Irena a Martin Truhlářovi z ARCHCON atelieru se zabývají především dřevostavbami v pasivním standardu. Vyzkoušeli si klasický trámkový systém, brzy však přešli ke konstrukcím z dřevěných masivních panelů, protože mají dobré statické vlastnosti jako pevnost a únosnost, kromě toho jsou také tvarově stálé. Ověřili si je na rodinných domech i na větších stavbách, jako je například nástavba základní školy v Praze-Čakovicích nebo rekonstrukce administrativní budovy společnosti Patok. O podrobnostech jsme hovořili s Irenou Truhlářovou.
* Proč jste se rozhodli pro konstrukční systém z masivních dřevěných panelů?
V době, kdy jsme studovali, jsme se setkávali s dřevěnými halami, s lehkými dřevěnými skelety, tedy sloupkovými konstrukcemi, a pak také s klasickými tesařskými konstrukcemi, jaké vidíme například u krovů. S lehkými skelety jsme začínali i ve vlastní praxi, jedním z důvodů byla také jejich nižší cena. Systém jsme si vyzkoušeli a brzy jsme zjistili, že má své limity. Když jsme řešili třeba překlad nad širokým oknem, museli jsme přemýšlet, jak zamezit tepelným mostům, protože izolace je umístěná uvnitř konstrukce. Překlad se pak musel řešit masivním dřevěným průvlakem nebo ocelí, a pro izolaci už nezbylo místo... S panely jsme se seznámili zhruba dva roky po škole - z pohledu projektanta nám přišly úžasné. Lákala nás u nich jednoduchost při realizaci a krása detailů. V našem ateliéru tíhneme k pasivním stavbám a u nich se cena masivních panelů a lehkých dřevěných skeletů téměř vyrovnává, protože u lehkých skeletů narůstá pracnost s izolováním konstrukce v několika vrstvách.... Rozdíl v nákladech pak činí třeba 200 tisíc korun pro dům s investičními náklady kolem šesti milionů, což už není tak významné.
* Myslela jsem, že izolace uvnitř nosné konstrukce je právě výhodou sloupkových konstrukcí?
Skutečnost, že je izolace uvnitř skladby a stěna tedy může být poměrně tenká, určitou výhodou je, protože lze získat větší užitnou plochu - to může být zásadní u některých rekonstrukcí. Pokud použijeme panely, nosná konstrukce je tradičně v jedné rovině a kompletně ji zateplujeme zvenku. U sloupkových konstrukcí vzniká spousta poměrně složitých detailů, při jejich realizaci je ideální být přímo na místě nebo mít dobrý stavební dozor. Některé frmy si detaily připraví na obráběcím CNC stroji včetně spojovacích prvků, ale přesto je to pracné. Takže ani cena už dnes není tak rozdílná. Navíc z panelů máme hrubou stavbu hotovou za dva dny. Většina klientů už za námi přichází s požadavkem dřevostavby z tohoto materiálu.
* Které panelové systémy znáte? A jak se liší různé typy?
Nejdříve jsme se seznámili s rakouskou frmou KLH, protože jsme se zúčastnili několika seminářů o pasivních dřevostavbách, které pořádalo rakouské velvyslanectví. Umožňují opravdu vysokou variabilitu řešení stavby, na místo se dovezou v přesných rozměrech, s připravenými spoji, otvory a dalšími úpravami. Z tohoto systému jsme navrhli dům v Sázavě, kde jsme použili panely v pohledové kvalitě. Výrobců dřevěných panelů je v dnešní době poměrně mnoho, z Rakouska známe dále například CLT frmy Stora Enso (např. Dům se zeleným srdcem - pozn. red.), které jsou vyrobeny trochu jinou technologií. Dále je vyrábí také frma Novatop (nástavba školy v Čakovicích) nebo DEKPANEL (pasivní dům Kladno, rodinný dům Vranov u Brna, pasivní dům Jílové u Prahy) a další... Většinou se jedná o masivní dřevo. Základní panel je třívrstvý, z prken, která jsou vůči sobě o 90 stupňů otočená, aby byl únosný. Vyrábějí se i ve velkém formátu, spojované jsou šrouby, hřebíky nebo dubovými kolíky, nejčastěji se však lepí. V tomto případě je opět několik možností - některé frmy k sobě lepí pouze jednotlivé vrstvy, nikoli spáry mezi prkny, jiné spáry lepí také. To se trochu promítá do statiky. Panely s pěti nebo sedmi vrstvami se používají pro stropy. Existují i panely, které mají povrch upravený do pohledové kvality nebo mají na povrchu desku z pohledového dřeva. Není to špatné, ale povrchy jsou pak zranitelné například při realizaci - pokud se poškodí, musí se opravovat. Panely samotné se vyrábějí nejčastěji ze smrku, někdy je doplňuje borovice nebo modřín.
Myslím, že vývoj dřevostaveb půjde touto cestou. Budoucnost sloupkových konstrukcí vidím v prefabrikovaných dílech, kdy se část stěny kompletně připraví a na stavbě se díly sestaví. Věřím, že u těchto systémů se už brzy zcela ustoupí od difuzně uzavřených skladeb, z našeho pohledu je to přežitek.
* O tom se už poměrně dlouho mluví -proč to jde tak ztuha?
Asi to spočívá v použitých materiálech, zatím jsou velmi oblíbené minerální vlny a polystyreny, zejména z důvodu příznivé ceny. Pro difuzně otevřené konstrukce dřevostavby jsou vhodnější materiály na přírodní bázi - například dřevovláknité izolace, které pracují s redistribucí vlhkosti. Pokud ke k dřevu do skladby použijeme třeba polystyren, vznikne riziková konstrukce, u níž může při jakémkoli narušení nebo chybě dojít ke kondenzaci vodních par. Proto se často u dřevostaveb klade požadavek na vzduchotechniku, aby se podobným problémům předešlo. My vzduchotechniku používáme také, ale pro kvalitní vnitřní klima, ne aby naše stavby přežily. Běžné sloupkové konstrukce s izolací z minerální vlny je dobré doplnit vhodnými materiály s dobrou akumulací tepla, jako jsou třeba těžké podlahy nebo akumulační stěny, které dokáží pracovat s výkyvy teploty. U panelových, ale i srubových konstrukcí už je tolik nepotřebujeme, protože je v nich velká masa dřeva, která má dobré akumulační schopnosti.
* To mě překvapuje, zatím jsem se setkávala s názorem, že akumulační schopnosti dřeva jsou velmi malé?
Opravdu to máme vyzkoušené, dřevo reaguje pomalu, ale dobře. Zvláště když je ve skladbě konstrukce také dřevovláknitá izolace.
* Používáte pouze dřevovláknitou izolaci?
Používáme ji rádi a často, pokud to umožní rozpočet investora a také například požárně bezpečnostní řešení. Má trošku horší tepelné vlastnosti než minerální izolace, ale nijak zásadně. Může být tvrzená i měkká, ta se hodí třeba do příček, mohou se do ní vložit elektrické zásuvky, navíc má i dobré akustické vlastnosti. Kromě toho je třeba počítat s tím, že tento materiál umí pracovat s vlhkostí. Směrem k exteriéru páru pomalu odvádí, naopak ze strany interiéru ji umí nasáknout. Podobně s vlhkostí pracují i další matriály na přírodní bázi -ovčí vlna, konopí nebo celulóza.
* Akustika se u dřevostaveb také často zmiňuje jako problém...
Záleží na tom, jak poctivě konstrukce navrhnete, posoudíte a následně na stavbě realizujete. Z éry, kdy dřevostavby byly spíše doménou chatiček, přetrvává názor, že jejich akustika není dobrá. U stěn problém nebývá, je třeba se zaměřit předvším na stropy. My nejčastěji volíme technologii spřažených dřevobetonových stropů nebo stropů s roznášecí vrstou z betonu. Do konstrukce prostě potřebujeme dostat hmotnost a toto je nejefektivnější způsob.
* Stavba se na místě sestavuje z panelů, které už jsou připravené přesně podle projektu?
U několika domů v Rakousku jsem viděla, že se při jejich realizaci stavělo z kompletně připravených stěnových dílců s kompletní skladbou stěny včetně oken. V Čechách takto s masivními panely pracuje například společnost Dřevostavby Biskup v případě, že to má opodstatnění, třeba když se dílce opakují (Bytový dům Šumavský Dvůr). Ale většinou se postupuje tak, že se dům na základové desce sestaví jako skládačka, poté se vkládají okna, dveře a provádí se izolace... Některé typy panelů, jako například DEKPANEL, se snaží vyhnout prořezům - vyrobí tedy panely přesně podle projektu, aby ztráty materiálu byly co nejmenší. Mají vlastní technologii výroby, která tento způsob umožňuje. Instalace jsou většinou vedeny v instalační předstěně, u některých panelů mohou být připravené drážky pro elektrické rozvody. Také hodně záleží na kvalitě projektu, v tomto případě je nutný 3D CAD/CAM, ve 2D by to snad ani nebylo možné názorně představit.
* Říkáte, že tyto konstrukce mají velmi dobré možnosti statického řešení. Extrémní hodnoty vznikají u hluboce vykonzolovaných domů, vy ale jistě často pracujete s méně nápadnými, přesto docela náročnými prvky...
V panelovém systému můžeme řešit třeba rohová okna bez sloupku nebo jiné podpory, dále také větší hloubku interié rů, protože konstrukce umožňuje větší rozpony. Ne všechny konstrukce ale řešíme z masivních dřevěných panelů, už jsme se trochu posunuli například v tom, že stropy projektujeme jako spřažené dřevobetonové - souvisí to i s tím, že nejčastěji používáme panely, které jsou určeny výhradně pro stěnové konstrukce. Na stěnu z panelu osadíme trámy, na nich leží osb desky nebo jiné ztracené bednění, na které se provede vrstva betonu. Beton je spřažený s dřevěnou konstrukcí a staticky spolupůsobí. Na této pevné stropní desce se pak dobře založí další dřevěné stěny.
Foto popis| Irena a Martin Truhlářovi: Masivní dřevěné panely umožňují vysokou variabilitu řešení stavby. Na místo se dovezou v přesných rozměrech, s připravenými spoji, otvory a dalšími úpravami.
Foto popis| 01 > Pasivní dům z DEKpanelu: dřevovláknitá izolace, fasáda - kombinace šedá omítka a modřínový obklad, okna dřevohliníková s trojskly. Konstrukce krytého posezení - modřín. Výsledek blower-door testu - 0,17 h -1.
Foto popis| 05, 06 > Nástavba administrativní budovy Patok: návrh Ing. arch. Jiří Vaníček, Ing. Pavel Huml, projektová dokumentace ARCHCON atelier, s.r.o., realizace frma Abete. Nástavba je kombinací technologie těžkého dřevěného skeletu a masivních dřevěných panelů (KLH) v pohledové kvalitě. Na fasádu je použit sibiřský modřín, ostění bylo zvýrazněno černými cementovláknitými deskami.
Foto popis| 02 > Dřevostavba z CLT Stora Enso, dřevovláknitá izolace, fasáda - kombinace omítky a sibiřského modřínu (profl kontrasliner). Detaily namáhané povětrnostními vlivy (hrany střech) - cembritový obklad. V interiéru jsou pohledové stropy. Rohové okno lze v tomto případě řešit bez nosného sloupku, sedlová střecha v horním podlaží je provedena také z pohledových panelů.
Foto popis| 03, 04 > Galerie a detail konstrukce - požadavek architektury na směr vláken dolní pohledové plochy si vyžádal volbu speciálního pětivrstvého panelu
Foto popis| 07, 08 > Nízkoenergetický dům Voznice: Domy z masivních dřevěných panelů se izolují podobně jako klasické zděné stavby kontaktním zateplovacím systémem. Ideálním materiálem je dřevovláknitá izolace, která dodá konstrukci vysoký fázový posun (až 24 hod.) a zajišťuje redistribuci vlhkosti směrem z exteriéru. Okna v pasivních domech je nutné maximálně předsadit před nosnou konstrukci - u dřevostaveb lze tento detail řešit například osb kastlíkem.
Foto popis| 09, 10 > Rodinný dům Halouny s odvážnou konstrukcí z KLH panelů: návrh a dokumentace Ing. Arch. Kamil Mrva, statika ARCHCON atelier. Na obr. 10 výpočet svislých deformací
