V Krkonoších bude od roku 2013 v zemi největší muzeum věnované vztahu člověka a přírody. Expozice se bude dělit do dvanácti kapitol - silných příběhů.

V zemi největší muzeum věnované vztahu člověka a přírody bude od roku 2013 v Krkonoších. Expozice a návštěvnické centrum v areálu bývalého augustiniánského kláštera ve Vrchlabí nabídnou nový prostor pro setkání a dialog s veřejností.

„Cílem projektu bylo vytvořit muzeum pro 21. století. Expozice, ve které mohou různé skupiny návštěvníků trávit hodinu, den nebo týden, bude situována v barokní budově, kde nyní sídlí stávající Krkonošské muzeum,” uvedl náměstek ředitele Krkonošského národního parku Jakub Kašpar.

Příběh přírody i lidí v horách

Projekt muzea je dílem autorského týmu pod vedením dokumentaristy a producenta Pavla Štingla, jehož členové postupně vytvořili námět, libreto a literární scénář nové expozice.

Ten se stal východiskem pro architekty Romana Kouckého a Šárku Malou, kteří podle něj navrhli grafické řešení i podobu modelů a speciálních technologií. „Zadání řešilo dvě základní vzájemně propojená témata: příběh krkonošské přírody a příběh lidí usazených v horách,” upřesnil Kašpar.

Celá expozice je členěna do dvanácti kapitol, jež prostřednictvím dramaticky uchopených příběhů lidí přitažlivě popisují speciální přírodní procesy atraktivní pro návštěvníky přírodních expozic, a nejen pro ně.

Autor literární předlohy Pavel Štingl při jejím vzniku zúročil zkušenosti ze své dřívější práce na expozici muzea Památníku Lidice a řady dalších multimediálních výstavních projektů: „Hledání přístupu ke čtení vývoje kulturní krajiny je veliké dobrodružství. V horách, které s hrdostí považujeme za národní ikonu, můžeme například sledovat následky odsunu Němců jako veliké ekologické drama.” Autorský tým projektu Muzea Krkonoš spolupracuje s celou řadou konzultantů,mezi nimiž je například geolog a publicista Václav Cílek, socioložka a publicistka Jiřina Šiklová, divadelník a spisovatel Jan Schmidt či architekt David Vávra.

Návštěvník nebude jen pasivním konzumentem

„Koncepce nového Muzea Krkonoš přináší do muzejnictví skutečně potřebný nový pohled, kdy návštěvník není jen pasivním konzumentem exponátů ukrytých v těžkých skříních, ale je aktivně vtahován a překvapován rafinovaně komponovanou dramaturgií. Věřím, že tato realizace se stane onou první vlaštovkou harmonického soužití minulosti se současností,” uvedl Vávra.

Autoři projektu neskrývají svoji inspiraci francouzskými nebo britskými expozicemi v tématech historických, či skandinávskými v projektech zaměřených na vztah člověka k životnímu prostředí. Expozice bude čtyřjazyčná - kromě češtiny také v polštině, angličtině a němčině.

Nové Muzeum Krkonoš včetně úprav objektu bude stát přibližně 90 milionů korun, které by měl poskytnout stát a fondy Evropské unie. S projektem se už seznámil i ministr životního prostředí Tomáš Chalupa, kterýmu vyjádřil podporu:„Projektu fandím. Pokud se jej podaří realizovat, Krkonoše získají moderní a atraktivní návštěvnické centrum s muzeem, jež komunikuje s návštěvníkem takovým způsobem, že se tam lidé budou rádi vracet. Náš nejstarší národní park si takovou expozici jednoznačně zaslouží.”

Kdo se podílí na podobě nového muzea Základní autorský tým Pavel Štingl, dokumentarista a producent, vedoucí aut. týmu Roman Koucký a Šárka Malá, architekti Pavel Beneš, výtvarník Zdenka Flousková, koordinátorka projektu za KRNAP Konzultanti Miloslav Bartoš (poradce v oblasti historie), Olga Hájková (ředitelka Krkonošského muzea), David Vávra („šumný” architekt), Václav Cílek, (geolog a publicista), Pavel Klimeš, (krajinný ekolog), Jan Schmidt (divadelník a spisovatel), Josef Fanta (přírodovědec, spoluzakladatel Krkonošského národního parku) a další