Praha 28. března (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) předložilo do připomínkového řízení novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou by se omezily nepůvodní invazní druhy v Česku. Stát návrh, který zavádí nařízení Evropské unie, připravoval několik let. Nepůvodní druhy rostlin a živočichů podle resortu ohrožují biologickou rozmanitost, hospodářství a v některých případech i lidské zdraví.
V EU je uváděno více než 12.000 nepůvodních druhů, z čehož deset až 15 procent je považováno za invazní. V Česku podle předkládací zprávy přesahuje počet známých nepůvodních druhů dva tisíce, podíl invazních je obdobný.
"Celosvětově jsou odhadovány roční ztráty způsobené působením nepůvodních, invazních organismů na 1,4 bilionu dolarů (zhruba 32 bilionů korun), což představuje téměř pět procent světového hrubého domácího produktu," píše se v důvodové zprávě. V Evropské unii se ztráty odhadují minimálně na 12 miliard eur (310 miliard korun) ročně. Náklady na opatření proti šíření, na regulaci a odstraňování invazních druhů v EU činí 40 až 100 milionů eur (jedna až 2,5 miliardy korun).
Evropské nařízení, které vstoupilo v platnost v srpnu 2016, zavedlo seznam invazních nepůvodních druhů. Jejich záměrné využívání omezuje skrze zákazy jednotlivých způsobů nakládání s nimi. V případě včasného zjištění nového zavlečení či vysazení druhu usiluje o co možná nejrychlejší vymýcení. Členské státy si mohou nastavit, jaká opatření mají být přijímána.
V Česku se mají opatření týkat například severoamerických druhů raků, které přenášejí patogen takzvaného račího moru, mývalů severních a psíků mývalovitých. Z rostlin předkládací zpráva zmiňuje bolševník velkolepý, u nějž jsou známa i zdravotní rizika, či netýkavku žláznatou.
Novela svěřuje monitoring druhů Agentuře ochrany přírody a krajiny ve spolupráci s dalšími organizacemi. "Zajištěno by mělo být rovněž informování veřejnosti a možnost, aby se podílela na zjišťování informací o výskytu invazních nepůvodních druhů," píše se v důvodové zprávě.
Implementace evropského nařízení se dotkne také dalších českých zákonů, například zákona na ochranu zvířat proti týrání. Vzhledem k tomu, že může být nezbytnou součástí opatření k odstranění či regulaci invazních druhů živočichů i usmrcování, je nutné do zákona doplnit tyto případy mezi důvody, pro které usmrcení zvířete připouští. V zákoně o myslivosti se doplní oprávnění uživatele honitby, mysliveckého hospodáře i myslivecké stráže usmrcovat nepůvodní druhy.
Národní seznam invazních druhů, na kterém by byly druhy zvířat či rostlin nad schválený seznam na evropské úrovni, MŽP zavádět nebude. Řekl to již dříve náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský. Tuto možnost resort nabídl hospodářům v krajině jako speciální nástroj pro potírání invazních druhů, které jim způsobují škody, ale nejsou na seznamu unijním, a také jako záruku pro možné budoucí poskytování dotací.
