Hnutí DUHA zjistilo v bezzásahovém území šumavského národního parku masivní kácení podél turistických cest. Nejde o opatření proti kůrovci, důvodem má být ochrana turistů před pádem suchých stromů. Přestože jde o území ponechaná divoké přírodě, nechal ředitel parku Jan Stráský okamžitě dřevo odvážet.

Ekologická organizace upozorňuje, že ředitel koná v příkrém rozporu s posláním národního parku. Tisícovkám turistů, kteří sem každoročně přijíždějí obdivovat divokou přírodu, nezbude než chodit kilometry pouze po cestách lemovaných z obou stran pařezy, nebo jezdit jinam. Ke kácení a s výjimkou první zóny i odvozu suchých kmenů dochází například v pásmu podél Starobřeznické cesty po zelené turistické značce z Modravy na Březník a na mnoha dalších místech. Podobný osud hrozí i cestě k pramenům Vltavy.

Ochrana turistů před případným pádem suchých stromů je bezesporu legitimní, Hnutí DUHA ale kritizuje způsob, jakým se tato opatření provádějí – existují podstatně šetrnější metody, které výletníkům neznehodnotí zážitek z šumavské přírody. Např. v sousedním národním parku na bavorské straně Šumavy a donedávna také u nás se nebezpečné stromy podél cest zlomily nebo seřízly tak, aby vypadaly jako pahýly, když se strom sám od sebe ulomí. S výjimkou nejfrekventovanějších cest se takto předčasně nelámaly v širokém pásu všechny stromy, ale jen ty, které hrozily pádem na stezku.

V národním parku však nyní jezdí harvestor, který podél cest uřezává v širokém pásu všechny stromy u pařezu, následně je  naporcuje na špalky a odváží. Správa parku tak nedodržuje ani své vlastní platné směrnice a nařízení. Podle nich se podél cest nekácí všechny stromy, ale jen ty nebezpečné a v území ponechaném přírodě se nesmí kmeny odvážet. [1]

Hnutí DUHA upozornilo, že suché stromy patří k divoké přírodě a mají také význam pro ochranu půdy i mladých stromků. Jejich náhlým pokácením se zcela mění prostředí a podél cest vznikají pruhy holin.

Ekologická organizace vyzvala Jana Stráského, aby kácení všech suchých stromů podél stezek okamžitě zastavil a použil šetrnější metody, které umožní turistům pozorovat ze stezek divokou přírodu.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:

„Na stezku Cikánskou slatí jsem vodil exkurze a ukazoval lidem, jak vypadá podmáčený smrkový prales. Dnes už nemám, kde bych jim ho ukázal, ředitel parku nechal všechny stromy podél poválkového chodníku pokácet a mimo stezku do první zóny nesmíme vstoupit. Počínání Jana Stráského dosáhlo vrcholu absurdity. Zničení divoké přírody kolem turistických cest je zcela v rozporu s posláním národního parku. Ten je tu také od toho, aby lidé taková místa na vlastní oči viděli.“

„Souvislost mezi odvozem dřeva z bezzásahových území a ochranou turistů nevidím vůbec žádnou a doufám, že se výlety tisícovek milovníků Šumavy tímto způsobem neznehodnocují jenom proto, aby si někdo zatopil v kamnech. Přece palivové dříví pro místní lidi se má brát z těch dvou třetin parku, kde se v lesích hospodaří, a ne z území ponechaného přírodě.“

„Jan Stráský připravil turistům na Šumavě „povedený“ zážitek. Místo aby mohli v samém srdci národního parku sledovat vývoj horského lesa, budou se procházet po cestách lemovaných samými pařezy. Pralesy v prvních zónách parku už neuvidí vůbec, protože pohyb je zde omezen právě jen na značené stezky. Přitom zajistit ochranu turistů před případným pádem suchého stromu lze i šetrnějšími metodami, jak ukazují zkušenosti z Bavorského lesa.“

Poznámky:

[1] Jedná se o následující směrnice NP Šumava:

• Směrnice č. 05 – Směrnice k realizaci preventivních opatření ke snížení rizik vázaných na existenci nebezpečných stromů na majetku Správy NP a CHKO Šumava z 1.4.2010.
  Mimo jiné uvádí, že při průchodu stezek prvními zónami i pralesovitými porosty ve druhých zónách se „k odstranění nebezpečných stromů přistoupí jen v krajním případě, pokud je zcela zjevné bezprostřední ohrožení provozu na trase či vyhrazeném místě (zdraví, život nebo majetek návštěvníků a obyvatel NP). Turisté jsou zde na nebezpečí upozorněni cedulemi.“

• Směrnice č. 20 – Příručka lesnických činností z 30.8.2010, kapitola 9.1.1. Ponechávání veškeré dřevní hmoty k zetlení uvádí: „V I. zóně ochrany přírody a v území II. zóny ochrany přírody, kde je uplatňován managementový režim C (A0) (v provozně managementové mapě jsou tato území vyznačena žlutou barvou) je k zetlení ponechávána veškerá dřevní hmota (hroubí i nehroubí)“.

• Příkaz ředitele č.10, z 1.4.2010, Příloha č. 7 – Přehled možných opatření integrované ochrany lesa a ponechávání dřevní hmoty v porostech.