Vojenský újezd Brdy se může už za dva roky stát součástí plánované chráněné oblasti. Místní se obávají náporu turistů v místech, kde je nyní díky zákazu vstupu téměř nedotčená příroda. I přes zákaz jsou brdské lesy plné turistů už dnes.

Postavili ho už ve 13. století a podle pověsti ho obývá černá paní. Hrad Valdek, nebo spíš to, co z něj zbylo, je oblíbený turistický cíl. A je to naše první zastávka na cestě po brdských lesích.

Více než zřícenina však zaujme hájenka pod ní. „Je ještě původní, zachovala se z doby první republiky,” upřesňuje náš průvodce Karel Urban. O kus dál je vidět hotel z dob komunistické éry, ten atmosféru spíš kazí. „Ale dobře tam vaří,” podotýká Urban.

Ubytovat se v něm můžou jen vojáci. Jsme ve vojenském újezdu. V místech, kam se lidé legálně dostanou jen o víkendech.

K hradu vede i turistická cesta, aby taky ne, přímo na Valdeku tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová v roce 2007 přestřihla pásku a tím zpřístupnila okrajové části újezdu – pětačtyřicet kilometrů turistických tras. Pořád však platí víkendový režim, ve všední dny je celý újezd oficiálně uzavřený.

Pokračujeme dále do nitra újezdu, tato místa už jsou veřejnosti zapovězená. Za chvíli stojíme na střeše vojenského bunkru Jordán a začínám chápat, proč jsou Brdy mezi turisty tak oblíbené. „Nejlepší je to na konci května, všechny ty vřesy okolo chytnou fialovou barvu a je to tu jako v ráji,” popisuje úchvatnou přírodu Urban, zaměstnanec úřadu brdského vojenského újezdu v Jincích.

„Jen ty břízky by potřebovaly vykácet,” ukazuje Urban na malé stromky prorůstající skrz vřes. „Tam už se delší dobu nestřílí a příroda tam dělá své.” V újezdu se vyzná, stará se o jeho chod po ekologické stránce a půlku svého pracovního týdne tráví v terénu.

Jsme na cílové ploše, místě, kam dopadá cvičná střelba vojáků, což je důvodem zákazu vstupu pro veřejnost. Všude je plno munice. Pro speciální případy vydá vojenský úřad propustku, jinak je vstup zakázán, lidé si s tím ale hlavu moc nelámou. „My je tu tolerujeme. Víme, že sem chodí, ale moc to neřešíme, před rokem 1989 to bylo nemyslitelné,” podotýká Urban.

Stopy po turistech tu jsou všude, pohled mi sklouzne po odhozené PET lahvi, už asi páté, kterou dneska vidím. „Jsou to prasata, odpadky tu sbíráme neustále, člověk by čekal, že když už přijdou přes zákaz, aspoň to po sobě uklidí,” rozčiluje se Urban.

Vzápětí vyvrací svá předchozí slova o toleranci vůči návštěvníkům, rázně zastaví dva cyklisty a zakazuje jim pokračovat v cestě k cílovým plochám. Je nekompromisní: „Pokud se mnou chcete debatovat, dejte mi občanku a budete to mít za dva tisíce.” Mladý pár radši trasu výletu přeplánuje.

V tuto chvíli Karel Urban dost možná vykonává poslední roky své práce, tento týden Sněmovna schválila v prvním čtení plán na zrušení vojenského újezdu. Pokud bude přijat, újezd se ruší v roce 2016. Podle nejpravděpodobnějšího plánu by se pak území újezdu stalo součástí budoucí Chráněné krajinné oblasti Brdy.

„V Brdech žije několik jedinců rysa ostrovida, roste tam vzácná rosnatka masožravá a několik druhů vstavačů, u Padrťských rybníků hnízdí orel mořský,” vysvětluje význam lokality šéf Brdského svazu ochránců přírody Martin Tůma.

Diskuse okolo rušení újezdu se vede již několik let. Ozývají se starostové brdských obcí, vojáci, politici, ochránci přírody i obyčejní návštěvníci. „Zrušení v žádném případě nepodporuji, nejsme absolutně připraveni na ty hory lidí, které se pak dají očekávat,” říká starostka obce Láz Vlasta Čechová. I další starostové mají podobný názor.

Místní i ekologové se zase nejvíce obávají zastavění celého újezdu v případě jeho zrušení. Teď ho spravují Vojenské lesy a statky (VLS), v přímém vlastnictví ho má ovšem stát, a proto rozprodání pozemků do rukou developerů není pravděpodobné.

Vojáci čelí kritice kvůli těžbě

Většina odborníků se shodne, že důležité je vyhlášení CHKO hned poté, co se újezd zruší, s účinnou pojistkou v zákoně, která zabrání zastavování oblasti. To však nemusí řešit vše, na budoucí podobě Brd se budou podílet i místní politici. „Hlavní nástroj mají v ruce obce, je jen na nich, kam dovolí posunout výstavbu a zda dostatečně ochrání stávající stav,” podotkl Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Také David Čámský, zakladatel občanského sdružení BRDY Respublica, si myslí, že otevření Brd široké veřejnosti by regionu pomohlo, a to nejen ekonomicky. „V Brdech není žádný režim, není tajemstvím, že lidé tam chodí, jak chtějí a kudy chtějí, nikdo jim neřekne, kam smějí nebo ne, takhle může dojít k ohrožení mnoha vzácných druhů rostlin i živočichů,” varuje Čámský a tvrdí, že Vojenské lesy a statky se v Brdech dopouštějí nešetrné těžby a odvodňování oblasti.

Mluvčí státního podniku VLS pochybnosti o přetěžování regionu vyvrací. „Při všech činnostech plně respektujeme platnou legislativu a v řadě případů jdeme nad rámec svých povinností,” brání se.

Faktem je, že v Brdech se těží jako v každém jiném hospodářském lese, ekologům se nelíbí, že se tak děje bez jakýchkoli zásahů orgánu ochránců přírody.

Jak ochránit vodu

Brdy mají svou nezastupitelnou úlohu i jako úložiště zdrojů pitné vody, směr naší cesty pokračuje k jednomu z nich. Vodní nádrž Pilská je jedna ze tří, které se na území vojenského újezdu nacházejí. Byla postavena v 19. století jako zásobárna vody pro provoz místních dolů a hutí, dnes z ní čerpají obyvatelé Příbrami a okolních vesnic.

Ochrana zdrojů pitné vody je častým argumentem proti rušení újezdu. „Vojáci jsou jedinou zárukou, že střední Brdy zůstanou i do budoucna jedinečnou zásobárnou kvalitní pitné vody uprostřed Evropy,” tvrdí středočeský hejtman a exstarosta Příbrami Josef Řihák, který se staví proti rušení újezdu.

Fišer z agentury pro ochranu přírody to vyvrací: „Nemyslím si, že by byly zavedením CHKO zdroje pitné vody ohroženy. Jejich okolí podléhá vlastní ochraně a máme v Čechách mnoho zdrojů, které nejsou v širších územích nijak jinak chráněny, a vodu z nich pijeme.”

Na ochranu vodní nádrže má vlastní návod i Urban. „Jak v té vodě někoho uvidím, hned ho vyženu, už jsem tam pár koupajících se expertů potkal,” varuje nás cestou k nádrži.

Ve vodě naštěstí nikdo není, jen na betonovém ochozu odpočívá pár cyklistů. I přesto, že tento den není újezd oficiálně otevřen. „Jezdím sem rád a často, i proto, že to mám kousek, jsem z Příbrami,” prozrazuje jeden z návštěvníků. O budoucnosti újezdu moc neuvažuje. „Lidi sem jezdí teď, budou jezdit i potom, je pravda, že jich je tu dost a asi budou přibývat.”

Turisté už plánují značky

I Urban tvrdí, že obzvlášť v pozdějších jarních měsících jsou Brdy nacpané lidmi. „Úplně nejvíc je tu houbařů a cyklistů, pro pěší to tolik není, jsou to moc velké vzdálenosti,” dodává. Újezd je protkán desítkami zpevněných i nezpevněných cest, pro cyklistiku ideální, ve většině případů jsou neznačené, o to více kolují popisy tras mezi turisty slovně nebo po internetu. Jak to bude s přístupností Brd po zrušení újezdu, se přesně neví.

Jedno je jisté, cílové plochy úplně volný režim mít nebudou. „Je tam spousta munice a vojáci to do roku 2016 absolutně nestíhají vyčistit,” podotýká Urban. Je dost možné, že právě bezprostřední okolí cílových ploch bude ještě dlouho uzavřené.

V dalších částech už Klub českých turistů o značení tras jedná. „Máme připravenou síť značených pěších tratí, chtěli bychom je vyznačit už před zpřístupněním újezdu. Hned jak nám armáda umožní průzkum v terénu, chceme návrh dopracovat,” slibuje Karel Markvart z Rady značení Klubu českých turistů.

***

PRO A PROTI

Čím argumentují odpůrci CHKO * Hrozba zastavování plochy * Vysoké náklady na zřízení CHKO * Zvýšený ruch v okolních obcích * Negativní dopad na některé populace živočišných druhů Čím argumentují příznivci CHKO * Ekonomický rozvoj a kultivace regionu, nová pracovní místa * Zpřístupnění mnoha míst * Lepší servis pro turisty – odpočívadla, odpadkové koše, informační tabule * Přibudou vyznačené turistické trasy pro pěší i cyklisty

FAKTA Zajímavá místa Valdek Dnes je na místě hradu Valdek ze 13. století jen zřícenina. Podle pověstí mezi jeho zdmi přebývá valdecká černá paní. V létě je okolí zarostlé kopřivami, přesto jsou z vršku kopce krásné výhledy. K hradu vede žlutá turistická trasa z Podluh do Neřežína. Padrťské rybníky Jsou dva – Hořejší a Dolejší, leží v kotlině uprostřed brdských lesů. Oblast je přírodní rezervací, kde žije orel mořský, čáp černý či vydra. Na hráz Hořejšího rybníka vede cyklostezka z Trokavce, pokračuje pak dál do Bukové u Rožmitálu p. Třemšínem s odbočkou do Teslínů. Lovecký zámeček Tři trubky Málokde se slavné osobnosti střídaly tak často jako na zámečku Tři trubky. V 19. století ho nechal vystavit kníže Jeroným Colloredo Mansfeld. Po zřízení vojenského prostoru ho odkoupila armáda. Pobýval tu T. G. Masaryk, za druhé světové války jeden z předních generálů wehrmachtu Walter von Brauchitsch. Za minulého režimu se na zámeček sjížděli komunističtí pohlaváři. Vede k němu žlutá trasa ze Strašic k Padrťskému potoku.