Alexander TOLČINSKÝ, moderátor
Podaří se v Poslanecké sněmovně nakonec prosadit návrh novely zákona o Národním parku Šumava, který již předloni předložili západočeští zastupitelé? A může věci posunout kupředu středeční návštěva premiéra Nečase v Bavorsku? Slovo má Lída Rakušanová.
Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka
Ve středu přijede premiér Nečas do Mnichova na návštěvu, kterou svému hostiteli Zeehoferovi dluží už dva roky. Bude tam jednat, jak zní obvyklá diplomatická floskule, o prohlubování sousedských vztahů. Konkrétně se má mluvit o hospodářské výměně, energetické spolupráci a dopravní infrastruktuře. A český premiér si najde čas i na symbolická gesta, na návštěvu koncentračního tábora Dachau a na setkání s krajany v českém centru. Jedno téma, ač v česko-bavorských vztazích právě v těchto dnech nadmíru aktuální, zůstane ale nejspíš stranou, totiž budoucnost národních parků na obou stranách česko-bavorské hranice. Od minulého týdne se přitom nad ní stahují mračna obzvlášť hrozivá. Jelikož Chalupovo ministerstvo doposud nepředložilo do sněmovny už před tři čtvrtě rokem avizovaný návrh nového zákona o Národním parku Šumava, proti němuž měli ekologové i právníci celou řadu odborně oprávněných výhrad, vytáhli západočeští poslanci doposud zmražený návrh Plzeňského kraje a sněmovna ho pustila do druhého čtení. Potíž je v tom, že se jedná o návrh, který neprošel odbornou oponenturou vůbec a který je z hlediska ochrany přírody mnohem katastrofálnější než ten, jenž leží kdesi v útrobách ministerstva životního prostředí. Pokud by totiž plzeňský návrh prošel, znamenalo by to podle znalců de facto přeměnu 70% Národního parku Šumava na chráněnou krajinnou oblast, kde by se mohly stavět hotely, rekreační střediska, sjezdovky, lanovky i golfová hřiště. Ve většině lesů by byl lesní zákon nadřazen legislativním pravidlům o ochraně přírody. A hlavní slovo by při rozhodování o národním parku měly tamní obce a nikoliv stát nebo správa parku, což je, jak poznamenal v parlamentní rozpravě poslanec Paggio, jako kdyby o tom, co se hraje v Národním divadle, rozhodovali lidé, kteří bydlí na Národní třídě. Dodat je třeba, že ani poslanci, kteří návrh do druhého čtení pustili, nemají zřejmě v úmyslu jej schválit tak, jak ho krajští radní vymysleli. Chtějí ho údajně použít jen jako legislativní nosič, který by doplnili pozměňovacími návrhy. Čehož se ovšem znalci obávají ještě víc, protože by to nejspíš znamenalo otevřené dveře pro lobbyisty všeho druhu. To, co se minulý týden v Poslanecké sněmovně stalo, každopádně potvrdilo ty nejčernější obavy bavorských odborníků. Předseda německého Svazu ochrany přírody Hubert Weiger upozornil už na začátku ledna, že se dohodnutý česko-bavorský dialog o Šumavě a Bavorském lese mezi ministry životního prostředí obou zemí nekoná už rok, protože si na něj ministr Chalupa zatím nenašel čas. Ještě déle stagnuje i dřív dobrá přeshraniční spolupráce obou parků. Jak upozorňuje bavorský poslanec za Zelené Halicky, pokud se Šumava stane de facto chráněnou krajinnou oblastí, bude mít problém i Bavorský les, protože je spolu se Šumavou certiífikován jako přeshraniční národní park. Bez Šumavy, jako regulérního národního parku, ale přijde i Národní park Bavorský les o populace vzácných druhů, jako jsou tetřevi, rysi. Podle Halického už dlouho jasné, proč jsou právě šumavské obce v předních řadách kritiků národního parku. Kynou jim vyhlídky na víc než 400 hektarů k použití podle jejich představ. Pokud nebude česká vláda dodržovat své závazky ochrany přírody z devadesátých let, od nichž se evidentně chystá ustoupit, hrozí oběma národním parkům konec. Nečas a Zeehofer tedy mají tento týden vskutku aktuální téma k jednání. Alespoň teoreticky.
