ŠUMAVA Hned po prvním přečtení zákona o ochraně přírody a krajiny je jisté, že z některých ambiciózních plánů, které novela měla přinést, ministerstvo životního prostředí ustoupilo ještě dříve, než je vůbec dalo na papír.
Například: ministr sliboval jako absolutní novinku, že pravidla péče o přírodu v jednotlivých zónách parku, takzvaná opatření obecné povahy, budou vždy výsledkem dohody všech – obcí, krajů, aktivistů. A ti všichni se budou moci domáhat u soudu, pokud budou mít pocit, že jsou jejich práva omezována.
Hodně rychle mu ale došlo, co by to mohlo přinést – kolotoč letitých sporů. Proto raději chce ministerstvo dál pravidla určovat svou vyhláškou. „Výsledek je plácnutí do vody, protože to, proč ministerstvo chtělo novelu, tam nakonec vůbec není, a ta tak postrádá smysl," říká tvrdě na adresu návrhu starosta Modravy Antonín Schubert.
I tak ale v mnoha věcech návrh původní znění zákona mění. Zpřísňuje ochranu přírody, kdy má obecná pravidla pro všechny čtyři české národní parky a každá z rezervací pak vlastní paragrafy.
To se zase nelíbí Jihočeskému a Plzeňskému kraji. Požadují pro každý z parků vlastní zákon. Kraje, kde se rozprostírají Krkonoše, České Švýcarsko a Podyjí, v tomto problém nevidí. „Kraj dlouhodobě podporuje takový legislativní a právní stav, který umožní harmonický život člověka za současné ochrany přírody, nikoliv tak, jak to činí nyní novela," píše hned ve své první připomínce ministerstvu Jihočeský kraj.
Novela totiž umožňuje další rozšiřování zón, které se mají ponechávat samovolnému vývoji, a to do budoucna až na polovině území. „Což je v rozporu se zájmy obcí ležících na území národního parku, stejně jako v rozporu se současným složením lesních porostů. V parku se v minulosti intenzivně hospodařilo, a proto lesy v současném složení neumožňují bezzásahový režim," namítá kraj.
Ani ekologičtí aktivisté ale nejsou se zněním novely spokojeni, ač právě třeba s polovinou území ponechaného svému osudu určitě budou souhlasit. Vadí jim, že návrh povoluje údržbu turistických cest i proto, aby se daly hasit požáry v přírodě. „Údržba či případná výstavba nových cest kvůli hašení požárů je jen záminkou. Riziko požárů v bezzásahových územích je mnohem nižší než v hospodářských lesích a případný oheň je stejně nutné hasit helikoptérou," tvrdí ekologický aktivista z Hnutí DUHA Jaromír Bláha. A kritizuje i to, že proti kůrovci by podle tohoto znění zákona bylo možné bojovat i v lesích, které mají být v budoucnu zařazeny do nejpřísněji chráněné zóny. „Mimo ni by mohla pod záminkou boje s kůrovcem pokračovat i velkoplošná těžba," obává se Bláha.
Pokud novela, která by se na jaře, či v létě mohla dostat do Sněmovny, projde, stavět se bude jen v takzvaných zastavěných a zastavitelných územích obcí a ve volné krajině pak jen menší stavby pro turistiku, lesní hospodaření nebo zemědělství. Není však blíže jasné, co ještě bude menší stavbou či přístřeškem a co už nikoliv. Daleko přísnější budou i podmínky, za kterých lze rozprodat státní pozemky mimo území obcí.
Se zněním návrhu zákona nejsou spokojeni ani šumavští starostové. Ti od začátku říkají, že pustit se do úprav obecného zákona, kterým ten o ochraně přírody a krajiny je, se rovná otevření Pandořiny skříňky. A stejně jako oba kraje požadují, aby Šumava měla vlastní specifický zákon. Už proto, že na území parku stojí obce.
„K návrhu zákona nejsou prováděcí vyhlášky, a není tak jasné, jak si některá jeho ustanovení vykládat. To může přerůst v to, že jaký ředitel parku, takový výklad zákona. Tím se jen spor prohloubí a narostou soudní spory," varuje předseda Svazu šumavských obcí Antonín Schubert.
Dohady panují i okolo jednotlivých zón parku, klidových území, i přístupu k péči o lesy v nich. Bývalý jihočeský hejtman a současný poslanec Jan Zahradník (ODS) prohlásil, že požaduje, aby bylo jasně napsáno, jak velká tato území budou a kam se nebude smět chodit.
„Já nemůžu pro zákon hlasovat ani ho doporučit kraji, když nevíme, zda bude 30 procent území klidových zón, nebo 40, nebo 50," prohlásil Jan Zahradník.
Klidová území se načas uzavřou, aby ptáci mohli vyvést mladé Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský popisuje, že ze tří zón ochrany přírody se stanou čtyři. Jejich vyhlášení bude muset vždy správa parku projednat s obcemi, kraji i vlastníky pozemků. „Po schválení a vyhlášení zón může být provedena změna až po patnácti letech. Například se zvýší procento první zóny na úkor druhé zóny. Je to zásadní stabilizační prvek," míní náměstek ministra Dolejský. Stejně jako dosud pak novela také v jednotlivých parcích zakazuje v prvních zónách vstup jinam než na značené a vyhrazené cesty. Spory budou ale i kolem nově navrhovaných klidových území, tedy míst, kam lidé nebudou smět, či jen omezeně v určitou část roku.
Jak už před časem MF DNES vysvětloval ministr životního prostředí Richard Brabec, má to umožnit uzavření určitého území například kvůli hnízdícím ptákům. „Ale samozřejmě právě jen v tom období, kdy je to nezbytné. To nám řeknou odborné posudky," komentoval Brabec. Cílem jím předkládané novely má být otevření národních parků lidem, posílení postavení obcí ležících v rezervacích a zjednodušení legislativy. Návrh novely zákona v současné podobě podle šumavských obcí do národního parku úlevu, jak čekal ministr životního prostředí Brabec, nepřináší. Konečné znění zákona se však může ještě měnit, nyní je jeho projednávání na začátku.

***

Výběr Co se změní na Šumavě * V současné době platí zákaz vjezdu mimo silnice a místní komunikace na celém území parku mimo vyhrazená místa. Novelou by platil pouze mimo zastavěná a zastavitelná území obcí a vyhrazená místa. * Zákaz vstupu mimo vyhrazené cesty je nyní platný v celé první zóně národního parku. Novela toto omezení zavádí pouze v klidovém území, které bude vyhlášeno. * V první zóně je nyní zakázáno umisťovat jakékoliv stavby. Návrh zákona počítá s možností stavět drobné stavby pro turistické účely, péči o lesy, pozemky nebo ochranu památek. Jde například o přístřešky. * Na celém území parku platí zákaz rozdělávání ohně, novela však toto nařízení zmírňuje a zákaz platí jen mimo zastavěná a zastavitelná území obcí. * Používání chemických látek -pesticidů - je v celém národním parku nyní zakázáno, stejně jako v Krkonoších nebo Podyjí. Pro jejich aplikaci je nutná výjimka ze zákona. Nově by bylo možné pesticidy používat v zastavitelném území. Zdroj: Návrh novely Zákona o ochraně přírody a krajiny

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.