Jiří Mánek má za sebou první rok v křesle ředitele Správy Národního parku Šumava. Při té příležitosti se zúčastnil on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz. Na jejich dotazy odpovídal ze své kanceláře ve Vimperku více než hodinu. Přinášíme jejich výběr.

* Jaké konkrétní podnikatelské aktivity budete a nebudete podporovat v NP Šumava?

Národní park je velmi silná marketingová značka, která přitahuje zejména lidi ze zahraničí. Hlavní trend je turismus. Takže já za sebe budu podporovat jakékoli podnikání, které bude dělat dobré zázemí přijíždějícím turistům a nebude dělat ostudu národnímu parku. Rozhodně chci podporovat kvalitu v ubytovacích a restauračních službách, v průvodcovských službách, tradiční řemeslo a spíše malé podnikání - malé pivovary, malé pekárny, drobné obchůdky. Chci vycházet vstříc místním malým zemědělcům, kteří budou poskytovat zázemí a služby turistům. Na Šumavě v létě stoupá počet lidí o 70 procent a v zimě o 35 procent. Tomu je třeba nastavit infrastrukturu, řešení odpadů a odpadních vod atd. Co bych nechtěl podporovat, je výstavba velkokapacitních hotelů, které by zkazily ráz NP Šumava. Pokud velká zařízení, tak mimo park, v dojezdové vzdálenosti.

* Na Šumavě máte několik informačních středisek. Chybí mi ale větší nabídka suvenýrů a občerstvení. Nechystáte něco?

To máte pravdu. Naše informační střediska sice podávají informace a pracují v nich profesionální znalci přírody a NP Šumava, ale připravujeme zásadní změnu. Chceme informační střediska pojmout moderněji, lidé si budou moci koupit a odnést nějaký atraktivní suvenýr. Je to běžné všude v Evropě a Šumava v tomto trochu zaspala. Rovněž plánujeme od srpna otevření e-shopu. Pokud jde o občerstvení, chceme vybudovat jakousi franšízu, která bude mít jasná licenční pravidla, vzhled, nároky na obsluhu. Licenci chceme nabídnout místním podnikatelům. Je to program pro příští rok.

* Viděla jsem reportáž, že jste na Šumavu vrátili koně? Můžu je někde vidět?

Je to program, který je teprve v začátcích. Koně, jakožto přírodě blízký způsob obživy místních lidí, se ze Šumavy vytratili. Nahradila je železná technika. Protože naším cílem, kromě ochrany divoké přírody přibližně na 1/3 NP, je na zbylých 2/3 podporovat tradice a přírodě blízké hospodaření, tak podporujeme využívání chladnokrevných koní. Začali jsme tím, že Správa NPŠ nakoupila čtyři koně, kteří již dřevo přibližují. Jsou ustájeni ve Strážném, v Kvildě a v Srní. Cílem je mít na každém ze šesti územních pracovišť jeden pár koní a jednoho kočího. Kromě přibližování dřeva budou koně a jejich práce ukazovaná veřejnosti a také budeme mít povozy, s kterými lidi provezeme šumavskou přírodou, a budeme jim přednášet o přírodě a potřebách její ochrany. Takový výklad s koňmi bude k dispozici již letos na podzim.

* Jaký je podle vašeho názoru nejdůležitější účel, kterému má sloužit Národní park Šumava?

Bezesporu ochrana přírody. K ní patří také ochrana divočiny jako fenoménu, který nikde jinde než v národním parku nespatříte. To také děláme. Divočinu však z výchovných důvodů chceme lidem ukazovat, ne ji před nimi zavírat a ukazovat jim ji jen na obrázcích. Myslím, že je nejdůležitější mít pro ochranu přírody pevná pravidla a ta dodržovat.

* Příští týden jedeme s manželkou na dovolenou poprvé na Šumavu. Mohl byste nám poradit, co na pěších túrách nevynechat? Jedeme ke Kašperským Horám.

V Kašperských Horách můžete zajít na hrad Kašperk. Určitě si zajeďte na Vydru. Máte nedaleko Horskou Kvildu a Kvildu, kde je výborná pekárna a malý pivovar. Mezi Kvildami je Jezerní slať, která stojí za navštívení. Můžete dojet až do Borových Lad, kde je informační středisko o rašeliništích a hned vedle je rašeliniště s největším českým rašelinným jezírkem Chalupská slať. Doporučuji také cestu z Modravy na Březník. Je sice po asfaltu, ale tam na vás čeká hospůdka. Pokud chcete delší pěší túru, tak si nenechte ujít červenou značku ze Strážného na Knížecí Pláně.

* Budete se prostřednictvím výsadby snažit udělat z šumavských lesů více smíšené, nebo dokonce více listnaté tak, jak tomu bylo původně, než se z nich staly hospodářské, jehličnaté lesy?

Ano, je naším cílem přivést porosty do stavu více přírodě blízkého, tedy postupně vracet zpět tzv. hercynskou směs smrku, jedle a buku. Je to běh na dlouhou trať a na 2/3 plochy NP je to náš cíl, který jsme také zakomponovali do Plánu péče. Určitě se nám nepovede udělat lesy více listnaté, než to bylo přirozeně, a ani to není naším cílem. Pokud jde o buk, ten měl původní zastoupení 21 procent, dnes má sotva 7 procent a my se budeme snažit dosáhnout na 15 procent, víc není za náš život možné.

* Byla příčina tak velkého napadení kůrovcem právě i v tom, že byl les stejně starý?

Rozhodně bylo příčinou přemnožení kůrovce to, že je na Šumavě nepřirozeně vysoké zastoupení smrku. To přirozené z doby někdy před 1 000 lety bylo pod 50 procent, dnes je to přes 80 procent. Navíc, Šumava dostala ránu po velké kalamitě z konce předminulého století a byla narychlo osázená smrkem. To zavdalo vznik smrkových monokultur a ve smrkovém hospodářství se pokračovalo až do vzniku NP Šumava. Vytvořily se ideální podmínky pro kůrovce, který preferuje stejnověké porosty starší 80 let...

* Jaký je váš vztah k pánům Taliánovi, Zbytkovi či Dlouhému?

Znám pana Taliána, má na Šumavě řadu hotelů, vztah nemáme žádný, ale často spolu hovoříme, protože pan Talián má na Šumavě řadu aktivit, ke kterým potřebuje vyjádření Správy NPŠ. Pana Zbytka jsem viděl asi 4x, žádný vztah nemáme. Znám i pana Dlouhého, kterého jsem v životě viděl jenom 2x, a také nemáme žádný vztah.

* Nebylo by lepší, kdybychom Šumavu celou vykáceli, zastavěli lanovkami a hotely a pěkně vysadili nové stromky? Ještě bych tam přihodil supermarket, ať mají lidé kam chodit nakupovat.

Určitě by to lepší nebylo. Vy byste si vykácel a zastavěl svůj domov? Já ne, Šumava je mým domovem. Šumavu se citlivým způsobem snažíme turistům otevřít, aby poznali její opravdové krásy a hodnoty a pochopili důvody její potřebné ochrany.

* Jak mám chápat nezapojení valné většiny zainteresované vědecké obce, boj proti oponentním názorům (např. petiční stánek Hnutí DUHA), ignorance mezinárodní organizace IUCN, ignorance v Evropě obvyklých standardů v rozloze jádrových zón?

Nevím, čemu říkáte valná většina vědecké obce. Jsem obklopen vědci z celé řady našich vysokých škol a výzkumných ústavů. Dokonce i ze zahraničí. Sám jsem totiž profesně vyrostl jako vědec a jako takový mám řadu svých kontaktů. IUCN neignorujeme a snažíme se s ní komunikovat. Mrzí mě, že odpovědi z IUCN na mé uzavřené dopisy přicházejí do Čech jako otevřené dopisy a Hnutí DUHA je má dříve než já sám. Standardy IUCN samozřejmě ctíme a respektujeme. Pokud jde o jádrové zóny, tak za našeho vedení je absolutně největší bezzásahová plocha, jaká zde kdy byla. Je to 22 procent z rozlohy NP a to je konkrétně přes 15 000 hektarů divočiny. V tomto území si neudělujeme žádné výjimky, jako tomu bylo dřív.

* Proč je důležité, aby lidé mohli chodit na Modrý sloup? Není lepší, když tam nebudou turisté ničit přírodu?

Na Modrý sloup vedla tisíc let Zlatá stezka, kudy chodili soumaři a vozili po ní zboží z Bavor do Čech. Je to tradiční spojnice mezi Českem a Bavorskem. Prostředkem Luzenského údolí vede široká cesta a v jejím okolí se nevyskytuje nic, čemu by turisté mohli uškodit. Tedy ani tetřev hlušec. A důležité to je, aby lidé mohli svobodně přecházet v době Schengenu z jedné svobodné země do druhé. Navíc je to opravdu krásné místo, které bychom z výchovných důvodů měli návštěvníkům ukazovat. Poznání divočiny na vlastní kůží je jedinou cestou, jak přimět lidi, aby si přírody vážili a uvědomili si potřebu její ochrany.

* Měl jste v dětství nějakou přezdívku nebo máte nějakou dodnes? Vím, že vás někteří Šumaváci nazývají familiérně Jelimánek.

Hezká otázka... Asi jako každý jsem měl přezdívku, Jelimánek to nebyl. Jedno hezké přísloví říká Nedělej si nic z toho, co si o tobě myslí druzí, ti mají plnou hlavu, co si o nich myslíš ty. Takže já pracuji, jak nejlépe umím bez ohledu na Jelimánky. :-)