Nekonečný boj o kůrovce na Šumavě má dalšího hráče.

Předseda TOP 09 sepsul nového šéfa parku. Národní poklad podle něj hlídá turista.

PRAHA Právě nyní, koncem dubna, má v šumavských lesích vylétnout lýkožrout smrkový a pokračovat v jejich ničení. A právě teď, jako každý rok, se vede bitva o to, jak v tom kůrovci zabránit.

Letošek je výjimečný: v čele národního parku totiž nově stojí radikální Jan Stráský, který prosazuje nemilosrdné kácení napadených stromů i v nejcennějších částech parku. V tom má velkou podporu místních starostů. Ti dnes předají předsedovi Senátu Milanu Štěchovi petici za záchranu Šumavy s více než třinácti tisíci podpisy.

Proti kácení jsou tradičně ekologové a včera se na jejich stranu přidala vládní strana TOP 09, jmenovitě její předseda Karel Schwarzenberg, jenž v Mnichově studoval obor lesnictví a hospodařil v rodinných lesích. „Je nutné upřednostňovat v šumavském parku vyvážený přírodovědecký pohled před developerskými zájmy zainteresovaných skupin. Šumava je největším národním pokladem Království českého,” řekl Schwarzenberg.

Zároveň ostře kritizoval Stráského, jeho nápady nazval brutálními. „Současný ředitel parku je předsedou klubu turistů a má na park pohled turisty. Pro Šumavu by bylo ale daleko prospěšnější, kdyby na ni byl uplatňován pohled vědecký.” TOP 09 přitom nepožaduje Stráského odvolání, žádá jen obnovení vědecké rady parku, která se nedávno rozpadla.

Stráského radikalismus trochu zaskočil i ministra životního prostředí Tomáše Chalupu z ODS, který ho přitom jmenoval. Musel ho trochu brzdit - kácení v prvních zónách parku sice povolil, odmítl však do těchto míst pustit těžkou techniku. „Také já požaduji dialog mezi správou parku a odbornou veřejností. Není to ale jen vinou pana Stráského, že se zadrhl,” uvedl Chalupa.

Ekologům vadí jakékoli kácení v pralesích s původními šumavskými smrky. Shovívavější jsou k zásahům v takzvaných monokulturách - v uměle vysázených smrčinách, které jsouméně odolné vůči škůdcům a extrémům počasí.

O to, že dnes monokultury tvoří velkou část parku, se paradoxně zasloužili předkové ministra zahraničí. Sazeničky smrků z podhůří Alp zde nechal v 19. století vysazovat kníže Jan Adolf Schwarzenberg, jenž se na druhou stranu zasadil o vznik nejstarší české přírodní rezervace na Boubíně.