Divočina zaujímá v České republice pouze 0,3 % celkové plochy státu. Území s divokou přírodou jsou přitom klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů. Ekologové navrhují, aby se tato plocha výhledově zdesetinásobila.
Hnutí DUHA zahajuje unikátní projekt, který představí veřejnosti českou divočinu a její význam pro zachování přírodní rozmanitosti i pro člověka. K jeho cílům patří rovněž vyhledání nového území o rozloze asi 1000 hektarů, které by mohlo být v budoucnu ponecháno nerušenému přírodnímu vývoji.
Divočina dnes zaujímá v České republice pouze 0,3 % celkové plochy státu. Ekologové proto navrhují, aby se tato plocha výhledově zdesetinásobila: „Vytipujeme podle řady kritérií spolu s odborníky nejvhodnější místa, která by se stala útočištěm pro svobodný vývoj divoké přírody, ale také nabízela turistům unikátní zážitky a podpořila místní ekonomiku. V příštím roce je představíme v populárně-naučné publikaci."
Právě území s divokou přírodou jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Divočina je ovšem také zdrojem hlubokých zážitků pro návštěvníky i peněz pro místní obyvatele. „Česká divočina poskytuje domov plachým rysům, elegantním jeřábům, bobřím stavitelům přehrad nebo nejrychlejším letcům na světě – sokolům," připomíná programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.
Za ubýváním rostlinných a živočišných druhů u nás i na celé Zemi stojí především mizení divočiny zástavbou, intenzivním zemědělstvím nebo kácením přírodních lesů. Podle přírodovědců je ohrožena plná třetina z 80 000 u nás žijících druhů. Stovky z nich už v minulosti vyhynuly.
V ČR je 2 653 tisíc hektarů lesa, 2 200 přírodních rezervací a 4 893 druhů rostlin. „Ale také denně ztrácíme nerozumnou výstavbou 24 hektarů půdy. Mění se na nové silnice, nekonečné sklady a unifikované satelitní čtvrti. Zastavěli jsme už celou desetinu plochy státu," připomněli ekologové.
„Pořád přemýšlím o tom, proč se neustále na Šumavě mobilizuje proti kůrovci a kdo může mít zájem na tom, aby se provádělo náročné kácení a odvážení dřeva, často za pomoci vrtulníků, když jeho výtěžek často ani nenahradí prostředky do této operace vložené," zdůrazňuje Mojmír Vlašín, zoolog z Ekologického institutu Veronica.
„A to není všechno. Proč se neustále draze zalesňuje v národním parku, kde se mají upřednostňovat přírodní procesy? Třeba je to tím, že máme z divočiny podvědomý strach. Strach z toho, co nemůžeme ovládat," dodává. Miroslav Kutal z Hnutí DUHA připomíná, že v Evropě s výjimkou Ruska, Běloruska a Ukrajiny dnes žije okolo dvanácti tisíc vlků.
„V České republice zatím najdeme jen několik zvířat, ale věříme, že lepší legislativní ochrana a pozitivní postoje veřejnosti návrat šelem usnadní. Loni se smečka vlků usadila v Máchově kraji, letos se vlk objevil na Šumavě a dlouhodobě se vlci snaží zdomácnět v Beskydech. Považujeme proto za důležité, aby se veřejnost dozvídala o velkých šelmách co nejvíc objektivních informací a mohla se aktivně zapojovat do jejich ochrany," uvedl.
Hnutí DUHA nabídne lidem v rámci projektu i praktické činnosti, jak mohou přispět k ochraně přírodní rozmanitosti. V létě 2015 připraví sedm turnusů Týdnů pro divočinu, kde víc než stovka dobrovolníků bude chránit v národních parcích nebo chráněných krajinných oblastech vzácné orchideje nebo bránit rozšiřování nepůvodních druhů rostlin. Nebudou chybět ani exkurze s odborníky do divoké přírody.
V rámci projektu budou ekologové pokračovat v úspěšném monitoringu a ochraně velkých šelem v Beskydech, Jeseníkách a na Šumavě, kde desítky vzácných rysů a vlků ohrožuje ilegální lov.
Na projektu se podílí Masarykova univerzita, ekologické vzdělávací centrum Lipka, Hnutí DUHA Olomouc a Norská společnost pro ochranu přírody. Katedra environmentálních studií Masarykovy univerzity uskuteční průzkum postojů české veřejnosti k ochraně divočiny, brněnská Lipka připravuje terénní a výukové programy o divočině pro středoškoláky i vysokoškoláky a Hnutí DUHA Olomouc zahajuje výukové programy o velkých šelmách.
Komentáře