Jolka KRÁSNÁ, redaktorka

Dnes bude vláda projednávat návrh zastupitelstva Plzeňského kraje o Šumavském národním parku. Tento návrh umožňuje, aby na jihovýchodě parku v jedné z nejcennějších částí Šumavy, se pás lesa vykácel a postavila se tam nový lanovka na Hraničník.

Jiří VÁCLAVEK, redaktor

A Šumavy se týká ještě jedna věc. Vedení Kašperských Hor si už nepřeje, aby městské lesy byly nadále součástí Národního parku Šumava. Žádá, aby se o tyto lesní pozemky největší český národní park zmenšil.

Jolka KRÁSNÁ, redaktorka

Po telefonu teď zdravíme a o Šumavě budeme diskutovat s našimi hosty. Alenou Balounovou, starostkou Kašperských Hor, dobrý den.

Alena BALOUNOVÁ, starostka, Kašperské Hory /SNK/

Dobrý den.

Jolka KRÁSNÁ, redaktorka

A do Plzně zdravíme radního Plzeňského kraje, Petra Smutného. Také vám dobrý den.

Petr SMUTNÝ, radní pro oblast životního prostředí, zemědělství, Plzeňský kraj  /ČSSD/

Dobrý den.

Jiří VÁCLAVEK, redaktor

Tak, pane radní, začněme, prosím, u vás. Co byste řekl na adresu kritiků toho plzeňského návrhu, tedy návrhu Plzeňského kraje, že ten návrh zákona o národním parku Šumava jde příliš na ruku místním samosprávám?

Petr SMUTNÝ, radní pro oblast životního prostředí, zemědělství, Plzeňský kraj  /ČSSD/

Tak to vůbec není pravda. Ten návrh zákona má pouze nějakým způsobem upravit poměry na Šumavě, aby bylo dlouhodobě zřejmé, kde se co může a kde se co nemůže. To není pro samosprávy. Samozřejmě samospráva, tam má na území jejich obcí pravomoci takové, jako mají zhruba obce jinde, protože právě ten pocit, že obce nejsou doma samy svými pány, je nejhorší. Protože jinak ty obce šumavské nestrádají.

Jiří VÁCLAVEK, redaktor

Dobře, ale to v podstatě neodporuje úplně tomu, co jsem řekl. Možná to pouze trošku zmírňuje tu formulaci. Že přesto lze tvrdit, že vychyluje ten návrh tu ručičku nebo ty váhy právě na stranu obcí. Je to tak? Chápu to správně?

Petr SMUTNÝ, radní pro oblast životního prostředí, zemědělství, Plzeňský kraj  /ČSSD/

Ne, ne, ne. Určitě ne, protože my jsme vůbec nesáhli do zákona 114 nebo velice málo a okrajově. Takže zákon 114 platí. Na Šumavě budou stále lesy ochranné a pouze se stanoví pevně, kolik bude prvních zón a nebude možné dělat bez zásahu území mimo první zónu.

Jolka KRÁSNÁ, redaktorka

Ten plzeňský návrh ale mimo jiné také navrhuje, aby těžbu a prodej dřeva z národního parku prováděla a zatím účelem ustanovená obecně prospěšná společnost. To tak jaksi vypadá jako naservírované pro dřevařské společnosti. Asi by dosáhly na to vytěžené dřevo snadněji. Proč obecně prospěšná společnost?

Petr SMUTNÝ, radní pro oblast životního prostředí, zemědělství, Plzeňský kraj  /ČSSD/

Tam se vůbec nemluví o těžbě dřeva, tam se mluví, že ta společnost by měla dělat péči o les. Protože jako hospodářská činnost v lese v národních lesích národního parku není vůbec možná. To jsou lesy zvláštního určení. Takže je to jenom forma. A proč to děláme? Protože 20 let se přemýšlí o tom, jestli je dobře, když ten samý úředník si napíše rozhodnutí a pak ho vykonává. A pořád se říká, že tyto činnosti by bylo lepší oddělit. Aby jedni úředníci na té správě dělali státní správu a druzí vykonávali tu péči o les. Ale to není podstatné na tom zákoně. Pro nás to není nejdůležitější. To je pouze, jsme hledali formu, jak tu péči o les zajistit. To není jenom samozřejmě o zásazích proti kůrovci, péče o les, o těžbě dřeva. Ale je to hlavně obnova lesa. Protože na Šumavě jsou smrkové monokultury a lidskou činností, péčí o les musíme tu skladbu lesa změnit tak, aby se tam v nějakém časovém horizontu objevilo teda těch 50% listnáčů a jedlí, který tam mají být.

Jiří VÁCLAVEK, redaktor

A, paní starostko, my jsme říkali, že Kašperské Hory usilují, když to zjednodušeně řekneme, o vystoupení z Národního parku Šumava. Je to, řekněme, vaše definitivní úsilí, definitivní záměr a nebo v případě, že by nakonec začala platit ta verze zákona o Šumavě tak, jak ji připravuje plzeňský kraj, tak byste si to možná i rozmysleli?

Alena BALOUNOVÁ, starostka, Kašperské Hory /SNK/

My jsme tohle to rozhodnutí přijali v zastupitelstvu už v roce 2008. A po současných zkušenostech a potom, co se děje v letošním roce, od doby jmenování ředitele Stráského, ředitelem národního parku, tak nás jenom utvrzuje v tom, že naše lesy jsou ohroženy a že jsou ohroženy čím dál víc. Protože nelze spolehnout na to, co bude nakonec schváleno v zákonu, který navrhuje Plzeňský kraj.

Jolka KRÁSNÁ, redaktorka

Pokud zmíním to, co už před nějakou dobou, před lety, říkal minulý ministr životního prostředí, Martin Bursík. Ten před vyčleněním kašperskohorských lesů ze šumavského národního parku varoval. Podle něho není možné, aby město využívalo atraktivity území třeba pro turistiku a zároveň se postavilo mimo. Nechcete tím vyčleněním dosáhnout jenom výhod?

Alena BALOUNOVÁ, starostka, Kašperské Hory /SNK/

My chceme pouze obhájit a hájit svůj majetek. Já si myslím, že občané Kašperských Hor, pokud mají tak rozsáhlý majetek, tak že mají právo, aby zůstal zachován pro další generace. A nechceme ho nechat zničit v podstatě těmi záměry, které má Hnutí Duha, které prosazuje Hnutí Duha, který prosazují někteří vědci. Dělat divočinu z hospodářských lesů. To my v žádném případě nechceme. My už ztrácíme, ztrácíme dosti velké hodnoty na tom, že v současné době naše lesy zahrnuty do národního parku jsou. A já si myslím, že tím, že naše lesy by byly vyjmuty z území,na kterém byl vyhlášen národní park, takže naopak získají na atraktivitě. My tam stejně postupujeme podle klasických způsobů hospodaření tak, aby byla navrácena zpět ta rozmanitost porostů, aby to nebyly smrkové monokultury. Nakonec hospodaříme podle lesního hospodářského plánu, který nám schvaluje Ministerstvo životního prostředí. Takže v podstatě ani jinak nemůžeme.

Jiří VÁCLAVEK, redaktor

Paní starostko, promiňte, že vám do toho vstupuji. A co jednoduchá výhrada, že tak relativně malé město, jako jsou Kašperské hory, jednoduše nemohou nepodlehnout tlaku lobbistů na kácení?

Alena BALOUNOVÁ, starostka, Kašperské Hory /SNK/

Podívejte se. My, lobbisti na kácení. To je neustále opakovaná písnička. Pokud chceme zachovat lesy, tak nemůžeme jenom kácet. Musíme ten les pěstovat. A v současné době naopak teď dochází k enormnímu kácení díky kůrovcové kalamitě. V normálních podmínkách bychom podle lesního hospodářského plánu, podotýkám opět, schváleného Ministerstvem životního prostředí, bychom ročně těžili 40 tisíc. V loňském roce se zpracovalo 62 tisíc kubíků. A takhle to jde od roku 2007 dál. Takže je to naopak. My chceme lesy zachovat.

Jiří VÁCLAVEK, redaktor

Dobře, my rozumíme.

Jolka KRÁSNÁ, redaktorka

Ještě otázka pro pana radního Smutného. Prosím, stručně stran lanovky. Jak silně jste odhodláni bojovat za lanovku na Hraničník. Ten váš návrh jí jednoznačně umožňuje. Možná s ní i 100% počítá?

Petr SMUTNÝ, radní pro oblast životního prostředí, zemědělství, Plzeňský kraj  /ČSSD/

Je to tam zakresleno, máte pravdu. Ale je to problematika Jihočeského kraje, který si tuto lanovku dal do svých územních plánů. Takže my jsme v tom jenom respektovali ty územní plány. To ještě neznamená, že se bude stavět. Musí se samozřejmě povolit. Musí se projít celým tím, těmi ... územního plánu a stavebního povolení. Takže mi nebojujeme za lanovku. Pouze jsme respektovali územní plán Jihočeského kraje.

Jiří VÁCLAVEK, redaktor

Pane radní, promiňte, že vám do toho vstupuji. Není to trošku alibistické? Na jednu stranu říkáte, že nejdete na ruku samosprávám. Pouze respektujete územní plány. Ono to může působit, že je to v podstatě totéž.

Petr SMUTNÝ, radní pro oblast životního prostředí, zemědělství, Plzeňský kraj  /ČSSD/

Jako územní plán je třeba respektovat. Protože jednu byl schválen. Pokud by to bylo v rozporu, tak to tam nikdo nedal.

Jiří VÁCLAVEK, redaktor

No to určitě. Ale tady jde o to, jestli by ten zákon neměl být, řekněme, koncepčnější a nějakým způsobem neměl ukazovat ten směr víc do budoucna. I třeba proti těm územním plánům.

Petr SMUTNÝ, radní pro oblast životního prostředí, zemědělství, Plzeňský kraj  /ČSSD/

Tak náš záměr byl hlavně při zpracování tohoto zákona, abychom zastavili kůrovcovou kalamitu. Protože v loňském roce ochrana přírody vytěžila 350 tisíc kubíků kůrovcového dřeva a 350 tisíc kubíků kůrovcového dřeva zůstalo na stojato. Takže na Šumavě loni uschlo 800 tisíc stromů. A protože člověk je z venkova, tak víc, co to muselo dát za práci ty stromy tam vysázet, ošetřit a my je teď necháme jen tak, že si někdo zamane, uschnout.

Jiří VÁCLAVEK, redaktor

Děkujeme vám oběma. Paní starostko, děkujeme. Pane radní, vám taky.

Jolka KRÁSNÁ, redaktorka

Díky a na shledanou.

Petr SMUTNÝ, radní pro oblast životního prostředí, zemědělství, Plzeňský kraj  /ČSSD/

Taky, hezký den. Na shle.