Až armáda opustí vojenský újezd Brdy, vtrhne na toto území masová turistika? Pokusí se tu prosadit své zájmy developeři? Na Příbramsku mají největší starost o Padrťské rybníky.

PADRŤ Obyvatelé Příbramska jsou přesvědčeni, že je to nejkrásnější lokalita regionu. Padrťské rybníky, které se už pět století zrcadlí v zeleni hlubokých lesů, patří k nejvyhledávanějším oblastem Brd.

Lidé tam chodí rybařit, do okolí rybníků na houby i na borůvky i přesto, že od vzniku vojenského újezdu Brdy je tam vstup zakázán. Legálně se tam smí teprve v poslední době o víkendech po cyklostezce ve směru od Trokavce.

V současné době o území Padrťských rybníků probíhá tahanice mezi Středočeským a Plzeňským krajem. „Je to pro nás citová záležitost. Neumíme si představit, že by nejkrásnější místo Příbramska mohlo jednou patřit k Plzeňskému kraji,” prohlásil Vít Kučera z občanského sdružení za ochranu a rozvoj Brd.

Spor se týká budoucnosti po plánovaném zrušení vojenského újezdu Brdy v roce 2014.

Deset obcí Plzeňského kraje zaslalo minulý měsíc předsedovi vlády, ministrům obrany a vnitra své představy o nových hranicích mezi oběma kraji. Podle takzvaného strašického návrhu by Padrťské rybníky měly přejít ze Středočeského do Plzeňského kraje.

Tento návrh podpořily obce Strašice, Těně, Dobřív, Mirošov, Skořice, Štítov, Trokavec, Spálené Poříčí, Borovno a Míšov. „Pro nás je důležité, abychom zůstali pod Plzeňským krajem, nechceme do Středočeského,” řekl starosta Strašic Jiří Hahner.

Vychází přitom ze situace, jaká platila před rokem 1949, tedy ještě před vznikem vojenského újezdu. „Pro nás je pohoří Brd životně důležité. Máme tam vodní zdroje, protipovodňové zájmy a chceme, aby to území zůstalo takové, jaké je,” dodal strašický starosta.

Totéž chtějí i Středočeši, s výjimkou změny katastrů. „I Středočeský kraj tam má vodní zdroje. Za voláním po změně hranic mohou být majetnické choutky obcí kvůli rozpočtovému určení daní a obávám se, že i něčí developerské zájmy,” oponuje Kučera.

Někteří obyvatelé Příbramska to považují za uměle vytvořený problém. „O co se přetahují, když se tam nic nesmí zřídit?” ptá se Roman Rejnart ze Starého Podlesí, obce vzdálené od rybníků asi deset kilometrů.

Uvítal by spíš diskuse nad tím, jak do Brd po odchodu armády přivést turisty, a přitom neohrozit vzácnou přírodu. „Žije tam vzácné ptactvo, kvetou tam ohrožené rostliny. Když na jaře kvete kosatec sibiřský, je to celý modrý lán,” dodal Rejnart.