozhodnutí. Chaffetz spolu s dalšími zákonodárci předložil návrh zákona, který by pro části Bears Ears vytvořil dvě chráněné oblasti o rozloze celkem zhruba 5000 kilometrů čtverečních, ale umožnil rozvoj v ostatních oblastech. Sněmovna reprezentantů USA o tomto návrhu zatím nehlasovala, uvedla agentura Reuters.